Po 15 letech soudních sporů uznal Vrchní soud v Praze nekuřáckou žalobu proti vězeňské službě jako oprávněnou. Žalobce uvádí, že byl jako nekuřák v době výkonu trestu v letech 2005 až 2007 ve vězení vystavován kouření spoluvězňů, ačkoliv požádal o umístění do nekuřáckých prostor.
Žalobcem je v tomto případu je Albert Žirovnický, bývalý ředitel Diskolandu Sylvie, klubu, který se stal známým centrem zábavy, kam se sjížděli politici, celebrity, ale i kriminálníci. Místní vyhazovači později zformovali nechvalně známý Berdychův gang, největší organizované zločinné skupiny v historii české kriminalistiky, a to především kvůli propojení zločinců s elitními detektivy.
Žirovnický byl v roce pravomocně odsouzen za vraždu. Svoji vinu dodnes odmítá. „Strávil jsem poměrně dost let ve vězení. Je to handicap, ale já s tím běžím,“ říká Albert Žirovnický.
Původně žalobce žádal odškodnění ve výši 10 milionů korun a soud mu v roce 2016 přiznal odškodnění ve výši 200 tisíc. Vězeňská služba se ale proti rozsudku odvolala a po více než 5 letech mu dne 26. dubna 2022 soud přiznal odškodné pouze ve výši 15 tisíc a nařídil Vězeňské službě, aby se mu za způsobené obtíže omluvila.
Vězeňská služba ještě může podat proti rozsudku dovolání.
Žirovnický se dlouhodobě snaží o „očištění svého jména“ a znovuotevření jeho případu. Otevírá také různé oblasti, které vnímá jako problematické oblasti vězeňské služby, vyšetřování policie nebo soudnictví s cílem „napravit systém“.
Více o nekuřácké kauze
Základním argumentem žaloby je požadavek založený na § 8 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb. Zákon uvádí, že ve vnitřních prostorách budov užívaných státními orgány, orgány územně samosprávných celků, zařízení zřízených státem nebo územním samosprávným celkem poskytujících veřejné služby je třeba zajistit, aby osoby byly v těchto budovách chráněny před škodami působenými kouřením.
Ve vězení by to mělo v praxi být zařízeno tak, že bude aplikován zákaz kouření ve všech místech, která nejsou ke kouření vyhrazena.
„Je tedy nesporné, že ve věznicích bylo zakázáno kouření všude a, podle Vlády ČR, měla být označena místa, kde bylo kouření výslovně povoleno. Jenomže, věci byly a stále jsou zcela naopak,“ argumentoval před soudem Žirovnický. „Označeny zákazem kouření byly pouze takzvané nekuřácké cely,“ a všude jinde se dle Žirovnického a nyní i dle soudu kouřilo.
Žirovnický uvedl, že respektuje fakt, že se dostal do vězení kvůli odsuzujícímu rozsudku za porušení zákona, ale „představovat si, že moje uvěznění bude aktem spravedlnosti za situace, kdy jednotlivci v řadách vězeňského personálu a celá Vězeňská služba ČR každý den ve vězení porušují zákony státu a mezinárodní závazky, je poněkud hodně pomýlené“, argumentoval Žirovnický před soudem v nekuřácké kauze.
Více o aktivitách A. Žirovnického
Majitel zmiňovaného Diskolandu Sylvie, český podnikatel Ivan Jonák, zapletený do organizovaného zločinu, byl odsouzen za objednání nájemné vraždy své bývalé manželky. Za tuto vraždu bylo obviněno celkem 10 mužů, mezi nimi i Jonák, který byl odsouzen k 18 letům vězení.
Žirovnický byl v roce 2001 rovněž odsouzen k 18 letům vězení v jiném případu, a sice vraždy Milana Hosnedla, prodavače z obchodu Q-foto, který paradoxně dříve svědčil v jeho prospěch. Žirovnický vinu za jeho vraždu dodnes odmítá a z vězení podal na stát celkem dvě stě žalob.
„Během let ve vězení jsem nejen revidoval svůj soudní spis, ale učil se zákony a samostudiem studoval právo, včetně práva evropského. Přeložil jsem okolo 150 rozsudků Evropského soudu pro lidská práva,“ řekl Žirovnický v rozhovoru s deníkem The Epoch Times.
Žirovnický například sepsal úspěšnou stížnost v případu Roberta Tempela, která skončila jeho osvobozením, poté co strávil více než 5 let ve vězení kvůli obvinění z údajné vraždy dvou osob. Jeho případ se údajně dostal do 10. dílu seriálu Expozitura pod názvem „Ruská spojka“ což je příběh o dvou zlodějích aut, kteří ukradnou vůz, v němž naleznou velkou zásilku drog. Více…
V současné době, ve svých 53 letech, začal Žirovnický studovat právní fakultu a usiluje o změnu trestního zákoníku, aby bylo možné zavést možnost Revizního řízení, díky čemuž by mohl nechat přezkoumat a znovu otevřít svůj případ a „očistit své jméno“.
„Rád bych také docílil absolutní změny pohledu na věznění lidí, včetně zavedení zcela odlišného a efektivního způsobu takzvaného výkonu trestu odnětí svobody, neboť současný stav tohoto institutu je zapomenut hluboko v 60tých letech minulého století,“ říká Žirovnický.
