Epoch Times Německo

31. 10. 2022

Amelie Engelhart

Podle zástupců strany maďarského premiéra Viktora Orbána se nikdo v EU zatím na bruselské sankce nezeptal maďarských občanů. Maďarská vláda je podle něj první, která tak učinila. Průzkum veřejného mínění má sloužit jako „politický nástroj“ v rukou maďarské vlády v Bruselu.

Již podvanácté obdrží každý občan Maďarska v rámci velkého celostátního průzkumu („Nemzeti Konzultáció“) balíček s osobním dopisem od premiéra. Orbán v něm o občanech hovoří jako o „krajanech“. Maďarský premiér již dříve prohlásil, že průzkum je silnou zbraní v Bruselu. Má zmapovat souhlas obyvatelstva se sankcemi vůči Rusku a sloužit jako možný příklad pro ostatní země EU.

Dopis vypadá prvotřídně. Je na něm zlatý státní znak a je osobně podepsán Viktorem Orbánem. Dopis obsahuje také dotazník se sedmi otázkami s krátkým vysvětlením každé otázky a malými hlasovacími čtverečky pro odpovědi ano/ne. Na obalu je na znamení solidarity vyobrazena státní vlajka. Dotazník začíná výzvou: „Vyjádřete svůj názor“.

Na tiskové konferenci k zasedání parlamentní skupiny ve čtvrtek 22. září oznámil předseda strany Fidesz Máté Kocsis „Národní konzultaci“ (průzkum veřejného mínění v Maďarsku). Uvedl, že v současné době je to nejdůležitější nástroj, kterým lze podpořit zrušení bruselských sankcí vůči Maďarsku. „Je třeba zjistit názor lidu,“ řekl.

Kocsis zdůraznil, že v EU se zatím nikdo občanů na sankce nezeptal. Jako první tak učinila maďarská vláda, dodal. Evropské politiky je třeba přesvědčit, že tyto sankce musí být zrušeny. Takové průzkumy veřejného mínění jsou k tomu „politickým nástrojem“.

Na základě výsledků by podle něj mohla vláda v případě potřeby rozhodnout i v parlamentu.

„Domníváme se, že nás bruselské sankce ničí“

Podle vládní facebookové stránky se v dotaznících, které právě dorazily k občanům, píše: „Domníváme se, že nás bruselské sankce ničí“.

Dotazník, který lze vyplnit i online, obsahuje následující otázky:

– Souhlasíte s ropnými sankcemi Bruselu?

– Souhlasíte se sankcemi na dodávky plynu?

– Souhlasíte se sankcemi na suroviny?

– Souhlasíte se sankcemi týkajícími se jaderných paliv?

– Souhlasíte s tím, aby se na investici do jaderné elektrárny Paks vztahovaly sankce?

– Souhlasíte s tím, že sankce ovlivňují cestovní ruch?

– Souhlasíte se sankcemi, které zvyšují ceny potravin?

Průzkum se v otázce migrace již osvědčil

Orbánova vláda považuje účast občanů na přípravě rozhodnutí prostřednictvím dotazníků za účinný a nepostradatelný nástroj.

Podle listu Magyar Nemzet byl podobný průzkum na téma přistěhovalectví a terorismus, který se uskutečnil v květnu 2015 v době migrační krize v Evropě, úspěšný. „Průzkumu se tehdy zúčastnilo 1,254 milionu lidí. Naprostá většina respondentů podpořila postoj vlády, která se postavila za národní zájmy a proti politice Bruselu,“ uvedl Magyar Nemzet.

Debaty o dopisech dotovaných miliardami forintů

Opozice kritizuje především náklady na dotazník. Podle článku na analytickém webu „Lakmusz.hu“ stály konzultace za posledních dvanáct let celkem téměř 48 miliard forintů (asi 117 milionů eur).

Podle oficiálních zdrojů, na které se web odvolává, stál například dotazník o pandemických opatřeních vládu 11 500 000 forintů (přibližně 27 000 eur) a počet respondentů v tomto případě činil 1,682 milionu z přibližně osmi milionů. Podle výpočtů novin činily náklady na jednoho respondenta v tomto případě 6 837 forintů (asi 16 eur).

Podle údajů zveřejněných serverem „Lakmusz.hu“ činily v posledních sedmi letech průměrné náklady na jednoho respondenta 4 825 forintů (asi 11 eur). Pro srovnání, průměrný dopis o maximální hmotnosti asi 50 gramů dnes v Maďarsku stojí 474 forintů (asi 1,10 eura).

Kritici: „Otázky ukazují na falešné dilema“

Kritika se vedle financí týká především skutečnosti, že stanoviska nejsou závazná. Ve skutečnosti se jedná pouze o „průzkumy veřejného mínění“.

V rukou Viktora Orbána by výsledky národního průzkumu měly pouze politický a komunikační význam. Z právního hlediska nejsou závazné ani pro maďarskou vládu, ani pro Brusel, píše analytik serveru Lakmusz.hu.

Hlavní výtky jsou navíc následující: dotazníky jsou obvykle „negativně zabarvené“. Předem navrhují „správnou“ odpověď. Neposkytují alternativy. Analýzy současného obsahu, míry vyplnění a nákladů na dotazníky se očekávají v prosinci.

Orbán: Sankce nebyly zavedeny demokraticky

Premiér Orbán toto opatření obhajoval. Maďarský lid má podle něj právo na konzultaci, protože sankce nebyly zavedeny demokraticky. „Rozhodly o tom evropské elity a lidí se nikdo neptal,“ citoval ho list Mandiner.

Postoj maďarské vlády k sankční politice Bruselu se jasně odráží v aktuálním dotazníku.

Ačkoli Maďarsko souhlasilo se všemi balíčky sankcí EU výměnou za výjimky v energetickém sektoru a další důležité výjimky, premiér v posledních měsících ostře kritizoval západní sankce.

Na prvním podzimním zasedání maďarského parlamentu koncem září Orbán prohlásil, že Brusel se sankcemi „střelil do vlastní nohy“. Cenu za sankce platí rodiny v celé Evropě prostřednictvím účtů za energie, citoval ho časopis Mandiner.

Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Poslanecký výbor doporučil nevydat ke stíhání Babiše ani Okamuru. „Překvapující? Ne,” říká opozice

Mandátový a imunitní výbor doporučil sněmovně nevydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Babiše v kauze Čapí hnízdo a Okamuru kvůli předvolebním plakátům.

Propaganda Komunismus Ceskoslovensko
Bývalí disidenti připravují trestní oznámení na KSČM podle novelizovaného §403 o propagaci komunismu

36 let po pádu komunismu začal letos platit §403 Trestního zákoníku, který výslovně zakazuje propagaci komunistického hnutí. Bývalí disidenti chystají trestní oznámení na činnost členů KSČM.

„Nejsme samoobsluhou politiků.“ Moravec se ohradil vůči Rajchlovi, který si stěžuje na nepozvání

Moravec reagoval na Rajchlovy stížnosti týkající se odmítnutí jeho účasti v nedělním pořadu. Podle moderátora si politici nemohou diktovat, kdo se v debatě objeví. Situací se bude zřejmě zabývat Rada ČT.

Praha chce postavit veřejné nabíjecí stanice pro elektromobily za téměř půl miliardy

Magistrát hlavního města Prahy plánuje rozšířit nabíjecí infrastrukturu pro elektrická vozidla. Do zhruba dvou let by se v aglomeraci metropole mělo objevit dalších asi 1 500 veřejných nabíjecích stanic.

USA chtějí na Filipínách nasadit další raketové systémy, Peking protestuje

Spojené státy plánují na Filipínách nasadit další raketové systémy, které mají podle Washingtonu pomoci odradit Čínu od agresivního a nelegálního jednání v Jihočínském moři.

Čína cenzuruje online příspěvky proti rodičovství, zatímco populace dál klesá

Peking se zaměřuje na projevy, které podle něj podněcují „strach z manželství“ nebo „úzkost z porodu“, v době, kdy země zaznamenala nejnižší porodnost v historii měření.

Největší poklad v dějinách: Příběh španělské galeony San José

Z mořského dna se začal vynášet dosud největší ztracený poklad na světě. Jeho dnešní hodnota převyšuje 350 miliard korun. 

Věří dnes ještě muži a ženy v hodnotu mužských ctností?

Zůstávají mužské ctnosti, jako odpovědnost, sebekontrola či odvaha, pro ženy stále důležité? Odpovědi napovídají více, než by se mohlo zdát.

Představení Shen Yun ve francouzském Toulonu okouzlilo ikonický pár z luxusního hotelnictví

Manželé z prostředí luxusních hotelů popisují vystoupení Shen Yun v Toulonu, jeho hudbu, tanec i duchovní rozměr.