„Ty, sladký září,
jak je modré nebe nad těmi vrchy,
kde se barvy rodí!“ básnil kdysi S. K. Neumann o měsíci září.
Barvy se rodí v září, avšak projevují se v říjnu. Tu se již barvy zrodily a postupně a intenzivněji prorůstají listnatými stromy. Jeřabiny a šípky přidávají svoje červené a rumělkové barvy. Lidé sbírají šípečky na čaj i na ozdobu. V říjnu již bývají zemědělské plodiny sklizeny, postupně se dočesává ovoce, zejména jablíčka jsou ještě na stromech.
Naši předkové vypozorovali, že: „Teplý říjen – studený listopad.“ nebo „Teplý říjen – studený únor.“
Vinaři také přidají zkušenost: „Září víno vaří, říjen mačká hrozen.“ V říjnu se již lisuje vinná šťáva a kvasí oblíbený burčák. Nebo vědí, že: „Čistý nový Měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.“ A – září víno vaří, říjen víno pijem. Hezky se to vinařům rýmuje.
Ale, pokud se vydaří září, potom se říjen třeba nepovede: „Po teplém září zle se říjen tváří.“
Stěhovavé vlaštovičky také vysílají svoje signály: „Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.“
Nesmíme zapomenout, co nám hlásí pavouci: „Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.“ Ano, někdy napadne sníh – a listí ještě setrvává na stromech. Avšak to bývá spíš výjimka.
Zatímco husa domácí se netěší na Martina (11. listopadu), kdy má být ukončen její život, divoké husy nám napovídají, kdy nám skončí babí léto: „Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.“
Teplý nebo bouřkový říjen nevěstí dobrou zimu: „Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený. Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.“
O teplotách v říjnu se v pranostikách také hovoří: „Studený říjen – zelený leden. Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.“
Listnaté stromy nám také podávají hlášení: „Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.“
„Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.“
„Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.“
Duběnky a žaludy z dubu nám napovídají: „Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.“
„V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.“
Jakmile se přehoupne polovina měsíce října, po 15. říjnu se říkávalo: „Po svaté Tereze mráz po střechách leze.“
Nestálé počasí přinášel svatý Havel 16. října: „Svatý Havel – devět počasí za den.“
Po 20. říjnu se už lidé připravovali na ranní mrazíky, kdy teploty klesnou pod bod mrazu:
21. října – „Svatá Voršila jíní nasila.“
Uršula nebo Voršila – asi měly svátek ve stejný den. 21. října „Svatá Uršula perličky rozsula; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.“
Koncem měsíce si lidé už začali připravovat zimní oděv: 28. října – „Šimona a Judy – kožich snese s půdy.“
Potom se přiblíží listopad, kdy listy ze stromů jsou opadané, zvířátka se zazimují a lidé se rádi ohřívají u kamen.
