Obránci zvířat v nové kampani Rychlokuřata upozorňují na „utrpení kuřat ve standardních českých velkochovech“. V ČR se ročně podle ochránců odchová asi 140 milionů kuřat na maso a naprostá většina z nich jsou tzv. rychle rostoucí plemena. Spolek OBRAZ se snaží apelovat na supermarkety a další firmy, aby přestaly maso z „přešlechtěných“ kuřat prodávat.
Jinde v Evropě se dle spolku už podmínky chovu mění k lepšímu, kde obchodní řetězce a další firmy přijímají tzv. European Chicken Commitment (ECC), který stanovuje vyšší standardy pro chov kuřat. Jde zejména o závazek využívat výhradně plemena, která rostou pomaleji a mají přirozenější vývoj. V České republice se podle ochránců k vyšším evropským standardům zatím žádný řetězec nezavázal.
„Ve Francii, Německu nebo třeba i Polsku supermarkety přestávají podporovat utrpení rychlokuřat a zavazují se k vyššímu standardu. Je na čase, aby tento krok následovali i zdejší obchodníci. Jsou to právě řetězce, které mají sílu ukončit toto obludné týrání zvířat tím, že začnou nový standard vyžadovat od svých dodavatelů,“ komentuje situaci vedoucí kampaně Rychlokuřata Radim Trojan ze spolku OBRAZ.
„Vždyť právě závazek řetězců před čtyřmi roky vytvořil podmínky pro ukončení klecových chovů slepic. Teď je třeba znovu konat.“
Kuřata jsou podle ochránců v českých velkochovech vyšlechtěna tak, aby dorostla co nejrychleji a do co největších objemů svalstva s vynaložením minimálních nákladů. V důsledku šlechtění se dle spolku zvětšila za posledních 50 let až čtyřnásobně a stěží unesou vlastní nohy a pod náporem mohutných těl se jim lámou kosti.
Podle listu The Economist v roce 1957 vážilo 56 dní staré kuře necelý kilogram, v roce 2005 se váha stejně starých kuřat pohybovala kolem čtyř kilogramů.
Snímky na stránkách spolku OBRAZ pocházejí dle jejich zdrojů ze tří farem v ČR – Blšan u Loun, Dubějovic a Lán. Redakci Epoch Times se nepodařilo na některou z těchto společností získat kontakt.
Nicméně například společnost Vodňanská drůbež patřící pod Agrofert na svých webových stránkách uvádí, že na jejich farmy dohlíží kromě státního veterinárního dozoru a nezávislého dozoru, který dohlíží na dodržování požadavků ochrany zvířat během vykládky a porážky, také firemní dozor formou centrálního veterinárního dohledu. Pravidelně jedenkrát ročně jsou také prováděny pracovníky Krajské veterinární správy audity a kontroly zaměřené na dodržování zásad welfare.
„Moderní chovatel musí zajistit mnoho úkonů k maximálnímu zajištění welfare chovaných zvířat,“ uvádí. Chovatelé, přepravci i zpracovatelé jatečných zvířat jsou dle nich povinni dodržovat legislativní požadavky týkající se ochrany zvířat proti týraní. Tyto legislativní požadavky vymezují hustotu osazení kuřat chovaných na maso a z toho plynoucí povinnosti chovatele.
Na svém webu dále uvádějí, že personál, který manipuluje s živou drůbeží, je rovněž pravidelně školen na zásady ochrany zvířat proti týrání a na základní legislativní požadavky a společnost rovněž disponuje vlastní veterinární lékařkou, která se věnuje intenzivní kontrole chovu.
