Vědci z University of New South Wales (UNSW) v Austrálii zjistili, že hudba by mohla zabránit přibližně 800 tisícům odvratitelných úmrtí ročně. Objevili totiž jasné důkazy o tom, že hudba zlepšuje duševní pohodu a zdraví, snižuje úzkost a zlepšuje náladu.

Matt McCrary, odborný asistent na Fakultě klinických studií při UNSW a spoluautor studie o účincích hudby, uvedl v tiskové zprávě, že podle jejich bádání vyvolává kontakt s hudbou emocionální reakci, která má fyziologickou složku. Kontaktem s hudbou se myslí zpěv, poslech či hra na hudební nástroj.

McCrary také uvedl, že emocionální reakce na hudbu aktivují různé oblasti mozku a autonomní nervový systém (ANS) – biologický systém, který reguluje mimovolní procesy, jako je dýchání a srdeční tep. Uvedl, že konkrétně většina hudebních aktivit vyvolává reakci „bojuj nebo uteč“, po níž následuje reakce „uvolni se a vstřebávej“, když hudba skončí.

Ilustrační záběr. (volné dílo)

Jaké mechanismy v těle konkrétně způsobují, že má na nás hudba takový blahodárný vliv, není vědcům přesně jasné, ale McCrary předkládá svou teorii: „Moje pracovní hypotéza je, že opakovaný kontakt s hudbou a vyvolávání těchto vzorců aktivace autonomního nervového systému zvyšuje naši schopnost účinně reagovat na stres, což následně zlepšuje naše celkové zdraví a pohodu.“

Kromě toho jsou aktivační vzorce autonomního nervového systému v reakci na hudbu podobné vzorcům, které se vyskytují při cvičení, i když McCrary uvedl, že reakce vyvolané cvičením mají vyšší amplitudu.

800 tisíc odvratitelných úmrtí

Nejzajímavější na těchto výsledcích je pohled, který poskytuje potenciální vliv hudby na naše celkové zdraví. „Například cvičení je spojeno s prevencí 1,6 milionu úmrtí ročně,“ říká McCrary.

„Pokud by měla mít hudba poloviční dopad, pak se jedná o prevenci zbytečných 800 tisíc úmrtí ročně. Potenciál je zde tedy vzrušující, pokud se nám podaří zjistit, jak se na účinky hudby zaměřit a maximalizovat je,“ vysvětlil vědec.

McCrary v e-mailu pro The Epoch Times uvedl, že hlavním zjištěním studie bylo, že hudba má významný pozitivní dopad na kvalitu života lidí související se zdravím (HRQOL) – metriku, která obecně vyjadřuje celkové zdraví a pohodu. Uvedl, že velikost vlivu hudby byla přibližně o polovinu menší než vliv cvičení na HRQOL.

Dodal, že jednou z hlavních hypotéz, kterou jeho tým v současné době zkoumá, je, že důsledné věnování se hudbě může mít preventivní účinky u nepřenosných onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby a rakovina.

„Pokud jde o spojení hudby a cvičení (tj. při tanci) nebo o to, který typ kontaktu s hudbou je pro zdraví nejlepší, jsou to stále velmi otevřené a nezodpovězené otázky, které v současné době zkoumáme,“ prohlásil McCrary.

Uvedl také, že hudba by mohla být využita k léčbě úzkosti a deprese u osob, které mají problémy s užíváním návykových látek, a dodal, že stávající výzkumy ukazují, že hudba může pomoci zlepšit zdravotní výsledky těchto osob.

Autoři studie však uznali, že vliv hudby, jak byl pozorován ve výsledcích studie, se u jednotlivých osob značně liší.

„V současné době je to obrovské omezení, protože ,předepsání‘ určitého typu hudby pro každého jednotlivce pravděpodobně vyvolá širokou škálu reakcí od žádného účinku až po velký účinek,“ uvedl McCrary.

„V nadcházejících výzkumných projektech se snažíme tuto variabilitu řešit tím, že se zaměříme na emocionální reakce na hudbu (např. potěšení, uvolnění) vs. konkrétní typy hudby (např. klasická, popová).“

Tanec znásobuje přínosy hudby, protože k ní dodává také pohyb. Ilustrační záběr. (James Nash / Flickr.com)

McCary však poznamenal, že momentálně nezaznamenal žádné důkazy, které by naznačovaly, že určité hudební žánry mají větší vliv na vaše zdraví. „Zdá se, že největší vliv na zdraví a pohodu má hudba, kterou máte nejraději, protože její hraní a poslech odpovídá nejsilnější emocionální a fyziologické odezvě. Pro někoho to může být klasická hudba, pro jiného zase heavy metal.“

Podle australského vědce přinesla jeho studie první číselný důkaz o klinicky významném vlivu hudby na duševní pohodu a kvalitu života.

„Předchozí systematické přehledy používaly narativní metody k syntéze široké škály často protichůdných výsledků týkajících se vlivu hudby na zdraví. Tato studie se snažila být velmi přímočará a kvantitativní, zaujímala „chladný“, nestranný přístup k účinkům hudby, a nebyl jsem si jistý, že vliv hudby na kvalitu života související se zdravím (HRQOL) bude kvantifikovatelně významný,“ řekl McCrary.

Uvedl také, že tato studie poprvé umožnila porovnat a dát do souvislosti vliv hudby na zdraví se současně používanými metodami zlepšování HRQOL, jako je například hubnutí a cvičení.

Matt McCrary a jeho kolegové zveřejnili výsledky své studie o vlivu hudby na kvalitu života v časopise JAMA Network Open. Výzkumná práce zahrnovala 26 způsobilých studií, kterých se zúčastnilo 779 účastníků.

Zdroj.