Senátoři včera schválili mandát pro působení Armády ČR v zahraničních operacích na následující léta a pro pobyt ozbrojených sil států NATO na našem území. Návrh musí schválit ještě Poslanecká sněmovna.
Prioritou nového mandátu je posílení obrany východní hranice NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku, pro které bylo schváleno vyčlenit do 1 200 osob na dobu od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2024. Další dvě desítky osob budou rovněž vyčleněny pro ochranný tým zastupitelského úřadu ČR na Ukrajině. Důvodem je podle ministryně obrany Černochové ochrana českých diplomatických zájmů v této zemi.
Součástí návrhu je v případě potřeby také krátkodobý pobyt ozbrojených sil států NATO na území ČR. Návrh neobsahuje pokračování vojenského angažmá v Iráku a ve výcvikové misi EU v Mali.
Předpokládá se, že ČR vyjde působení Armády ČR v zahraničí v roce 2023 na přibližně 1,43 miliardy Kč. Odhad pro rok 2024 činí cca 1,46 miliardy Kč.
Kromě návrhu na působení v konkrétních zahraničních misích materiál informuje o vyčleňovaných silách resortu obrany pro případné nasazení mimo území ČR v rámci Sil rychlé reakce NATO, Bojového uskupení EU a mírových operací OSN. Pokud dojde k jejich aktivaci, bude vyslání řešit samostatný mandát.
Ostatní zahraniční operace české armády budou ve většině případů pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud. Konkrétně jde o KFOR v Kosovu, operaci EU Irini ve Středomoří/Itálii, misi MFO na Sinaji, misi OSN MINUSMA v Mali a UNDOF na Golanských výšinách. Výjimkou je Bosna a Hercegovina, kde vláda schválila mírné navýšení vojenské přítomnosti v operaci EU Althea.