Ministerstvo zemědělství (Mze) řeší neobvyklé sucho v současnosti založením nové Ústřední komise pro sucho. Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí (MŽP) bude koordinovat práci krajů v obdobích mimořádného sucha. Zasednou v ní odborníci z několika resortů. Materiál zajišťující zřízení komise a její status projednala vláda, uvádí zpráva ministerstva zemědělství.
Úkolem nově založené Ústřední komise pro sucho bude spolupracovat v době nedostatku vody s krajskými komisemi pro sucho. Sejde se, pokud ji o to požádá některý z předsedů krajské komise, nebo pokud bude stav nedostatku vody vyhlášený ve více krajích.
„Ústřední komise bude koordinovat opatření jednotlivých krajů, aby na sebe navazovala a vzájemně se doplňovala. Tím se podaří lépe zvládnout nepříznivé dopady sucha na větším území. Komise může například omezit nakládání s vodami, když to bude nutné. Další její pravomocí bude rozhodnout o mimořádné manipulaci na vodních dílech, která zajistí zvýšení průtoku ve vodních tocích nebo naopak zadržení vody. Komise také může v době sucha nařídit využití záložních vodních zdrojů, jako jsou třeba dosud nevyužívané vodní vrty,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Plán pro zvládání sucha
Členů Komise je třináct a mimo zástupce MZe a MŽP v ní zasednou také odborníci z Ministerstva dopravy, obrany, průmyslu a obchodu, vnitra, zdravotnictví, Správy státních hmotných rezerv a Hasičského záchranného sboru. Podkladem pro jejich rozhodování bude Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody pro území České republiky. Práce v komisi je bez nároku na odměnu, doplňuje tiskový mluvčí Vojtěch Bílý.
Komisi bude v případě potřeby svolávat ministr zemědělství nebo ministr životního prostředí, kteří se budou ve funkci vždy po jednom roce střídat. Ústřední komise pro sucho byla založena na základě zákona o vodách.
Ohledně sledování sucha v naší krajině byly založeny některé další portály, jako např. Český hydrometeorologický ústav nebo monitoring intersucho.
Vliv vyššího výparu na zemědělství
„Za posledních 170 let se průměrná roční teplota na území ČR zvýšila o 1,3 °C, zatímco roční úhrny srážek se nemění. Důsledkem je vyšší výpar a častější výskyt nedostatku vláhy v půdě, což označujeme jako zemědělské sucho. To se v posledních letech v naší republice stává nejvýznamnějším hydrometeorologickým extrémem redukující výnos polních plodin,“ uvádí agromanual.cz a dodává:
„Skutečností je, že ze všech ročních období se podle našich analýz nejvíce oteplují právě jarní měsíce, tj. měsíce s intenzivním vývojem a růstem všech rostlin. Důsledkem je nejen vyšší výpar, ale i silnější stoupavé konvekční (vertikální) proudy, což vede k úbytku tzv. zahradnických dešťů, k snížení počtu srážkových dní a k nárůstu intenzivnějších srážek.“
Viditelným důsledkem oteplení jsou zimy. Voda během nich odtéká, neakumuluje se ve sněhové pokrývce, a nedochází tak k postupnému odtávání, které pravidelně doplňuje rezervoáry podzemních vod a stejně tak je významným faktorem zabezpečení vody v jarním období ve středních a nižších polohách. K tomu je nutné akceptovat fakt, že přibývá roků s dřívějším začátkem vegetačního období a rostliny spotřebují v těchto letech vodu v půdě dříve. Důsledkem je snižování obsahu vláhy v půdě především v květnu a červnu, doplňuje zpráva agromanuálu.
