V německém Lützerathu se bude brzy těžit uhlí. To v posledních týdnech vyvolalo obrovské protesty. Klíč problému spočívá v německé jaderné politice. Tomu se však v německé federální vládě brání především Zelení, zatímco sousedé v Evropě jdou opačným směrem.
Lützerath v Severním Porýní-Vestfálsku byl o víkendu evakuován policií, protože zde měla proběhnout demolice. Jak informoval list Tagesschau, většina budov byla zbourána již v neděli. Konečná demolice bude trvat ještě osm až deset dní, píše list Rheinische Post s odvoláním na mluvčího RWE, který prohlásil, že „v březnu nebo dubnu by pak mohl povrchový důl dorazit do bývalé vesnice a vytěžit ji.“
Symbolické místo pro klimatické demonstranty
V posledních dnech a týdnech se vesnice Lützerath opět dostala celonárodní pozornosti. Od roku 2006 se vesnice postupně stěhuje. V říjnu 2022 byl projekt stěhování dokončen. Obec musela ustoupit, protože energetická společnost chce pod ní těžit uhlí. Proti tomu vznikl odpor.
Ekologičtí aktivisté, klimatičtí radikálové a zelení politici udělali z vesnice symbol klimatického aktivismu. Lützerath navštívila také zakladatelka projektu Friday for Future Greta Thunbergová nebo Luisa Neubauerová, ale také ekologické organizace jako Greenpeace a BUND, které vyzvaly k zapojení místních obyvatel v Lützerathu do protestů.
Těžba uhlí v Lützerathu jasně ukazuje, že symbolickou ekologickou politiku již dávno nahradila věcná rozhodnutí. Zelení politici a klimatičtí demonstranti se mobilizují. Na druhou stranu jsou to ti stejní politici, kteří se masivně staví proti prodloužení životnosti jaderných elektráren, čímž ženou Německo do slepé uličky ohledně energetického řešení, na němž bude země fungovat.
Na tento rozpor upozornil minulou středu deník Bild. Noviny citují odborníky a politiky a docházejí k závěru, že jaderná energie mohla Lützerath zachránit.
Německo by mohlo vyrábět velké množství levné energie bez emisí CO₂
Pro prezidenta institutu Ifo Clemense Fuesta je Luetzerath důsledkem rozhodnutí postupně se vzdát jaderné energie. „Rozhodnutí postupně ukončit jadernou energetiku znamená, že se v Německu bude spalovat více uhlí,“ řekl Fuest deníku Bild. Dále k problematice říká: „Každý, kdo chce skutečně udělat vše pro ochranu klimatu, by musel od postupného vyřazování jaderné energie ustoupit.“
Poslankyně Spolkového sněmu Gitta Connemannová (CDU) s tímto postojem také souhlasí. Je předsedkyní CDU pro hospodářství a malé a střední podniky. „Více jaderné energie znamená méně výroby elektřiny z uhlí. Kdyby se v síti ponechaly tři jaderné elektrárny, které jsou stále v provozu, a znovu se spustily i tři reaktory, které byly právě odstaveny, mohlo by Německo vyrábět spoustu levné energie bez emisí CO₂,“ říká Gitta Connemannová.
Za současného stavu budou v dubnu odstaveny dvě jaderné elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim 2. Ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) kategoricky odmítá prodloužení termínu jejich provozu nad rámec dubna 2023.
Emsland musí uvolnit cestu, zatímco v Lützerathu se valí bagry
Jaderná expertka Anna Veronika Wendlandová poskytla nedávno rozhovor pro t-online, v němž prohlásila, „jen jaderná elektrárna RWE v Emslandu mohla během 16 měsíců vyrobit elektřinu odpovídající uhlí vytěženého z Lützerathu“. Podle Wendlandové by tím byla vyprodukována pouze „ jedna setina emisí CO₂“.
Odbornice také poukazuje na zjevný paradox, kdy „Emsland musí uvolnit místo, zatímco v Lützerathu se budou rozjíždět bagry.“
V minulých týdnech se politická strana FDP opakovaně vyslovila pro prodloužení životnosti jaderných elektráren i po dubnu 2023. Politické strany SPD a Zelení se však proti tomuto návrhu důrazně ohrazují. Zejména ministr hospodářství Habeck neúnavně zdůrazňuje, že 15. dubna bude v Německu jaderná energie postupně ukončena.
Na začátku roku navrhl spolkový ministr dopravy Volker Wissing (FDP) zřízení odborné komise, která by rozhodla o dalším provozu zbývajících tří jaderných elektráren. V rozhovoru pro televizní kanál Phoenix byl Habeck dotázán, zda je taková komise stále možná. Habeckova odpověď byla jednoduchá a výmluvná: „Ne.“ Také lídr SPD Lars Klingbeil dal minulé pondělí jasně najevo, že stojí za Habeckovým rozhodnutím. „Debata byla rozhodnuta. Kancléř o tom jasně rozhodl,“ řekl Klingbeil.
Většina Němců chce prodloužení životnosti jaderných elektráren
Podle průzkumů má však většina Němců zcela jiný názor. Ještě v září našel ministr hospodářství Robert Habeck malou podporu pro svůj plán ponechat v souvislosti s energetickou krizí dvě jaderné elektrárny na jihu země jako nouzovou rezervu až do dubna 2023. V té době se výzkumná skupina Forschungsgruppe Wahlen (Volební výzkumná skupina) dotazovala 1 299 lidí na jejich názor.
Pro Habeckův plán se tehdy vyslovilo pouze 32 % respondentů, 12 % procent bylo toho názoru, že dohodnuté ukončení jaderné energetiky (o kterém se v té době ještě diskutovalo) by mělo zůstat v platnosti do konce roku, a většina 54 % si přála, aby jaderné elektrárny byly využívány i po dubnu 2023.
Sousedé se stále více spoléhají na jadernou energii
Když se podíváte na současné evropské sousedy, zjistíte, že Německo se svou politikou postupného vyřazování již dávno izolovalo. Naděje mnoha německých politiků, že by německá jaderná politika mohla být v Evropě precedentem, se nenaplňují. Naopak: mnohé sousední země opět stále více spoléhají na jadernou energii.
Minulý týden švédská vláda oznámila svůj záměr postavit v budoucnu další jaderné elektrárny. Ministryně životního prostředí Romina Pourmokhtari a premiér Ulf Kristersson na tiskové konferenci oznámili, že provedou reformu, která umožní výstavbu reaktorů na nových místech.
Zákon v současnosti počítá s provozem deseti reaktorů pouze na třech místech – ve Forsmarku, Oskarshamnu a Ringhalsu. „Budou provedeny změny v zákoně, které umožní výstavbu nových jaderných elektráren, včetně zkrácení povolovacích řízení a zrychleného správního řízení,“ řekl Kristersson na tiskové konferenci.
Podle švédské tiskové agentury TT umožní aktualizovaná legislativa také výstavbu velkých konvenčních reaktorů a malých modulárních reaktorů (SMR). V současné době je k síti stále připojeno šest reaktorů, sedmý byl odstaven v loňském roce.
V Belgii bylo minulý týden rozhodnuto, že dvě jaderné elektrárny Tihange 3 a Doel 4 zůstanou v síti dalších deset let. Původně bylo ukončení jaderné energetiky plánováno na rok 2025. Předseda belgické vlády Alexander De Croo zdůvodnil rozhodnutí tím, že prodloužení je nezbytné pro zajištění bezpečnosti dodávek energie v příštích deseti letech.
Polsko se také chystá na jadernou energetiku. Vláda plánuje výstavbu šesti elektráren. Na začátku listopadu polská vláda zadala zakázku na výstavbu první jaderné elektrárny v zemi americké společnosti Westinghouse.
Výstavba prvního reaktorového bloku má být zahájena nejpozději v roce 2026 a k síti má být připojen v roce 2033, uvádí se ve strategickém dokumentu „Energetická politika Polska do roku 2040“, který byl představen v roce 2021 a aktualizován po vypuknutí války na Ukrajině.
Po roce 2033 má být každé dva roky uvedena do provozu další jaderná elektrárna. Do roku 2043 má být v Polsku v provozu šest jaderných elektráren. Varšava chce také podpořit výstavbu tzv. malých modulárních reaktorů (SMR) soukromými investory.
I Česká vláda počítá s větším využitím jaderné energie. Do roku 2040 se má podíl jaderné energie na výrobě elektřiny zvýšit na více než polovinu.
Ve Francii nepřichází ukončení jaderné energetiky v úvahu
Pro Francii nepřicházelo ukončení jaderné energetiky nikdy v úvahu. Na začátku loňského roku oznámil prezident Emmanuel Macron během vystoupení před zaměstnanci továrny v Belfortu na východě Francie, že jeho vláda plánuje šest nových jaderných elektráren. Tento počet by však rád zvýšil na čtrnáct.
Upřímně řečeno, na tomto místě je třeba říci, že plány francouzského prezidenta jsou dány především nutností. Mnohé atomové reaktory ve Francii jsou již zchátralé a potřebují opravit. Mnoho elektráren je v současné době zastaveno, protože potřebují generální opravu.
Více než 75 % elektřiny ve Francii pochází z jaderné energie. Ještě v roce 2017 Macron oznámil, že ve svém zákonodárném sboru zvýší podíl obnovitelných zdrojů energie na 32 %. Ve svém programu oznámil, že do roku 2022 bude vyrábět dvakrát více energie z větrných elektráren a solárních panelů než dosud.
V současné době však z obnovitelných zdrojů pochází pouze 20 % francouzské elektřiny, což je jen asi polovina oproti Německu. Francie proto zůstane jadernou zemí i v budoucnu.
Německá vláda zůstává prozatím evropským vývojem nezasažena. Podle expertů však nemůže současný vývoj uspět, protože odporuje plánu vlády, který povede k tomu, že v budoucnu budeme všichni spotřebovávat mnohem více elektřiny. Více lidí bude jezdit elektromobily, vytápět své domy tepelnými čerpadly a průmysl bude méně využívat plyn a více vodík. To vše jsou věci, které jsou pro Zelené důležité a které podporují. Budou proto muset odpovědět na otázku, odkud budou brát energii na realizaci takového plánu.
Z původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.
