„Březen za kamna vlezem“ je taková nejznámější pranostika. Připomíná nám, že se ještě nemůžeme vydat ven jen tak nalehko, ale spíše v zimním oblečení. Anebo zůstat doma v teple, tedy „u kamen“.
Březen se nachází na rozhraní mezi zimou a jarem, a tak bývá dost proměnlivý, co se týče chladu i tepla, s návazností na počasí.
Navzdory chladu již kvetou sněženky, ale ty umí kvést i pod sněhovou přikrývkou. Roztálý sníh nám ukáže, jak kvetou v malých trsech a přivolávají jaro.
Na poli vyrůstá ozim, tedy obilí zaseté na podzim, které začíná rašit. Oproti únoru mu však sníh na poli již neprospívá, jak říká rčení: „Napadlý sníh březnový, oseníčku nehoví.“
Jak se říká: „Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby měl zmrznout“ – pro ptáčky je podnebí stále ještě drsné a nepříliš bezpečné. Znalci říkají, že to ne skřivan, kterého si lidi pletou, ale je to chocholouš, který zavrže.
„Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře“ – toto rčení se vztahuje k datu 12. 3. Již počátkem druhé dekády března je rolník či sedlák pobízen k tomu, aby oral pole. Ne vždy se to však dá splnit, pokud ještě vládne paní Zima a pole jsou pod sněhem a k tomu mrzne. Ale čápi se již z teplých krajin stěhují a žáby se mohou probouzet.
19. března bývá velmi oslavovaný svátek – jednak byl Josef známý svatý, jednak se jeho jménem pokřtilo bezpočet narozených chlapců. V Čechách opravdu žilo hodně „Pepíků“. Ve rčení je Josef zpodobněn s pilou nebo sekyrou a zní: „Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina.“
Svátek Josefa napovídá, že ledy už by se tou dobou měly prolomit a roztát. Ale opatrně – „Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.“
20. března nastává den rovnodennosti a má statut prvního jarního dne. I tak stále ještě může být nasněženo.
Ale pokud je mírnější počasí, můžeme sít – 21. března – „Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti.“ A 22. března – „Na Kazimíra pohoda – na brambory úroda.“
Pak může nastat zlom: „Josef s Marií (23. 3.) zimu zaryjí.“
Následuje pranostika, že: „25. 3. Panna Maria sfoukne svíčku, a svatý Michal (29. září) ji rozsvítí.“
A také: „Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání (25. 3.)“
Vcelku tedy můžeme shrnout:
„Studený marec, mokrý máj – bude humno jako ráj. Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.“
Masopust začíná Popeleční středou
Třetí měsíc v roce také nemůžeme nevzpomenout masopust. Popeleční středa podle liturgického kalendáře většinou připadne na některou v březnu a je prvním dnem začínající postní doby. Půst trvá po 40 dní, po šest neděl a končí Velikonocemi.
Z časového hlediska tedy Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí. Pro každý rok platí jiné datum Velikonoc, a to pak ovlivňuje i stanovení data Popeleční středy.
