Mary Müllerová
Čtyři z pěti obyvatel Hongkongu uvažují o odchodu z města. Důvodů je mnoho, ale všechny mají stejný kořen. Stručně řečeno represe Komunistické strany Číny jsou v Hongkongu na vzestupu.
V únoru letošního roku se z Hongkongu vystěhovalo 65 295 a v březnu 66 334 obyvatel. Téměř čtyři z pěti obyvatel Hongkongu mají zájem o emigraci. Jaké jsou jejich důvody?
Z rozhovorů, které provedla mezinárodní realitní společnost Bartra s téměř 500 obyvateli této metropole ve věku od 18 let, vyplývá, že 51 % dotazovaných obyvatel Hongkongu uvádí jako nejdůležitější důvod pro emigraci: naději na lepší životní prostředí.
Více než 40 % z nich uvažuje o tom, že budou investovat jinde než v Hongkongu, aby mohli pracovat snadněji a přímo, bez omezení čínského režimu. Téměř třetina respondentů (29 %) hledá pro své děti lepší vzdělání, a které nebude obsahovat propagandu komunistické strany. Dalších 27 %, tedy více než čtvrtina z nich, má zájem o pobyt v zahraničí nebo o získání občanství jiné země.
Nyní se pravděpodobně přidá k motivaci obyvatel opustit Hongkong další důvod. 1. července 2022 se stane budoucím šéfem hongkongské vlády zastánce tvrdé linie komunistické strany John Lee, který je loajální Pekingu a mezi obyvateli Hongkongu se stal jako šéf bezpečnostních složek značně neoblíbeným politikem.
Od roku 2020 se počet multimilionářů v Hongkongu snížil o 81 000 osob. Toto číslo zveřejnila 26. dubna 2022 společnost Citibank ve svém Hong Kong Multimillionaire Survey Report 2021 (pdf).
Na konci roku 2021 bylo v Hongkongu podle odhadů stále 434 000 „milionářů“, tedy každý 13. člověk v metropoli byl milionářem. Každá z těchto skupin vlastní více než 10 milionů hongkongských dolarů (asi 1,2 milionu eur), převážně v nemovitostech.
V roce 2021 však zažili nejbohatší obyvatelé metropole nejhorší rok. V důsledku snahy čínské komunistické strany ovládnout velké soukromé společnosti, zejména technologické, došlo ke ztrátě majetku v hodnotě téměř 61 milionů dolarů.
Peking oznámil, že byl zvolen nový šéf hongkongské vlády
Dne 8. května se konala volba nového šéfa hongkongské vlády. Ve zinscenovaných volbách, v nichž byl dopředu připraven pouze jediný kandidát, byl na post zvolen bývalý šéf bezpečnostních složek John Lee. Čtyřiašedesátiletý muž byl „zvolen“ volebním výborem vybraným Pekingem celkem 1 416 hlasy z celkových 1 424 členů volebního výboru.
Oficiálně bude Lee zastupovat zájmy sedmi milionů obyvatel Hongkongu vůči Pekingu.
Ted Hui, bývalý člen hongkongského zákonodárného sboru, označuje volební proces za nedemokratický. „Osobně bych to nenazýval volbami. Je to výběr Pekingu na základě dekretu,“ řekl Ted Hui v rozhovoru pro australskou zpravodajskou službu SBS World News. „Neobsahuje žádné demokratické prvky.“
Obyvatelé Hongkongu by podle bývalého zákonodárce měli využít možnosti, dokud ještě mohou
město opustit. „Pokud se rozhodnete zůstat, není cesty ven. Pokud máte možnost Hongkong opustit, měli byste odejít,“ doporučuje Ted Hui obyvatelům metropole.
Sankce USA proti Johnu Leemu
Lee byl během masových protestů za svobodu Hongkongu hlavním bezpečnostním důstojníkem metropole a měl zásadní podíl na dosažení dohody o vydání obyvatel města do Číny v rámci takzvaného zákona o veřejné bezpečnosti, který hongkongským úřadům umožňuje vydávat osoby podezřelé a hledané Čínou. Tento zákon se vztahuje i na turisty, kteří do města přicestují. Všichni mohou být nyní zatčeni na pokyn Pekingu, postačí obvinění, že ohrožují „státní bezpečnost“.
Během schvalování zákona, který umožňuje Pekingu schvalovat kandidáty do hongkongské legislativní rady, propukly v Hongkongu masové demonstrace s více než milionem účastníků, na které místní policejní složky reagovaly velice tvrdě. Nakonec Carrie Lamová, předsedkyně hongkongské vlády loajální Pekingu, návrh zákona stáhla.
Kvůli násilnému potlačování demokratického hnutí v Hongkongu uvalily Spojené státy sankce na Leeho a dalších jedenáct vysoce postavených úředníků.
Masové demokratické hnutí v Hongkongu se stalo trnem v oku Komunistické strany Číny. Aby čínský lidový kongres protesty potlačil, přijal koncem června 2020 výše zmiňovaný kontroverzní zákon o národní bezpečnosti. Umožňuje orgánům komunistické strany potlačovat jakoukoli činnost, kterou považují za ohrožující „národní bezpečnost“. Zákon vyvolal mezi obyvateli města velký strach ze změny poměrů z demokratického uspořádání města na totalitní společnost.
Podle odborníků je zákon dokonce širší než čínský trestní zákon. Jak vysvětluje Donald Clarke, profesor práva na Univerzitě George Washingtona, Peking tímto zákonem „uplatňuje extrateritoriální jurisdikci nad každým člověkem na planetě“.
John Lee v červenci 2020 prohlásil, že policie může zatýkat doslova libovolně. „Nezáleží na tom, o jaké jednání se jedná, pokud se policista důvodně domnívá, že je v rozporu se zákonem, může zatýkat, vyšetřovat a prohledávat osoby podle hongkongského zákona o národní bezpečnosti. A poté obviní danou osobu, pokud najde dostatečné důkazy.“
Omezení není zahrnuto jen na území Hongkongu. Odborníci se obávají, že by Peking mohl obvinit i cizince (turisty) z porušení tohoto zákona a požádat jiné země o jejich vydání do Hongkongu nebo Číny.
Podle čínského režimu se k podpoře zákona dosud veřejně přihlásilo nejméně 53 zemí. Patří mezi ně Rusko, Vietnam, Írán, Srbsko, Pákistán, Venezuela a další země. Mnohé z nich mají s Čínou uzavřenou dohodu o vydávání osob.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
