Jižní Morava má své působivé kouzlo. Když navštívíte Lednici a s ní lednicko-valtický areál, zažijete největší pohodu, jakou o dovolené můžete nalézt. Nejprve zámecký park – volně přístupný, přes den všechny brány i branky otevřené. Cyklisté tlačí kola k určitému bodu, než mohou nasednout a oddat se bezpečné jízdě areálem a dosáhnout různých zastávek, kde je čekají hrady, Dianin chrám, svatý Hubert, Tři grácie nebo Hraniční zámek.
Park ve francouzském stylu připomíná Versailles – květinové záhony krásně barevně sestavené, fontána, kropené trávníky, skleník, jen živé ploty mají poněkud anglický styl. Minaret – poněkud orientální styl – a rybník s názvem Alláhův kdysi nikoho nepohoršoval. U zámku se odehrávají letové ukázky dravců. Můžete se zde občerstvit a poté projít některou z tras uvnitř zámku.
K Janovu hradu v areálu se dostanete koňským povozem anebo můžete připlout vodní cestou. Někdo zvolí raději bicykl, jako my. Cestou potkáváme rozespalé páry nesoucí spacáky a karimatky a jak to vypadá, zřejmě v areálu inkognito přenocovali…
Cestou kromě hradů a zámečků potkáváme nezřídka vzrostlé stoleté dřeviny. Jsou to úžasní velikáni. Správci parku o jejich zachování již několik let bojují s invazními bobry, kteří si tvorbu parku a krajiny představují zcela jinak. A protože bobrovi nevysvětlíte, že nesmí kácet stoleté dřeviny, boj se zavalitým hlodavcem ještě neskončil… Nakonec, i RNDr. V. Cílek dospěl k nepopulárnímu závěru: „Bobra zastřelit.“ Nicméně, v parku se zatím nestřílí.
Z Lednice vedou cyklostezky kolem Hraničního zámečku, Dianina chrámu, Hubertovy kaple, potkáte vícero občerstvujících stánků, setkáte se s volavkou, labutí, mohutnými dřevinami i vinohrady. Cestou rovněž potkáte ovocné stromy oskeruše nebo mirabelky.
U Tří grácií se pokocháte pohledem na sousoší Charitek, bohyní krásy a půvabu. Kolorit letohrádku se sloupovím právě doplňuje cimbálová muzika, typicky moravská, která se line z rádia u okénka se zmrzlinou.
Cyklistů po stezkách jezdí dosti, ale žádné kolize nebo pelotony. Potkávání probíhá pokojně a s pozdravem.
Když jsme se vydali po cyklotrase navštívit vodní nádrže Nové Mlýny, na místě se ukázalo, že z jedné strany tam jsou sice kempy, ale voda při nich není příliš čistá, místa spíše pro rybáře. Vhodné místo ke koupání je spíš v zátoce, nad kterou strmí kopec Pavlov se zříceninou Dívčí hrady (neboli Děvičky), anebo až daleko z druhé strany, kde se nacházejí Pasohlávky. Nakonec nás chladivě objal rybník zvaný Šutrák u Rakvic, který nám poradili místní lidé.
Na jižní Moravě potkáváte neuvěřitelně pokojné lidi. Ale oni nejsou žádná „ořezávátka“. Jsou vstřícní, sdílní i důstojní. Když vidí, že něco hledáte, sami se nabídnou a podají radu. Městečka se vinou poseta vinnými sklípky nebo vinařstvím, každý druhý dům vás zve k ochutnání vína.
Ceny u běžných občerstvení nejsou nízké. Nabídnou vám džus, ale nevarují vás, že je to šťáva fresh. A tak potom (ve Valticích) při placení lovíte z peněženky skoro poslední peníze, a ani jste se moc nenapili… Samozřejmě ceny souvisí jak s mnohačetnými turisty, tak i se situací v poslední době, kdy probíhá válka na nedalekém východě.
Zámecký park v Lednici u zámku je letos ještě přístupný bezplatně, ale na příští rok už se připravuje vstupné, jak prozradili místní obyvatelé. Ve Valticích se rovněž můžete podívat do parku za zámkem.
„Zámecké paní“
Při ubytovaní se vám může stát, že natrefíte na moc hezký penzion, jako například Zámeček u Mendelu kolejí – a přenocujete v něm úplně sami. Může se vám na pár chvil zdát, že jste zámecká paní – a tak se k vám tady i chovají. Mnohdy nenápadné ubytovaní spíše splní očekávaní nežli krásný penzión. Dokonce i ušetříte a starají se o vás příkladně.
Po covidové krizi hotely a penziony často nabízejí k noclehu i snídani v ceně. Snídaně nabízejí celkem opulentní… takže v jídelně ráno trávíme téměř hodinu a naléváme se dobrou kávou.
Mezitím se dozvíme z vyprávění místních, že v 16. století zde žil šlechtic Lichtenštejn, který byl podnikavý a dobročinný. Shledal místní krajinu značně vyprahlou, a tak se rozhodl zavlažit ji vícero rybníky. K tomu povolal několik rodin z Chorvatska, kteří rybníky pomohli vybudovat. Chorvaté se zde pak usadili a jejich potomci zde žijí podnes – v Hlohovci, v Poštorné, v Charvátské Nové vsi apod.
Když vracíme kola do místní půjčovny, vyjádříme svoje poznatky, jak jsou tu lidé neuvěřitelně pokojní. Majitel nevzrušeně reaguje jednou větou: „To je Morava.“
Při odchodu si dejte pozor na odjezdy vlaku: třeba historický motorový vláček v létě z Lednice do Břeclavi jezdí jenom o víkendu. Pak nemusíte tahat kufry přes celou Lednici k autobusové zastávce. Což je jinak také hezká procházka, pokud máte dost času.
