Po zahájení izraelských a amerických leteckých úderů na Írán v únoru 2026 vypukl na Blízkém východě vojenský konflikt, který měl z důvodu blokace Hormuzského průlivu za následek razantní zdražení ropy a zemního plynu.
To se promítlo i do cen pohonných hmot a průmyslových hnojiv, což zasáhlo tuzemský agrární sektor v jednom ze stěžejních období roku. Aby Agrární komora České republiky zmapovala dopad na farmáře, oslovila je s dotazníkovým šetřením.
Dotazníky vyplnilo 159 podniků různých velikostí ze všech koutů České republiky. Dvě třetiny z nich kombinuje rostlinnou a živočišnou výrobu (69,2 %), výhradně rostlinnou výrobou se zabývá čtvrtina dotázaných (26,4%) a výhradně živočišnou výrobou pouhých 7 respondentů (4,4%).
Podle závěrů komory jsou dopady celorepublikové. Pohonné hmoty zdražily osloveným podnikům nejčastěji v rozmezí 11–30 % a pocítili jej všichni dotázaní až na jednoho.
Zdražení hnojiv nedopadlo zatím na všechny, neboť dvě třetiny dotázaných byly na jarní práce předzásobené. Ti, co zásoby neměli, si připlatili nejčastěji o 11–50 % více. Horší situace ovšem panuje u podzimního hnojení, na které si zemědělci budou hnojiva teprve kupovat. Průzkum ukázal, že vysokých cen se obává 93 % respondentů.
Nárůst cen se projevil i v plánech zemědělských podniků. „Výrazně se zvýšil počet těch, kteří chtějí snížit objem výroby, a to na 30,8 % z původně 4,4 % oslovených. Zachovat stávající objem výroby zamýšlí 65,4 % z předešlých 78 %. K rozšíření objemu výroby plánuje přistoupit už jen 3,8 %, před únorem 2026 to bylo 17,6 %,“ uvedla Agrární komora v posledním vydání svého časopisu Agrobase.
Průzkum se uskutečnil ve dnech 7. až 18. května 2026.
