Aktuální čísla tranzitní nelegální migrace na území České republiky vypovídají o stále rostoucím počtu tranzitujících cizinců a ne příliš optimistickém výhledu do následujících měsíců. Po dvoudenním cvičení Morava na hranicích se Slovenskem, kdy bylo zachyceno 277 nelegálních migrantů a také sedm převaděčů, se mnozí možná ptají, kam tito dále jdou nebo jak je s nimi naloženo.
„Nemůžeme zavírat oči před tím, že čísla ilegálních migrantů na území České republiky v posledních měsících výrazně rostou a země musí všemi možnými prostředky minimalizovat negativní dopady – té migrační situace – na život a bezpečnost občanů republiky,“ uvedl Vít Rakušan, ministr vnitra na brífinku v souvislosti s akcí Morava.
„V současnosti se ze 76 % jedná o lidi, kteří pocházejí ze Sýrie. Problém má mnoho vrstev, je především v Turecku. Turecko otevřelo své hranice – a máme tady cestu ze západního Balkánu, která však nesměřuje na území ČR. Česká republika není cílovou zemí migrantů, ale zemí tranzitní,“ vysvětluje ministr vnitra.
Podle ministra naše země reaguje tím, že se pokouší o readmise (v souvislosti se spoluprací se slovenským ministrem vnitra) – především na Slovensko, ve chvíli, kdy je dokázáno, že ti lidé přišli na území ČR ze Slovenska. Výrazně jsou navýšeny kapacity správy uprchlických zařízení, tedy těch, kam jsou umístěni tito nelegální migranti zachyceni policií na našem území.
„Policie dělá maximum a zaslouží si za to velké poděkování,“ dodal ministr vnitra.
Současná čísla přílivu migrantů doposud neměla žádný vliv na bezpečnost na území ČR a ni na zhoršenou bezpečnostní situaci u nás.
Zpřísnění postihů pro převaděče
Systémových řešení, o která se ministerstvo vnitra bude pokoušet, je více. Jedním z nich je zpřísnění postihů pro nelegální převaděče. A to je věc, která se bude podrobně projednávat s ministerstvem spravedlnosti. ČR se pokusí ukázat, že ty tresty a postihy pro ty, kteří jsou zodpovědní za příchod ilegálních migrantů na území, budou opravdu velké.
V naší zemi se jedná o stovky migrantů, avšak jiné země jsou na tom podstatně hůře. V případě Rakouska jsou to tisíce, a podobně jako v případě Německa jde o to, že ony jsou pro ně reálně cílovou zemí.
Situace není jednoduchá, je řešena i v rámci předsednictva v EU, prioritou je ochrana vnější, schengenské hranice.
Kam jdou zachycení migranti
Zachyceným migrantům Policie ČR, resp. cizinecká policie primárně ukončuje (nelegální) pobyt na území ČR udělením výjezdního příkazu. Vzhledem k situaci je zároveň poučí, že je-li na jejich straně překážka, která jim brání ve vycestovaní, mohou se dostavit na pracoviště Odboru azylové a migrační politiky MV, které posoudí možnost udělení víza za účelem strpění pobytu na území ČR. Jsou-li splněny podmínky readmisního řízení, je postupováno tímto směrem, uvádí Policejní prezididum ČR.
Oddělení migrantů od válečných uprchlíků
Policejní prezident genmjr. Martin Vondrášek upřesňuje:
„První téma je oddělení migrace od uprchlické vlny z Ukrajiny, druhým tématem je zasazení nelegální migrace na našem území do mezinárodního kontextu.
Téměř 418 tisíc lidí z Ukrajiny uteklo před válkou, překročili vnější hranici schengenského prostoru a na základě legálního rámce vstoupili na naše území a získali vízum za účelem dočasné ochrany.
Kdežto nelegální migranti typicky požívají legální status ochrany na území Turecka, nelegálně překračují vnější hranici Evropské unie a potom nelegálně vstupují a pobývají na našem území,“ nastínil situaci policejní prezident.
Podle jeho informací je v Turecku nyní registrováno 3,5 milionu státních příslušníků Sýrie. Protože na území Turecka panují proti-syrské nálady, došlo k odvolání ochrany asi 600 tisíc občanů Sýrie na území Turecka, došlo letos k deportaci asi 18 tisíc Afgánců, je tam inflace na trhu práce a blíží se tam prezidentské volby.
Podle informací z tureckého území jde většinou o syrské občany, kteří migrují po trase přes země západního Balkánu.
V ČR od 1. 1. 2022 požádalo o azyl 28 tisíc příslušníků Sýrie, žádný z nich nepožádal o vízum za účelem strpění na našem území.
Naprostá většina migrantů kteří míří do Česka, překračují hranice ze Srbska do Maďarska, odtud na Slovensko a odtud k nám. Naše země není cílovou, tou je zpravidla Německo. V Rakousku přibylo za 8 týdnů 23 tisíc nelegálních migrantů. Ale co je pro Rakousko těžké, dochází tam k tisícům žádostí o mezinárodní ochranu, s cílem tam zůstat.
Podle genmjr. M. Vondráška je vývoj migrace na našem území alarmující: ke 21. 8. letos jsme na čísle, které převyšuje 3,5 tisíce. Policie začala sledovat tranzitní migrační cesty od června 2015.
Zatížení zejména cizinecké policie je naprosto abnormní, protože denně se hlásí až 4 tisíce uprchlíků z Ukrajiny. Kapacita záchytných zařízení je na 80 procentech
Ostraha objektů také musí být navýšena.
„Dennodenní práce policie obnáší v souladu se schengenským kodexem provádět na hranicích se Slovenskem ve vlacích namátkové kontroly, reagovat na častá volání na linku 158 a denně zajišťovat kolem stovky nelegálních migrantů, se kterými potom provádí další úkony. Distribuje migranty na krajská velitelství, která mají větší kapacity než Brno a Zlín. V tuto chvíli máme zadržených 55 převaděčů, které čeká trestní řízení,“ popisuje situaci policejní ředitel a dodává:
„Vůbec nic nás nenaplňuje optimismem, že ta situace nelegálních migrantů z Turecko do Evropy, by se měla zlepšit.“
Zda lze vyhostit či nelze
Cizinecká policie musí rozlišovat v rámci zákona o pobytu cizinců, zda tento pochází ze země, kam ho lze vyhostit, nebo ze země, kam nelze vyhostit. Sýrie spadá mezi země, kam nelze cizince vyhostit.
Proto se nejprve snaží zachyceného cizince vrátit na Slovensko, tj. do státu, ze kterého k nám vstoupil. Pokud nelze uplatnit readmisní dohodu, policie vydává cizinci příkaz s povinností opustit území ČR do 30 dnů. Cizinec je zároveň poučen, že může na ministerstvu vnitra požádat o povolení ke strpění na území. K tomu od začátku roku obdrželo ministerstvo vnitra nula žádostí. To znamená, že ve lhůtě 30 dnů opustí naše území.
U těch, které lze vyhostit, je postupováno podle § 124 zákona č. 326/1999 Sb: jsou umístěni v detenčních zařízeních a dělá se vše pro to, aby došlo k dobrovolnému anebo k nucenému návratu.
