V 60. letech 20. století byly spalničky v mnoha částech světa zničujícím onemocněním, kdy dětská úmrtnost dosahovala až 50 %. Vědci tehdy izolovali virus od pacientů a kultivovali ho ve fibroblastech kuřecích embryí. Tento proces, nazývaný proces oslabování (atenuace, pozn. red.), způsobil, že virus byl méně virulentní.

Méně virulentní viry se někdy používají jako vakcíny, tzv. atenuované vakcíny. Atenuovaná vakcína proti spalničkám byla po úspěšných klinických zkouškách v 60. letech široce zavedena do oběhu. Později byla zkombinována s očkovacími látkami proti příušnicím a zarděnkám a stala se z ní populární vakcína MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám).

Vývoj atenuovaných vakcín je nyní méně oblíbený u nově se objevujících nemocí, protože vždy existuje riziko (byť nepatrné), že oslabený virus znovu získá na síle. Při vývoji nových vakcín se nyní častěji uplatňují nové technologie, jako je subjednotková vakcína, rekombinantní vakcína a mRNA vakcína, protože neobsahují živý patogenní virus.

Kmen omikron SARS-CoV-2 vznikl v Jihoafrické republice a šíří se celým světem, přičemž ve Spojených státech bylo počátkem ledna během jediného dne diagnostikováno více než 1 milion nových případů. Počet případů je přinejmenším znepokojivý. Očekávaná vysoká míra hospitalizace a úmrtnosti spojená s těmito případy se však nedostavila a já se modlím, aby nízká míra hospitalizací trvala po celou dobu trvání této vlny.

Existují důvody k optimismu. V Jihoafrické republice začal omikron koncem listopadu 2021, vrcholu dosáhl kolem 20. prosince a nyní se nachází na chvostu této vlny. V zemi byl zaznamenán vyšší počet nových denních případů než během kterékoli z předchozích vln, a přesto byla míra hospitalizace v rámci omikronu nižší. Skutečně zajímavé je, že počet úmrtí je poměrně nízký – asi desetkrát nižší než u Delty.

Proč se zdá, že omikron je méně virulentní, a přesto se šíří tak rychle?

V jedné studii, která je v současné době v recenzním řízení, vědci z Hongkongské univerzity zjistili, že omikron infikuje lidské průdušky a množí se v nich 70krát rychleji než varianta delta a původní SARS-CoV-2, což může vysvětlovat, proč se omikron může přenášet mezi lidmi rychleji než předchozí kmeny. Studie rovněž ukázala, že infekce v plicích je u omikronu 10krát nižší než u původního SARS-CoV-2, což může být ukazatelem nižší závažnosti onemocnění.

Otázkou tedy je, zda omikron může být „oslabeným“ SARS-CoV-2, aniž by byl kultivován vědci. Dobrá vakcína by musela prokázat určitý stupeň bezpečnosti, vysokou míru účinnosti se stimulující ochranou proti onemocnění a musela by být snadno podatelná.

Jsme stále uprostřed vlny omikron, ale data se vynořují každý den a zatím všechna ukazují stejným směrem: omikron je mnohem méně virulentní než delta.

Za nepříznivých okolností samozřejmě stále může docházet k úmrtím, takže omikron by pravděpodobně nezískal schválení amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv jako atenuovaná vakcína, protože je stále virulentní. Protože však není záměrná a místo toho je lidstvu vnucena, možná by mohla být považována za jakousi méně dokonalou vakcínu, pokud by měla další dvě nezbytné vlastnosti dobré vakcíny: účinnost a snadné podání.

Pokud jde o účinnost, může infekce omikronem chránit před jinými variantami?

Studie nazvaná „Infekce omikronem zvyšuje neutralizační imunitu proti variantě delta“, jejímž spoluautorem jsou vědci z Afrického výzkumného institutu zdraví spolu s vědci z Velké Británie, Německa a Spojených států, zjistila, že omikron může chránit proti variantě delta.

Bylo zjištěno, že plazma pacientů se symptomatickým onemocněním omikron odebraná 14. den má 4,4krát větší schopnost neutralizovat variantu delta než plazma odebraná 1. den od stejných pacientů. To znamená, že ochrana proti infekci variantou delta byla významně zvýšena 14 dní poté, co byl pacient infikován variantou omikron.

A co další varianty a případné budoucí varianty? Chránila by před nimi infekce variantou omikron?

Ačkoli zatím nemáme dostatek údajů, abychom mohli poskytnout jednoznačnou odpověď, existují studie, které nám dávají naději, že infekce omikronem by mohla chránit před nakažením se v současnosti známými variantami a případně i jakýmikoli budoucími variantami.

Vědci z jihoafrické Univerzity v Kapském Městě provedli studie reakce T-buněk (T-lymfocyty, pozn. red.) na pacientech infikovaných virem omikron, které by nám mohly poskytnout tuto jistotu.

Při infekci vytváří tělo mnoho druhů imunitních reakcí. Na rozdíl od B-buněk (B-lymfocytů), které produkují relativně krátkodobé neutralizační protilátky, T-buňky vytvářejí dlouhodobější imunitu. Studie Univerzity v Kapském Městě prokázala, že reakce T buněk, vyvolaná buď očkováním, nebo přirozenou infekcí v současnosti známými variantami nového koronaviru, zkříženě rozpoznává omikron. Autoři dospěli k závěru, že dobře zachovaná imunita T-buněk vůči omikronu pravděpodobně přispívá k ochraně před závažnou formou covidu-19.

A co snadná podatelnost?

Inu, omikron je všude kolem a rychle se šíří. Ať se vám to líbí, nebo ne, většina lidí se v nadcházejících týdnech pravděpodobně nakazí.

Pokud je omikron v něčem podobný atenuované vakcíně proti spalničkám a poskytuje podobné účinky, můžeme se dočkat konce pandemie covid-19 ještě před koncem zimy.

Za poslední dva roky je to možná jediná dobrá zpráva v příběhu covid-19: Matka příroda, někdy tvrdá tygří matka, nám tentokrát možná dala méně dokonalou, ale přesto účinnou „oslabenou vakcínu“ proti SARS-CoV-2 v podobě varianty omikron.

Názory vyjádřené v článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet pohled The Epoch Times.

O autorovi: Doktor Joe Wang byl v roce 2003 vedoucím vědeckým pracovníkem u společnosti Sanofi Pasteur, kde pracoval na projektu vývoje vakcíny proti SARS. Nyní působí jako ředitel kanadské pobočky televize New Tang Dynasty TV, mediálního partnera The Epoch Times. Zdroj.