Zdenka Danková

22. 5. 2022

Konflikt na Ukrajině zásadním způsobem u jednotlivých členských států NATO a EU ovlivnil smýšlení o obraně. Důsledkem je poučení, že není pouze nutnost do armád více investovat, ale současně také analyzovat schopnosti Aliance a Evropské unie z hlediska nasaditelnosti a udržitelnosti sil v koaličních operacích podle článku 5. Washingtonské smlouvy.

Dvacítka šéfů logistiky z členských států MLCC se minulý týden sešla v Praze, aby prodiskutovala aktuální otázky a další směřování.

Konflikty dnes nejsou jen záležitostmi armád, ale postihují celou společnost. A ta na to musí umět reagovat, řekl ředitel Mnohonárodního centra pro koordinaci logistiky (MLCC) plukovník Daniel Zlatník.

„Poukázáno bylo především na potřebu vnímat obranu jako celospolečenskou výzvu spočívající v prohlubování její odolnosti,“ upozorňuje Zlatník podle zprávy ministerstva obrany.

„Konflikty dnes nejsou jen záležitostmi armád, ale postihují celou společnost. A ta na to musí umět reagovat.“

– plk. Daniel Zlatník

Aby dopady válek na fungování států a jejich obyvatel byly co nejmenší, je podle Zlatníka potřeba zapojit všechny složky – včetně například humanitárních organizací.

„Musí být zintenzívněna spolupráce těchto aktérů: teritoriálních sil, integrovaného záchranného systému, správy státních hmotných rezerv, orgánů místní samosprávy a dalších dobrovolnických organizací,“ vysvětluje. Ti pak musí společně připravit detailní národní plány podpory nasazovaných sil zejména v oblastech tvorby a udržování zásob v objemu, který zajistí jejich reálnou dostupnost, stojí ve výsledné zprávě.

Princip tzv. odložené potřeby, kdy státy předpokládaly, že budou mít dostatek času se na konflikt připravit, je podle Zlatníka, viděno dnešní optikou, překonaný.

„Vracíme se do období Studené války, kdy konflikt mohl začít kdykoliv. Tehdy byla veškerá opatření důsledně plánována předem včetně vytváření potřebných zásob a rezerv,“ připomíná s tím, že v dnešním globalizovaném světě musí být otázky výroby, doplňování válečných ztrát, vytváření zásob a jejich rozložení v rámci teritoria řešeny zejména v aktivní spolupráci napříč vládami členských států NATO a EU.

„Tak, abychom mohli mluvit o efektivním řízení v rámci širokého prostoru odpovědnosti, jenž přesahuje hranice jednotlivých zemí,“ dokládá plk. Zlatník, což potvrdil i první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR generálporučík Jaromír Zůna

„V době změn je důležité mít jakousi kotvu jistoty, něco spolehlivého a silného,“ zdůraznil Zůna důležitost centra MLCC v mezinárodním prostředí.

Průběh válečného konfliktu si dnes běžní občané neumějí představit

Podle D. Zlatníka současná válka na Ukrajině ukazuje na potřebu sladit veškeré činnosti, které se ve státech při ozbrojeném konfliktu rozbíhají. Jde o přesuny spojeneckých sil, zajištění zásob materiálu (povinnost tzv. Host Nation Support) nebo řešení péče o uprchlíky.

„ A nesmíme zapomenout, že by docházelo ke vzdušným přepadům ČR ze strany protivníka, což by kladlo zvýšené nároky nejen na protivzdušnou obranu, ale právě i na integrovaný záchranný systém. Jednalo by se o multispektrální činnosti, které jsou pro běžné občany stále těžko představitelné,“ konstatuje Zlatník.

Tanky v ulicích, lodě v přístavech

Podle Daniela Zlatníka nyní probíhá na úrovni NATO a EU vývoj a implementace informačních systémů, které umožní čerpat online informace o dopravní infrastruktuře. Logistika má rovněž na starost přesuny těžké vojenské techniky po komunikacích, nosnost mostů a přístavů, vodních koridorů a vzdušných cest. To vše se musí dlouho dopředu prověřit a zajistit. Podle Zlatníka nyní mezinárodní společenství podobně spolupracují i v oblastech zdravotnického zabezpečení, kybernetické ochrany či komunikace.

S pomocí TZ: army.cz

Související témata

Přečtěte si také

„Nerozhodovali lidé z praxe. Covid neřídili doktoři, ale politici,“ říká bývalá předsedkyně etické komise České lékařské komory
„Nerozhodovali lidé z praxe. Covid neřídili doktoři, ale politici,“ říká bývalá předsedkyně etické komise České lékařské komory

„Bylo dovezeno pět tisíc balení léčiva HUVEMEC z Bulharska. Nakonec se řeklo, že bude pouze pro nemocniční podání, což vlastně proti hlavnímu smyslu jeho fungovaní, protože působí nejlépe jako prevence a při časném podání, tak aby se nemoc nemohla rozvinout,“ vysvětluje doktorka Stehlíková...

Mezinárodní apely a články v médiích velmi pomáhají – rozhovor s dcerou čínské vězeňkyně svědomí
Mezinárodní apely a články v médiích velmi pomáhají – rozhovor s dcerou čínské vězeňkyně svědomí

Chuej Li nedávno vypovídala na půdě Poslanecké sněmovny o perzekuci, které její matka čelila v Číně a která dopadala i na ni, v době, kdy byla dítětem. V rozhovoru nám prozradila své pocity a více detailů.

Ověřovatel pravdy se mýlí? Migrační odborník si „posvítil“ na výroky Demagoga
Ověřovatel pravdy se mýlí? Migrační odborník si „posvítil“ na výroky Demagoga

Právník Robert Kotzian podrobil analýze fact-checking projektu Demagog.cz, který si měl „posvítit“ na výroky Aleny Schillerové ohledně migračního paktu. Míní, že i „strážci pravdy“ se mohou mýlit.

Antikoncepce: Dezinformace a lékařské zastírání
Antikoncepce: Dezinformace a lékařské zastírání

Proč by se nemělo říct nahlas, že hormonální formy antikoncepce, jako jsou pilulky, kožní náplasti, injekce, implantáty nebo nitroděložní tělíska, mívají často vedlejší účinky?

Bobr v krajině. Nakolik je k užitku a nakolik škodnou?
Bobr v krajině. Nakolik je k užitku a nakolik škodnou?

„To, že bobr vytváří mokřad, je třeba porovnávat s tím, jak stát realizuje zadržení vody v krajině. Je třeba vzít na zřetel, že sucho je velkou hrozbou pro naši krajinu. Přínos mokřadů je skutečně velký.“