V současnosti se mnozí obyvatelé zajímají, jak najít potřebnou úsporu energií pro svoje domovy. Nejvyužívanějším materiálem pro zateplování budov v České republice je dlouhodobě pěnový polystyren (zkr. EPS). Mezi jeho hlavní přednosti patří tepelně i zvukově izolační vlastnosti, odolnost vůči vodě, povětrnostním vlivům, plísním a mikrobům. Jeho benefity z hlediska výroby jsou nízká energetická náročnost a možnost příměsi recyklátu z EPS i jiných obnovitelných surovin, což pozitivně ovlivňuje ekologickou bilanci.
„Polystyren EPS je surovina, které jasně ukazuje, jak lze použít přírodní suroviny pro dobro lidstva. Polystyren EPS je vyroben z přírodních surovin, což mnozí z nás nechtějí v žádném případě připustit, nicméně je to pravda,“ potvrzuje stránka termo-domy.cz.
Aktuální situace v Evropě ukazuje, že zateplení je jedním z klíčových opatření pro strukturální snížení spotřeby energie a zemního plynu.
„Scénáře renovace budov ukazují, že do roku 2030 je v tuzemsku možné úsporami energií snížit spotřebu plynu až o 1,8 miliardy kubíků a výrazně tak snížit dovozní závislost na Rusku,“ uvádí Petr Holub, energetický expert ze společnosti Budovy21.
Realizací úspor energie v budovách je možné do roku 2030 v ČR ušetřit až 1,8 mld. kubíků plynu a významně tak snížit dovozní závislost na Rusku. Množství plynu spotřebované při výrobě pěnového polystyrenu se totiž díky jeho izolačním vlastnostem následně vrátí minimálně 40krát, tvrdí Sdružení EPS ČR.
I přesto v případě omezení dodávek plynu jeho výrobcům hrozí vypnutí výroby vůbec mezi prvními. Sdružení výrobců pěnového polystyrenu proto kontaktovalo MPO s požadavkem o přeřazení do té skupiny odběratelů plynu, která reflektuje strategický přínos materiálu a v případě nižších dodávek zajistí možnost alespoň omezeného chodu výroby.
„Z našich modelových měření vyplývá, že na výrobu zateplení pro běžný rodinný dům se využije zhruba 16 MWh zemního plynu. Po dobu životnosti zateplení se však tato vydaná energie vrátí alespoň 40krát. A to sice díky snižování nežádoucích teplený ztrát a menším nárokům na vytápění, což jsou hlavní benefity zateplení,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
Navzdory strategické důležitosti zajištění úspor energií však výrobci tepelně izolačních desek z pěnového polystyrenu dle aktuálního nastavení legislativy spadají do skupiny odběratelů, které by se v případě omezení dodávek plynu do ČR snížil jeho přísun zhruba na 2 až 6 % běžné spotřeby výrobního dne. To by fakticky znamenalo zastavení výroby a ochromení jednoho z klíčových plošných opatření pro snížení závislosti na ruském plynu.
„V současné chvíli se již snažíme celou záležitost řešit s Ministerstvem průmyslu a obchodu, kterému jsme odeslali dopis s návrhem možného řešení. Cílem Sdružení EPS ČR je otevřít dialog s MPO a přesvědčit příslušné orgány o přeřazení výrobců pěnového polystyrenu do skupiny odběratelů plynu, která reflektuje strategický přínos materiálu a zajistí alespoň omezenou možnost chodu jeho výroby i v případě snížených dodávek plynu,“ dodává Zemene.
Pěnový polystyren může být klíčový pro snížení závislosti na ruském plynu. Samotná výroba tepelně izolačních desek z EPS se však bez plynu neobejde. Většina negativních dopadů EPS na životní prostředí vzniká již při jeho výrobě, kdy se ovšem v porovnání s jinými izolačními materiály spotřebovává výrazně menší množství energie. Ve fázi jeho používání je dopad na životní prostředí minimální.
Podrobnější informace o pěnovém polystyrenu naleznete na www.epscr.cz a o jeho recyklaci na www.recyklujemepolystyren.cz.
S použitím TZ Native PR, s. r. o.
