John Mac Ghlionn

19. 9. 2022

Komentář

Kdybyste měli přirovnat nějakou evropskou zemi k Číně, kterou zemi byste jmenovali? Možná Bělorusko. Vždyť této zemi ve východní Evropě vládne Alexandr Lukašenko, autoritář, kterého pojí blízké přátelství s jiným autoritářem jménem Si Ťin-pching.

A co Řecko? Ano, Řecko, domov kolébky západní civilizace. Nedávný článek na serveru Politico vykreslil poněkud chmurný obraz země známé nádhernými plážemi a nepřetržitými večírky. Řecko se rychle stává synonymem pro přebujelou vládu. Pokud máte pochybnosti, zeptejte se některého z tamních novinářů, kteří se snaží přinášet poctivé a objektivní příběhy.

Represe vůči novinářům začala před více než deseti lety, kdy Řecko postihl ničivý hospodářský kolaps. K pádu Řecka vedla fiduciární nedbalost a odpovědní činitelé byli v rozpacích. Poslední, co chtěli, bylo, aby jim řečtí novináři do zejících ran ještě sypali sůl, a tak se jim elity snažily zabránit, aby informovali o jednom z nejdůležitějších příběhů konce roku 2000. Nedávno, když se země ocitla v troskách kvůli následkům covidu-19, čelili novináři opět výhrůžkám ze strany těch, kteří byli u moci.

Podle nejnovějšího mezinárodního indexu svobody tisku organizace Reportéři bez hranic (RSF) je Řecko 108. zemí na světě, kde je nejlepší být novinářem (zdroj). To je nejnižší pozice ze všech členských zemí Evropské unie. Před dvěma lety se Řecko umístilo o 38 míst výše. (Pokud vás to zajímá, na prvním místě zprávy RSF se umístilo Norsko, na 20. místě ČR a Spojené státy se umístily na 42. místě).

Je poněkud zvláštní, že propastné umístění Řecka nezabránilo řecké vládě v zavedení zcela nového zákona, jehož cílem je omezit dezinformace. Ve skutečnosti má však nový zákon jen málo společného s dezinformacemi a mnohem více s nátlakem a kontrolou. Novináři a provozovatelé mediálního vysílání, kteří byli označeni za šiřitele „falešných zpráv“, se nyní ocitají pod hrozbou, jsou napadáni a sledováni. Někteří jedinci jsou dokonce posíláni do vězení.

Napadá vás nějaká jiná země, která své novináře pronásleduje podobným způsobem? Samozřejmě, že ano.

V Číně, zemi, která se ve zprávě RSF nachází na 175. místě, jsou novináři běžně shromažďováni a „mizí“. Pokud lze podle této zprávy soudit, čínský způsob pronásledování a stíhání novinářů nabírá na síle. To nás přivádí zpět do Řecka. Je poněkud ironické, že rodiště demokracie je nyní jedním z nejbližších spojenců komunistické Číny.

Když v říjnu loňského roku řada evropských zemí kritizovala zacházení Komunistické strany Číny s Ujgury v Sin-ťiangu, řecká vláda se rozhodla mlčet. Toto mlčení hovořilo jasně. Vztahy mezi Čínou a Řeckem se ve skutečnosti vytvářejí už léta. Čína investovala velké prostředky do řecké infrastruktury. V podstatě kontroluje přístav Pireus, hlavní námořní přístav Atén, který má strategickou polohu mezi Asií a Evropou.

Jak horlivě připomíná čínské státní médium Global Times (zdroj), rok 2022 je pro čínsko-řecké vztahy výjimečný. Od navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Řeckem uplynulo již půl století. Od roku 1972 podle zprávy „obě země navázaly přátelství a úzkou spolupráci v celé řadě oblastí, včetně investic, obchodu, cestovního ruchu a kultury“.

V roce 2006 obě země podepsaly dohodu o integrovaném strategickém partnerství. V roce 2018 se pak Řecko stalo členem čínské iniciativy Pásmo a stezka (známé také jako One Belt, One Road). Řecko má prý ambice stát se hlavním dopravním uzlem mezi Asií a střední Evropou.

Jak nedávno poznamenal China Daily, další list podporovaný Komunistickou stranou Číny, Čína výrazně investuje do společnosti ADMIE (IPTO), která v podstatě provozuje, řídí a udržuje řeckou energetickou síť (zdroj). Velký podíl ve společnosti ADMIE vlastní státní společnost State Grid Corporation of China (SGCC).

Dalším odvětvím, které Čínu zajímá, je bankovnictví. V roce 2019 si v Aténách založila pobočku Bank of China, státní banka se sídlem v centru Pekingu. Zajímavé je, že tato banka působí také v zemích, jako je Austrálie, Nový Zéland, Německo, Spojené království, Francie, Kanada, a dokonce i Spojené státy.

V dubnu se řecký ministr zahraničí Nikos Dendias na otázku, zda je znepokojen rostoucím zájmem Číny o jeho zemi, tvářil zcela opačně. Trval na tom, že všechny čínské investice se řídí pravidly EU. O dodržování pravidel nejde, pane Dendiasi. Skutečnost, že se Řecko rychle stává loutkou ovládanou Pekingem, by měla znepokojovat všechny řecké občany. Ve skutečnosti by to mělo znepokojovat všechny evropské občany. Řecko je vstupní branou do Evropy. Čínská infiltrace začíná v Řecku, ale kde končí? Předpokládám, že nikde.

Názory a postoje vyjádřené v tomto článku jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.

Související témata

Přečtěte si také

Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka
Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka

Podle ministra dopravy Martina Kupky není třeba dotovat koupi elektromobilů, cestu na trh si najdou samy, jakmile spadnou ceny. Stát zainvestuje 5 miliard do dobíjecích stanic.

Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru
Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru

Bývalý prezident Donald Trump se ve středu večer v New Yorku setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou, přičemž dvojice diskutovala o zásadních mezinárodních otázkách, jako je situace na Ukrajině, Blízký východ a výdaje NATO.

„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví
„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví

Na téma Obezita, vliv prostředí a duševní zdraví se ve středu v Poslanecké Sněmovně konal kulatý stůl, kde se sešli a diskutovali spolu zástupci různých odvětví medicíny, kteří se problému obezity u dětí věnují.

„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti
„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti

Senátorka Daniela Kovářová iniciovala širší diskuzi o negativních dopadech nových médií a sociálních sítí na děti a eventuálně problematiku i legislativně omezit. Kolegové z podvýboru ji podpořili.

Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu
Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu

Vít Rakušan tvrdí, že z migračního paktu budeme mít výjimku kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků. Nebudeme prý muset přijímat migranty, ani platit pokutu půl milionu Kč za nepřevzatého migranta. Už v červenci 2023 jsem psal o tom, že s výjimkou pro Ukrajince v migračním paktu je to mnohem složitější.