ČR: Co se starými, nevyužitými objekty? Takzvaná „hnědá pole“ neboli brownfieldy, se nacházejí v územních katastrech téměř poloviny jihomoravských obcí. Jde o nevyužívané areály a objekty. Počet brownfieldů na jižní Moravě narůstá.
Vzrůstá však i počet úspěšných revitalizací těchto lokalit. Díky těmto projektům se z dříve časem zapomenutých míst stávají prostory nabízející občanům služby, práci či bydlení.
Obnova brownfieldů je rovněž šetrným krokem z pohledu udržitelného rozvoje, neboť brání nadměrnému rozšiřování zástavby.
Během loňského roku se podle databází Regionální rozvojové agentury jižní Moravy (RRAJM) a města Brna nacházelo v Jihomoravském kraji 568 brownfieldů o celkové rozloze 1 271 hektarů. Pro představu to obnáší přibližně plochu dvou tisíc fotbalových hřišť či Slapské přehrady.
K čemu tyto opuštěné budovy či celé areály dříve sloužily? Nejčastěji pro potřeby průmyslové a zemědělské činnosti nebo byly součástí občanské vybavenosti.
Centrum Brna láká zahraniční investory
Přestože podle statistik se počet brownfieldů v JM kraji zvyšuje, na druhé straně se zvyšuje i zájem investorů o koupi a revitalizace těchto zchátralých lokalit.
„V současnosti investoři vědí, že je v ČR volných ploch nedostatek a že volba brownfieldu může být také zajímavá. Většinou revitalizace proběhne tradiční cestou, to znamená odkup – demolice původního – výstavba nového,“ popisuje podle agentury Lesensky Jan Hladík, vedoucí oddělení podpory investic a inovací RRAJM.
Do jejich obnovy investují jak tuzemští podnikatelé, tak i zahraniční subjekty. Ty nejvíce lákají komerčně využitelné lokality v jihomoravské metropoli.
„Příklady dobré praxe zahraničních investorů, v tomto případě developerů, jsou v Brně nákupní centrum Galerie Vaňkovka, byznys park Vlněna nebo CTPark Ponávka. Mimo Brno jsou regenerace zahraničními investory výjimkou, spíš se jedná o projekty českých právnických osob se zahraniční kapitálovou účastí,“ doplňuje Hladík.
„Je tomu již třicet let, kdy vznikl projekt Technologického parku Brno. Ten byl vybudován v sousedství kampusu VUT, nicméně v oblasti, která dříve nepatřila k efektivně využívanému území. Dnes je to místo plné zeleně, ve kterém sídlí čtyřicet firem, jež zaměstnávají téměř sedm tisíc pracovníků v oblasti technologií,“ uvádí Jitka Sládková, ředitelka strategického rozvoje a marketingu z Technologického parku Brno.
Služby, byty i pracovní místa
Většina brownfieldů nabízí pro investory omezené možnosti budoucího využití. Záleží, v jaké vzdálenosti se nacházejí od center větších měst. Pro komerční účely, například stavbu obchodních center či kancelářských budov, jsou vhodné především lokace poblíž center velkých měst.
Některé zanedbané lokality dále po revitalizaci slouží jako sklady nebo výrobny. V nejlepším případě slouží jako oblasti, kde se tvoří inovace a vývoj, aktivity s vysokou přidanou hodnotou. Vznikají tím nové pracovní pozice a příležitosti.
Co nejčastěji brání regeneraci?
Snaha znovu nalézt pro chátrající zanedbané lokality v dnešním světě nové uplatnění jde ruku v ruce s myšlenkou udržitelného rozvoje. Využívání brownfieldů pro další stavební projekty je totiž jedním z řešení, jak zamezit nadměrnému rozšiřování zástavby do přírodní krajiny. I proto je možné na projekty usilující o revitalizaci těchto lokalit čerpat evropské i státní dotace.
Zdroj: agentura Lesensky