Ministerstva hledají více míst pro předškoláky v mateřských školách. Díky Integrovanému regionálnímu operačnímu programu (IROP), spravovanému Ministerstvem pro místní rozvoj, spustilo ministerstvo další dvě výzvy z nového programového období. Mateřské školy tak získají téměř dvě miliardy korun, díky čemuž dojde k navýšení kapacit a zlepšení kvality vzdělávání v mateřských školách.
„Míst v mateřských školách není nikdy dost. Navíc předškolní vzdělávání je důležitou součástí formování osobností dětí. Díky právě vypsaným výzvám pomůžeme navýšit kapacitu mateřských škol a zlepšit podmínky v mateřských školách, jako je například hygienické zázemí, bezbariérovost nebo venkovní prostory,“ říká místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Připravena je pro ně částka dvě miliardy korun.
Potřebnost navyšování kapacity byla na úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností zjištěna Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím analýzy obsazenosti mateřských škol a demografického vývoje, uvedlo tiskové oddělení MMR.
Dotační podpora z Evropské unie je rozdělená na dvě výzvy podle umístění realizace projektu. 6. výzva Mateřské školy má stanovenou částku z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) 1, 4 miliardy korun, 7. výzva Mateřské školy má pak určenou sumu přes 500 milionu korun z EFRR.
V obou případech se jedná o průběžné výzvy, což pro žadatele znamená, že hodnocení projektu bude probíhat průběžně po podání žádosti o dotaci do Monitorovacího systému 2021+. Výzvy mají shodná pravidla a totožné zacílení podpory.
Výzvy jsou zaměřené na navyšování kapacit mateřských škol v územích s nedostatečnou kapacitou. V obou výzvách je také podporováno zvyšování kvality podmínek k poskytování vzdělávání v mateřských školách, kde na nedostatky upozorňuje krajská hygienická stanice. Na září tohoto roku jsou dále plánovány výzvy pro základní školy a na podzim i pro střední školy.
Informace k semináři pro žadatele a příjemce určený pro vyhlášené výzvy je možné sledovat na webových stránkách IROP.
K tomu se připojuje ministerstvo školství.
České školství trpí značnými nerovnostmi
„České školství bohužel trpí značnými nerovnostmi. Jedná se o jeden z faktorů, které dle zjištění PISA přispívají ke zhoršování průměrných výsledků vzdělávání,“ říká ministr školství Vladimír Balaš.
„Výsledky mezinárodních i národních šetření potvrzují, že dosažená úroveň vzdělanosti je v ČR ovlivněna výrazně nejen socioekonomickým statusem, ale i samotným místem bydliště dítěte. Například žáci žijící v oblastech s vyšším množstvím sociálně vyloučených lokalit dosahují v testech ověřujících vzdělávací výsledky nižšího skóre než žáci žijící v regionech, kde je vyšší kvalita života,“ zní zpráva z tiskového centra ministerstva školství.
Proto Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje v souladu s cíli Strategie 2030+ v oblasti snižování nerovností ve vzdělávání výzvu na podporu znevýhodněných škol.
Cílem je z Národního plánu obnovy podpořit nejméně 400 škol s vyšším poměrem sociálně znevýhodněných žáků. Vytipované školy budou za metodické podpory MŠMT a Národního pedagogického institutu ČR realizovat své vlastní projekty směřující ke zlepšení vzdělávacích výsledků a wellbeingu žáků. Celková alokace na období 2022 až 2025 jsou 2 miliardy korun.
Oprávněným žadatelem výzvy na podporu znevýhodněných škol jsou právnické osoby vykonávající činnost základní školy, které vykazují nadprůměrné zastoupení žáků se sociálním znevýhodněním. Školy byly dle dat MŠMT rozděleny do čtyř kategorií s tím, že školy v kategorii 1 mohou obdržet až 2 tisíce korun na žáka, školy v kategorii 4 pak až 16 tisíc korun na žáka, udává zpráva z ministerstva školství.
Přípravou a realizací řešení rostoucích nerovností ve vzdělávání poskytováním vícevrstvé podpory vybraným školám se pak bude zabývat i projekt Podpora rovných příležitostí při Národním pedagogickém institutu ČR. Cílem tohoto projektu je navrhnout a ověřit budoucí systém financování škol dle indexu socioekonomického znevýhodnění žáků stanoveného kombinací několika indikátorů v souladu s prioritou Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+.
„Projekt bude navazovat na zkušenosti a výstupy z kmenové činnosti a projektů, které Národní pedagogický institut realizuje nebo realizoval již v nedávné minulosti. Budou využívány a dále rozvíjeny vytvořené metodiky, know-how, bude realizována spolupráce se sítí odborníků,“ říká ředitel NPI ČR Ivo Jupa.
