Koho nebo co nám jen ta vůně připomíná? Cítíme nosem a pátráme v paměti. Propojení čichu s naší pamětí je velmi blízké. V porovnání s tím, jak si ceníme ostatních smyslů, je čich tak trochu outsiderem.
Ve skutečnosti je však jeho role nezastupitelná. Má za úkol nás varovat před blížícím se nebezpečím – jako je třeba požár, chránit před zkaženými potravinami nebo jinými hrozbami, které se k nám bezprostředně přibližují.
Důležité je i jeho propojení s pamětí. Když si přivoníte k parfému, který nosil váš bývalý protějšek, vytanou vám na mysli i vzpomínky, které jste už dávno vytěsnili.
Jak se říká: „láska prochází žaludkem“. Ale – přes nos vede cesta k našemu srdci. To vyplynulo z vědeckých výzkumů, které studují vliv čichových vjemů a feromonů na naše chování a rozhodování. Díky nim můžeme nakonec pochopit, proč nás to k některým lidem táhne nesrovnatelně víc než k jiným.
Čich je tou částí nervové soustavy, jež má zakořeněné spojení s naším limbickým systémem, který je klíčový pro zpracování emocí a ovlivňuje přitažlivost k protějšku. Pokud náš nos určuje, jaké vůně nebo pachy se nám zamlouvají, může mít rovněž dopad i na naše společenské vztahy.
Podle vědců vůně a feromony ovlivňují naše chování víc, než si myslíme
Spojitost mezi vůněmi a partnerskými vztahy potvrzuje studie Noama Sobela publikovaná ve vědeckém časopise PNAS. Zkoumal 222 párů, které spolu byly od několika měsíců až po 35 let. Neurobiolog přišel na to, že páry, které mají podobně nastavený nos – tedy kterým voní anebo páchnou identické věci, mají velmi vysokou pravděpodobnost, že jejich vztah vydrží.
Feromony jsou mimo náš čich
Okolo působení lidských vůní tedy existuje velká věda. Do vzduchu kolem sebe však šíříme i jiné substance, kterými se vzájemně ovlivňujeme – záhadami opředené feromony. Jedná se o látky podobné hormonům, které jedinec určitého živočišného druhu vylučuje do okolí a zachytit je může pouze jiný příslušník téhož druhu. V živočišné říši slouží feromony často k nalákání protějšku k páření nebo například k udržování hierarchie v mraveništi či úlu.
Jak fungují u lidí?
Oproti klasickým vůním člověk nepřijímá a nerozpoznává feromony čichovými žlázami v nose. Feromony tedy necítíme. Místo toho je vnímá takzvaný Jacobsonův orgán uložený na vrchním patře, na pomezí ústní a nosní dutiny. Když zachytí přítomnost feromonů, ihned vyšle signály do mozku a ten je začne vyhodnocovat, vysvětluje MUDr. Marek Broul, Ph.D. z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Přitažlivost i rozpoznání emocí
Feromony lidské tělo vylučuje pomocí potu a člověk jejich produkci není schopen vědomě ovlivnit. Stejně tak neovlivní vylučované množství. Někteří lidé jich zcela přirozeně produkují víc, což může mít za následek jejich atraktivitu pro okolí a v neposlední řadě jim i přidává vyšší sebevědomí.
Právě proto jsou tyto látky stále oblíbenější přísadou v kosmetickém průmyslu. Najdete je například v parfémech s feromony, které si lidé pořizují pro jejich kladný vliv na náklonnost lidí a usnadnění mezilidských vztahů.
Parfém s feromony vám pomůže udělat dojem třeba u pracovního pohovoru, při důležité obchodní schůzce nebo na dostaveníčku s novou známostí. Důležité je však nejprve si jej vyzkoušet na sobě, protože každý vnímá působení feromonů jinak.
Feromony ale zdaleka neovlivňují jen lidskou přitažlivost. Neuroložka Denise Chen zkoumala lidský pot a zjistila, že do něj právě prostřednictvím feromonů dokážeme vtisknout i emoce, které prožíváme. Během výzkumu sesbírala vzorky potu, který lidé produkovali ve stavu strachu, štěstí a vzrušení. Když ke vzorkům dala přivonět jejich partnerům, dokázali emoci tím snadněji identifikovat, čím déle byl pár pohromadě.
Feromony také vylučují například kojící ženy, aby upevnily vztah se svým dítětem, které je tak dokáže jednoznačně identifikovat.
Zdroj: TZ www.addicts.cz, Lenka Hájková
