Červen, první letní měsíc, nám přináší dlouhé dny, mnoho trávy a květů, mnoho oblaků a přidává blesky a hromy. Rozkvetlá tráva a luční kvítí předznamenávají senoseč. Proto: „Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začne kositi.“
Pro sušení sena pěstitelé i chovatelé uvítají suché a slunečné počasí, ovšem Medardova kápě (8. června) 40 dní kape – podmínky nejsou vždy pro sušení sena příznivé.
Když se ohlédneme za květnem, tak: „Chladný květen, červen vlažný – je pro sýpky, sudy blažný.“
Takže se máme smířit se studeným květnem a jeho teplejším následovníkem – a bude dobře.
Jinak – „Červen studený – sedlák krčí rameny.“
Deště je potřeba, však ne přes míru: „Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.“
Rolníci, sedláci a hospodáři bedlivě sledovali počasí, zapamatovali si jeho vlivy a pak skládali pranostiky. Ale i myslivci a rybáři měli starosti: „Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.“
„Červnové večerní hřmění – ryb a raků nadělení.“
Když se na obzoru sem tam zaklikatil blesk, ale bouře z toho nebyla, říkávalo se: „Blýská se na časy.“ Někdy byly blesky doprovázeny hřměním, také bez bouře. Obloha jen tak strašila.
Hospodáři sledovali, jak jim roste a zraje obilí a věděli, že: „Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.“ Tam byla naděje na dobrou úrodu.
Podle letního měsíce se dalo usuzovat, jaké budou i ty následující:
„Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.“
„Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.“
Od letního slunovratu, který připadá na 21. červen, se posouváme ke sv. Janu a svatojánské noci. Tato letní noc je považována za magickou. Navíc pokud se večer vypravíme do zahrad, můžeme potkat světlušky, zvané svatojánské broučky.
A kukačka nám může napovědět: „Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.“
Na sv. Jana déšť vůbec není vítán: „Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, je-li bez deště, bude pěkně ještě.“
A někteří pozorovatelé vyjadřují svou pranostiku zcela jadrně: „Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.“
Ke konci června se objevují dva svatí, Petr a Pavel.
Každý z nich přináší něco jiného: „Petr rozsévá houby, Pavel myši, když prší.“
„Petr a Pavel chodí s nůší, kořínky a houby suší.“
29. června také všichni uvítají raději den bez kapky deště, protože:
„Na Petra Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.“
Červen je bezesporu hned po květnu nejkrásnějším měsícem v roce. Láká ven na procházky do přírody, kde spatříme spoustu zpívajících ptáčků, oči spočinou na pestrém lučním kvítí, slunce nás objímá a dodává vitamín D. Rozkvétá jasmín a lípy, které nesou omamnou vůni.
Červená je barva tepla, snad odtud vzal svůj název: „Červen červený jako z růže květ.“
Můžeme dodat – také jako vlčí mák, který tou dobou kvete u polí a září výrazně červenou barvou.
#/media/Soubor:Pope-peter_pprubens.jpg){kind=link}