Komentář
Gaillard’s Medical Journal byl americký časopis, který vycházel každý týden. V roce 1884 věnoval jeden úvodník nezvykle horkému létu, které v Americe panovalo. Lidé se domnívali, že taková vedra ještě nebyla, ale článek popisoval, že v minulosti bylo ještě hůře.
V Gaillard’s Medical Journal z roku 1884 se píše:
Překlad, mezititulky autor.
V letních měsících roku 1884 zvedalo mnoho lidí obočí a tvrdilo, že to bylo nejteplejší počasí, jaké kdy lidstvo zažilo. Což samozřejmě není pravda, neboť poslední léto se nepřiblížilo extrémně horkému počasí z minulosti.
Prameny vyschly
V roce 627 bylo horko ve Francii a Německu takové, píše London Standard, že všechny prameny vyschly. Voda se stala tak vzácnou, že mnoho lidí zemřelo žízní.
V roce 879 museli lidé vzdát práci na poli, ti, kdo se o ní pokusili, byli zmoženi vedrem během pár minut, tak silné bylo slunce. V roce 993 měly sluneční paprsky takovou sílu, že vegetace byla spálená, jako kdyby ji sežehl oheň. V roce 1000 vyschly během dlouhého sucha řeky, ryby zůstaly na suchu a během několika hodin byly zcela vysušeny. Lidé a zvířata, kteří se odvážili na slunce v roce 1022, padali umírajíce k zemi.
Zem tvrdá jako kámen
V roce 1132 nejenže vyschly řeky, ale zem pukala a byla spálena do tvrdosti kamene. Rýn v Alsasku téměř vyschl. V Itálii bylo podobně strašné horko v roce 1139, vegetace byla spálená. Během bitvy v roce 1200 zemřelo více lidí následkem horka než ranou meče, muži padali v řadách k zemi sežehnuti sluncem. Horko v roce 1277 bylo také značné, panoval naprostý nedostatek krmiva.
Rýn a Seina bez vody
V roce 1303 a 1304 vyschl Rýn, Loira a Seina. V roce 1615 bylo v Evropě nesnesitelné horko. Skotsko trpělo zejména v roce 1625, kdy lidé i zvířata houfně umírali. Maso bylo možné uvařit jenom tím, že bylo vystaveno na slunci. Žádná živá duše se neodvažovala vyjít na slunce mezi polednem a čtvrtou hodinou odpolední.
V roce 1718 muselo být mnoho obchodů zavřeno a divadla nehrála po mnoho měsíců. Během šesti měsíců nespadla ani kapka vody. V roce 1753 se teploměr vyšplhal na 48 stupňů. V roce 1779 bylo v Bologni takové horko, že mnoho lidí pomřelo. V roce 1793 bylo horko nesnesitelné. Zelenina byla spálená a ovoce uschlo na stromech. Nábytek a věci ze dřeva se s prasknutím rozpadaly, maso se zkazilo za hodinu.
Výheň v Paříži
V Paříži se v roce 1846 vyšplhal teploměr na slunci na 52 stupňů. Letní měsíce v letech 1859, 1860, 1869, 1870, 1874 byly nepřiměřeně horké, ale nedošlo k žádné katastrofě.
Přesně takhle to napsali v časopise Gaillard’s Medical Journal v roce 1884.
Není to jediný text, který popisuje počasí v minulosti.
Perfektní léto
Juliet Nicholson napsala knihu, které se jmenuje „The Perfect Summer”, Perfektní léto. Popisuje v ní události ve Velké Británii, kdy země zažila rekordní léto: sezóna od května do září 1911 byla jedním z nejdelších obdobích se slunečním svitem v anglické historii. Teploty začaly stoupat počátkem května. Všechny předchozí rekordy byly překonány, když v polovině srpna dosáhly teploty téměř 38 stupňů. Pravidelně stoupaly nad 36 stupňů. Lidí, kteří zemřeli na srdeční selhání, bylo do srpna tolik, že už o nich ani noviny nepsaly. Nejsmutnějším znamením ze všech bylo ticho zpěvného ptactva. Ticho vyprahlého venkova. Ani během dusných nocí nebyla šance si odpočinout.
Dobový tisk
Digitalizovaný dobový tisk dává možnost rychle projít historické záznamy. Tak například Orlando Sentinel psal v roce 1977: Vlna horka vyhnala nedělní teploty na historicky nejvyšší naměřené hodnoty. Mluvčí řeckých meteorologů uvedl, že teplota dosáhla dvacet kilometrů jihozápadně od Atén 49 stupňů Celsia. Aténské ulice byly vylidněné, neboť davy se valily na pláže v rekordním množství.
Podobných záznamů je možné najít desítky. Včetně nedostatku sněhu při zahájení olympijských her. Podle dobových zpráv z novin se potýkaly s nedostatkem sněhu olympijské hry v roce 1932 v Lake Placid, 1952 v Oslu, 1956 v Cortina d’Ampezzo, 1960 ve Squaw Valley v USA nebo v roce 1964 v Innsbrucku. Detailnější informace, včetně výstřižků z novin zde.
Stáří země je miliardy let. Jak dlouhý musí být časový úsek, aby bylo možné s jistotou tvrdit, že se nejedná jen o událost s malou pravděpodobností výskytu?
Když padne v kasinu sedmkrát po sobě černá, je to důkaz cinknuté kuličky, nebo pouze výskyt jevu s pravděpodobností zhruba 1 %? Jak mohou vědci vědět, jaká byla přesně průměrná teplota na zemi před dvě stě lety, když mají k dispozici pouze pomocné ukazatele? Samotný výpočet průměrné teploty je složitý a nejednoznačný. Naměřená data z minulosti se musí upravovat. Pak je nutné nějak započítat teplotu moře, u které údaje chybí.
Co způsobilo prudký nárůst teploty v Grónsku před 11 tisíci lety? Říká se tomu Dansgaardovy-Oeschgerovy cykly. Během několika desítek let tam vzrostla teplota o 5 stupňů.
Když v roce 2022 vybuchla podmořská sopka Tonga, vrhla do atmosféry takové množství vodních par, že se jejich objem zvýšil o 10 %. Časopis Nature tehdy napsal, že velké množství vodních par může ovlivnit globální klima na několik let dopředu. Diskuze do kdy, co, jak? Žádná.
V Kalifornii panovalo v minulosti megasucho, které trvalo stovky let. Zhruba od 9. do 13. století.
Kdyby probíhala skutečná diskuze o tom, jak se počítá průměrná teplota nebo jaké bylo počasí ve Francii v roce 627 na základě dobových údajů, byla by nesporně zajímavá. Lidé by se totiž mohli dozvědět hodně informací. Žádná diskuze ale neprobíhá. Vědci, jejichž konflikt zájmů přesahuje všechna dosud v televizi uvedená přirovnání, dodávají data televizím, jejichž bezpáteřnost překoná i živočichy z rodu bezobratlých. Hlavně vystrašit. Strach nosí peníze.
Převzato z webu syrzdarma.cz
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí odrážet stanoviska Epoch Times.
