Návrh Evropské komise zavést emisní povolenky i pro farmáře se dočkal ostrého odsouzení od předsedkyně europoslaneckého klubu ODS a zároveň předsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) Veroniky Vrecionové.
„Tento nesmyslný návrh přichází v době, kdy se všichni snažíme stávající systém emisních povolenek ETS1 a ETS2 zmírnit. Navrhovat jeho další rozšíření považuji na naprostý nesmysl,“ prohlásila ve videu na svém profilu na sociální síti X.
Europoslankyně reagovala na zprávu Evropské vědecké poradní rady pro změnu klimatu z minulého týdne, která vyzývá Brusel k přijetí naléhavých opatření ke snížení uhlíkové stopy v oblasti potravin a zemědělství. Komise bere závěry rady jako jeden z klíčových zdrojů expertizy a podkladů pro své kroky, vysvětlila Vrecionová pro Epoch Times.
Ve 350stránkové zprávě vědci vyzývají ke zrušení zemědělských dotací pro praktiky, které mají škodit klimatu, ke zdanění emisí, kterými farmáři údajně přispívají k oteplování planety a také k prosazení nižší konzumace masa u Evropanů.
Bez radikálních opatření v zemědělsko-potravinářském průmyslu nemůže Evropská unie dosáhnout svých klimatických cílů k roku 2050, argumentují autoři. Doporučují, že EU by měla zavést mechanismus stanovení ceny uhlíku pro zemědělství, který by vycházel ze struktury systému obchodování s emisemi (ETS).
Vysvětlují, že stanovení ceny uhlíku v zemědělství by mělo sestávat ze tří samostatných systémů – jednoho pro energetické emise zemědělských podniků, druhého pro znečištění jinými plyny než CO2 jako je metan, a třetího pro emise ze zemědělství a odstraňování CO2 z půdy. Výnosy z emisních povolenek mají být podle jejich doporučení použity na podporu farmářů v ekologičtějším hospodaření a zachytávání uhlíku.
Vrecionová nicméně namítá, že produkce potravin není průmysl, a že velká část emisí v agrárním sektoru vzniká přirozeně.
„Pokud evropské farmáře zatížíme dalšími náklady, výroba potravin se přesune do třetích zemí, stoupne export a evropské potraviny výrazně zdraží,“ uvedla a dodala, že „evropské zemědělství nepotřebuje další klimatický experiment“. Ve svém videu slíbila, že udělá všechno pro to, aby návrh na „ETS3“ neprošel.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve svém tiskovém brífinku z 17. března uvedla, že zemědělství odolné vůči změnám klimatu představuje systémovou strategii, která kombinuje změny v postupech na úrovni jednotlivých zemědělských podniků s ekonomickou a správní podporou.
Server carboncredits.com uvádí, že Evropská komise plánuje letos představit nové nařízení, které bude upravovat postupy v oblasti „uhlíkového zemědělství“, jako jsou zdokonalené zemědělské metody, agrolesnictví, zvrácení odvodnění rašelinišť a zalesňování. „Tato pravidla by mohla zemědělcům a lesníkům umožnit získávat platby za ukládání uhlíku, což by jim pomohlo diverzifikovat příjmy a zavádět odolnější postupy,“ píše server.
Šéf Zemědělského svazu ČR je skeptický
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha pro Epoch Times uvedl, že svaz emisní povolenky pro zemědělství dlouhodobě odmítá, ovšem k návrhu Evropské komise se nedokázal vyjádřit, protože mu zatím není znám. Poznamenal však, že snižování emisí v zemědělství je složité. „Zvířata nepřesvědčíte, aby přestala krkat,“ řekl.
„Uvidíme, jak má návrh opravdu vypadat, ale kdybychom měli snižovat stavy zvířat, abychom tu produkci pak dovezli ze zahraničí, kde se ta zvířata chovají s většími emisemi, tak mi to přijde jako absurdní,“ pronesl.
Dodal, že nějaké menší možnosti, jak emise snížit, existují, ovšem „je to spojeno s investicemi a náklady“, kterými nyní agrárníci nedisponují, mimo jiné i kvůli tomu, že výkupní ceny některých komodit se pohybují pod výrobními náklady.
Pýcha uvedl, že ani ekologické zemědělství automaticky neznamená nižší emise, protože např. ničení plevele se pak děje mechanicky, což znamená spalování většího množství pohonných hmot. Také každý zásah do půdy znamená uvolňování uhlíku z půdy, upozornil.
