Účty za energie zůstanou vyšší ještě několik let, varoval šéf jedné z největších evropských plynárenských společností.
Generální ředitel společnosti Equinor, Anders Opedal, řekl BBC, že náklady na dosažení nulových emisí, které prosazují vlády některých evropských států a neočekávané daně pro energetické firmy, ztíží pokles cen.
Norská společnost Equinor je jedním z největších producentů plynu na světě, který letos předstihl ruský Gazprom jako největší dodavatel plynu do Evropy. Podle Opedala zůstanou ceny pravděpodobně vyšší i v následujících letech, i když začnou klesat z extrémnější úrovně s tím, jak se bude trh přizpůsobovat.
„Jsme svědky přeorganizovávání celého energetického systému, zejména poté, co došlo k vyřazení plynu z Ruska. Potřebujeme obrovské množství dalších obnovitelných zdrojů. Potřebujeme dělat průmysl úplně jinak, potřebujeme vodík a tak dále,“ uvedl šéf plynařské společnosti.
„To bude vyžadovat velké investice a tyto investice je třeba zaplatit. Takže bych předpokládal, že účty za energii budou možná o něco vyšší než v minulosti, byť ne tak nestálé a vysoké jako dnes.“
Opedal dodal: „Myslím, že k energii musíme přistupovat jako k něčemu, čeho není dostatek. Ve skutečnosti má svoji hodnotu. Myslím, že jsme v minulosti měli hodně levné energie a pravděpodobně jsme jí část promrhali. A abychom zaručili, že investujeme správně, každý chce spotřebovávat co nejméně energie.“
Nákladné ekologické cíle
Velká Británie podepsala zákon o dosažení nulových emisí do roku 2050, přičemž konzervativní vláda stanovila strategii nazvanou „Build Back Greener“, jejímž cílem je dekarbonizace všech odvětví britského hospodářství.
Podle odhadů britského Výboru pro změnu klimatu z roku 2019 by se roční náklady na dosažení nulové uhlíkové stopy mohly v průběhu času zvyšovat a v roce 2050 dosáhnout přibližně 1 až 2 % HDP.
Britský Národní kontrolní úřad (NAO) v prosinci 2020 uvedl, že vládní závazek dosáhnout nulové uhlíkové stopy do roku 2050 je „kolosální výzvou“, která by mohla stát stovky miliard liber.
Mimořádné daně
Dalším faktorem, který dlouhodobě ovlivňuje ceny, je vybírání mimořádných daní od energetických firem. Myšlenku neočekávané daně pro energetické společnosti navrhly opoziční britské strany poté, co ceny energií prudce vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022.
Rishi Sunak, tehdejší ministr financí, se této myšlence zpočátku bránil a varoval před dopadem na budoucí investice. Později však byl nucen daň zavést, aby mohl financovat balíček dotací ve výši 15 miliard liber, který měl řešit dopady zdražování energií na britské domácnosti.
Sunak 26. května 2022 oznámil zavedení 25procentní daně ze zisku ropných a plynárenských gigantů, od které vláda očekávala daňové příjmy ve výši 5 miliard liber.
Poté, co se Sunak stal premiérem, nastupující ministr financí Jeremy Hunt zvýšil daň z neočekávaných příjmů na 35 procent a zavedl 45procentní daň pro velkovýrobce elektřiny. V rámci podzimního rozpočtu byl také výrazně snížen investiční příspěvek pro výrobce energie.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil a upravil Ondřej Horecký.
