Srpen je třetí letní měsíc, jeho český název pochází zřejmě od srpu, zemědělského nástroje, kterým se dříve sklízelo obilí. V latině má název august podle římského císaře, který následuje po juliovi – červenci. Během srpna se na severní polokouli již zkracuje délka dne.
V srpnu jsou žně již v plném proudu, když koncem července „svatá Markyta hodila srp do žita“. A jak se říká – „Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.“ Po srpnu přichází září a ochlazuje se.
„V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.“ Pokud v noci fouká, nastává sucho a dny budou bez deště.
Další moudrost praví: „Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.“ Takže přece jen může přijít déšť.
„Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.“ Znáte to, když zavařujete ovoce, rojí se okolo vosy, srpen – to je jejich čas.
Bohatá rosa v ranní trávě věští stálé a pěkné počasí:
„Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.“ a „Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.“
A když už prší, tak ani ne dlouho – „Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.“ Vidíte, jen co naprší, tak uschne.
Lidé se dívali na obzor a usuzovali, jaké budou následující dny.
„V srpnu mlhy na výšinách – jistá voda, když v nížinách – to pohoda.“
Pokud se mlha objevila ve výškách, očekávali příchod deště, pokud spatřili mlhu v údolí, ta věštila sluneční pohodu.
Vinaři také tušili svoje:
„Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.“
a „Když pálí srpen, bude pálit i víno.“
Mnoho bouřek věští sněžnou zimu:
„Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.“
Houbaři v lese také pozorovali: „Moc hub srpnových – moc vánic sněhových“ nebo „Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.“
10. srpna je patrně rozhodné období:
„Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.“
Ale také se říkávalo, že „Vavřinec načůrá do vody.“ Do té doby se dalo koupat v rybníce nebo v řece, ale po sv. Vavřinci může být chladnější voda.
Hospodáři se již mohli těšit z nových brambor. Pokud se urodilo, mohli si jít na políčko nakopat brambory rovnou k obědu: „Na svatého Vavřince – hop zemáky do hrnce.“
15. srpna býval svátek Marie: „Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
Následuje 16. srpen – „Ke svatýmu Rochu bejvá hojnost hrachu.“ a „Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.“
18. srpna – „Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.“
24. srpna – „Svatý Bartoloměj zavádí mraky a dělá konec bouřkám.“ Bartoloměj je jeden z těch světců, kteří uzavírají léto.
28. srpen – „O svatém Augustinu léto opouští krajinu.“ a „Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.“
29. srpna býval svátek Jana Křtitele: „Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.“
Léto odchází, koncem srpna se loučíme s hřejícími slunečními paprsky. Očekáváme podzimní sklizeň ovoce, brambor, řepy, kukuřice a dalších plodin, které mezitím dozrávají.
