S blížícími se svátky k nám přiletí nejenom Ježíšek, ale i jeden z největších meteorických rojů roku – geminidy.
Meteorický roj geminidy se objevuje vždy v polovině prosince, nominálně trvá od 19. listopadu do 24. prosince 2022 a jeho vrchol se očekává kolem 13. a 14. prosince.
Geminidy jsou považovány za jeden z nejpozoruhodnějších meteorických rojů v roce, který zdatně konkuruje i srpnovým perseidám. Za ideálních podmínek s jasnou a temnou oblohou je možné spatřit až 120 meteorů za hodinu, podle EarthSky.org dokonce až 150 za hodinu. Záblesky světelných úlomků se mohou objevit kdekoliv na obloze, své jméno však dostaly podle souhvězdí, ze kterého zřejmě pocházejí – Blíženci, latinsky Gemini.
Radiant, tedy bod, odkud meteory zdánlivě vycházejí, se nachází u jasné hvězdy Castor, která je součástí souhvězdí Blíženců. Odtud vystřelují směrem ven a mohou se objevit kdekoli nad obzorem. Proto by se lovci meteorů měli soustředit ne pouze na jeden bod, ale na co největší úsek hvězdného prostoru.
Podobně jako dvojice vlakových kolejí, které se zdánlivě sbíhají na obzoru, ale ve skutečnosti běží rovnoběžně, meteory se zdánlivě setkávají u svého radiantu, ale ve skutečnosti putují stejným směrem společně po dráze kolem Slunce – nikdy se nepotkají.
Radiant bude nejvýše na obloze kolem druhé hodiny ranní, a to platí pro všechna časová pásma. Obecně platí, že čím výše se souhvězdí Blíženců nachází, tím více geminid obvykle spatříme. Geminidy obvykle upřednostňují severní polokouli, ale lze je pozorovat i z jižních oblastí, i když v menším počtu. Kvůli rušivým vlivům měsíčního světla však nemusí být druhá hodina ranní pro pozorování meteorů nejvhodnější.
Uvidíme roj i v Česku?
Špatná zpráva pro případné pozorovatele u nás je, že předpovědi počasí nezní příliš optimisticky. Na většině území se očekává oblačné počasí, ovšem např. v jižních Čechách lze čekat oblohu jasnou. Štěstí by měli mít také pozorovatelé na jižním Slovensku. Pokud přece jen budete mít štěstí na jasnější oblohu, počítejte s Měsícem.
Měsíční světlo zastíní slabý záblesk padajících hvězd, takže nejlepší podmínky pro pozorování jsou za bezměsíčných, tmavých nocí nebo před východem Měsíce. Vzhledem k tomu, že poslední čtvrť Měsíce připadá na 16. prosince, vychází 13. prosince pozdě
večer ubývající gibbický Měsíc, který 14. prosince vyjde o něco později. To znamená, že kolem druhé hodiny ranní pravděpodobně mnoho geminid nezahlédnete. Zkuste proto štěstí v dřívějších časech.
Za ideálních podmínek lze spatřit až 120 geminid za hodinu, ale letos jich uvidíme možná 50 za hodinu.
Odkud meteory přicházejí?
Když už víme, kdy a jak můžeme pozorovat geminidy, povězme si, co jsou to padající hvězdy a odkud přicházejí. Geminidy jsou stejně jako ostatní meteorické roje každoroční událostí, která se opakuje každý rok ve stejnou dobu.
Meteory začínají jako kousky ledu a kosmického smetí, které zůstaly z komet nebo asteroidů obíhajících kolem Slunce, jimiž Země pravidelně prochází. Když tato hmota dopadne do naší atmosféry, rozzáří se jako sirky a stane se meteorickým deštěm, který vystřelí k Zemi. V polovině prosince přechází Země přes dráhu planetky 3200 Phaethon, která je považována za mateřskou planetku geminid.
Čím se tedy liší kometa od asteroidu a jak vznikají meteory? Komety jsou amorfní „špinavé sněhové koule“, které se řítí vesmírem a skládají se ze zmrzlého plynu a hornin. Mají pevné jádro, ale když se přiblíží ke Slunci, vytvoří se kolem nich koma – „oblak“ obklopující hlavu komety. Mohou mít také ohon. Pevné jádro se v procesu zvaném sublimace mění na plyn a zanechává za sebou rozsáhlý komplex trosek, který přetrvává i poté, co kometa dávno zanikla. Tento proud trosek se sráží se zemskou atmosférou a vytváří meteory.
Asteroid naopak nemá ani komu, ani ohon. Je to jen kus skály. Předpokládá se, že některé z nich jsou spící nebo vyhaslé komety, které přestaly sublimovat a vyvrhovat materiál, nebo se tento materiál nějakým způsobem zachytil na povrchu komety. Z komet se mohou stát asteroidy, jak se předpokládá, že se to stalo u komety 3200 Phaethon. Mezitím se některé planetky při přiblížení ke Slunci staly aktivními kometami.
Pokud jde o 3200 Phaethon, mateřskou planetku Geminid, objevili ji v roce 1983 Simon Green a John Davies pomocí infračervené astronomické družice. Po výpočtu její dráhy Fred Whipple prohlásil, že planetka má stejnou dráhu jako geminidy. Stala se první planetkou, o níž se předpokládalo, že je mateřskou planetkou meteorického roje, ale není přesně známo, jak se materiál z jejího povrchu nebo vnitřku uvolnil do proudu meteoroidů.
Planetka se dostává velmi blízko ke Slunci, až do poloviční vzdálenosti od Slunce, než je vzdálenost planety Merkur. Poté 3200 Phaethon proletí kolem našeho slunečního středu, přičemž se vymrští až za dráhu Marsu. Právě na jeho příchozím rameni se protne se Zemí.
Přejeme hodně štěstí při sledování geminid!
Z anglického originálu přeložil a upravil Ondřej Horecký.
