Autoři: Kathleen Li a Sean Tseng
Podle stovek amerických podniků působících v Číně klesly podnikatelské vyhlídky na historické minimum a prognózy příjmů dosáhly nejnižší úrovně za posledních deset let.
Výroční podnikatelská zpráva (zdroj), kterou 28. října zveřejnila Americká obchodní komora v Šanghaji (AmCham Shanghai), ukázala, že pouze 55 % dotázaných společností je optimistických nebo mírně optimistických, pokud jde o pětileté podnikatelské vyhlídky Číny, což představuje výrazný pokles o 23 procentních bodů oproti roku 2021.
Klíčová zjištění zprávy o čínském podnikání v roce 2022 uvádějí, že 47 % respondentů předpokládá v roce 2022 meziroční růst tržeb, což je propad o 29 bodů oproti loňskému roku a nejnižší očekávání za nejméně deset let.
Stejně tak 47 % respondentů očekává, že růst tržeb v Číně v příštích třech až pěti letech předčí celosvětový růst jejich společností, což je pokles o 22 bodů oproti loňskému roku.
Kromě toho 52 % dotázaných společností uvedlo, že důvěra jejich firemních centrál v řízení čínské ekonomiky se za poslední rok zhoršila, zatímco pouze 18 % označilo Čínu za svou hlavní destinaci pro investice, což je pokles oproti 27 % v roce 2021.
Zpráva rovněž odhalila, že pouze 17 % dotázaných společností uvedlo, že se vládní politika a regulace země vůči zahraničním společnostem v uplynulém roce zlepšily, což představuje pokles o 19 % oproti roku 2021.
Kromě AmCham Shanghai zveřejnila podobná varování i Evropská obchodní komora v dokumentu (zdroj), který podle ní obsahuje podněty od 1 800 členských společností, a který rovněž obsahoval 967 doporučení pro Čínu, Evropskou unii a evropské společnosti týkající se podnikání v zemi.
V září tato přední evropská průmyslová skupina varovala, že firmy ztrácejí důvěru v Čínu a že její postavení jako investiční destinace se zhoršuje, přičemž jako klíčový faktor uvedla „nepružnou a nedůsledně prováděnou“ politiku proti covidu-19.
Ve zprávě, která se dotýkala otázek od Tchaj-wanu po obchod, se například uvádí, že by se čínský režim měl zdržet „nepravidelných změn politiky“.
„Svět žije se stádovou imunitou a Čína čeká, až se svět zbaví omikronu, což je ovšem nepravděpodobné,“ řekl na brífinku pro média prezident komory Joerg Wuttke s odkazem na rigidní postoj čínského režimu a jeho program „nulového covidu“, který vedl k častým lockdownům a udržoval hranice většinou uzavřené, což je překážka pro mezinárodní cesty.
Kromě covidu-19 komora uvedla, že atraktivitě Číny škodí také zastavené reformy čínských státních podniků, odliv evropských občanů z Číny spojený s omezením cestování čínských zaměstnanců do zahraničí a zvýšená politizace podnikání.
Zpráva uvádí, že rekordní počet podniků se snaží přesunout stávající nebo plánované investice na jiné trhy.
Výrazný odliv zahraničního kapitálu
Přestože zprávy zveřejněné AmCham Shanghai a Evropskou komorou poukazovaly na výrazně se zhoršující podnikatelské prostředí a klesající zahraniční investice v Číně, státní časopis China Securities Journal zveřejnil článek, který naznačuje, že zahraniční společnosti jsou „kolektivně optimistické“ ohledně čínského trhu a že zahraniční investice se meziročně zvýšily.
V reakci na tvrzení čínských státních médií uvedla Grace Liová, singapurská ekonomka specializující se na čínskou ekonomiku, pro deník The Epoch Times, že čínské údaje nejsou důvěryhodné.
„Například v září agentura Bloomberg uvedla, že v prvních sedmi měsících letošního roku se využití zahraničního kapitálu v Číně zvýšilo o 17,3 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Bylo však zjištěno, že 76 % takzvaného zahraničního kapitálu tvořily prostředky převedené zpět do pevninské Číny prostřednictvím podniků financovaných Čínou se sídlem v Hongkongu,“ uvedla Liová.
„Pekingská politika nulového covidu, prudké zpomalení trhu s nemovitostmi a ekonomiky, rostoucí napětí mezi USA a Čínou, proruský postoj ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou a hrozba války proti Tchaj-wanu, to vše jsou faktory, které vedly k pokračujícímu stahování zahraničního kapitálu z Číny,“ dodává Liová.
Dále uvedla, že údaje Institutu mezinárodních financí (IIF), globálního obchodního sdružení, ukazují, že za osm měsíců od února do září letošního roku bylo z čínského trhu s dluhopisy staženo více než 98,2 miliardy USD zahraničního kapitálu.
„Po 20. stranickém sjezdu Komunistické strany Číny (KS Číny) se propadly nejen hongkongské akcie, trh s akciemi typu A, ale také kurz jüanu a čínské akcie v USA a Číně. To jsou silné známky toho, že zahraniční investoři nejsou ohledně čínského trhu optimističtí a urychlují stahování kapitálu z Číny,“ dodává Liová…
Článek byl při překladu zkrácen. Celé znění v angličtině naleznete zde.
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil M. K.
