Tchaj-wan tento týden navštívily již dvě parlamentní delegace, jedna ze Švýcarska a druhá z Finska. I když ani jedna země neudržuje s Tchaj-wanem oficiální diplomatické vztahy a Čína návštěvy odsoudila, zákonodárci se rozhodli setkání uskutečnit jako výraz podpory samosprávného ostrova a prohloubení hospodářských vztahů.

S tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen se v pondělí setkala skupina švýcarských poslanců. Švýcarsko, stejně jako všechny ostatní evropské vlády, má oficiální vztahy s Pekingem místo s Tchaj-wanem, nicméně s ostrovem, který je centrem polovodičového průmyslu a významným světovým obchodníkem, má rozsáhlé obchodní a neformální vazby.

Tchaj-wan, oficiálně nazývaný Čínská republika, – a Čína, oficiálně zvaná Čínská lidová republika, se rozdělily v roce 1949 po občanské válce. Přestože ostrov nikdy nebyl součástí ČLR, Komunistická strana Číny si jej nárokuje a slibuje, že jej v případě potřeby sjednotí i silou.

Podle Pekingu nemá demokraticky zvolená vláda Tchaj-wanu právo vést zahraniční vztahy, přičemž režim blokuje účast Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích. V současnosti ostrov jako samostatný stát uznává pouze hrstka států.

Jak při setkání s tchajwanskou prezidentkou uvedl jeden ze švýcarských zákonodárců, Fabian Molina,  „je naprosto nezbytné, aby se stávající neshody a napětí mezi Tchaj-wanem a ČLR vyřešily mírovou cestou a prostřednictvím dialogu. Cokoli jiného by bylo nepřijatelné“, citovala agentura AP.

Molina rovněž uvedl, že zúčastnění poslanci hovořili se svou vládou, aby „prozkoumala, jak lze postupně prohloubit stávající vztahy Švýcarska s Tchaj-wanem v zájmu obchodu, politiky, vědy a kultury“.

Švýcarsko jako nastupující člen Rady bezpečnosti OSN bere hrozbu konfliktu v Tchajwanském průlivu vážně. „Důsledkem by byly hospodářské otřesy, které by daleko přesáhly to, co v současnosti zažíváme v souvislosti s válkou na Ukrajině,“ uvedl švýcarský velvyslanec při OSN Thomas Gürber v rozhovoru s médii.

Obrat ve Finsku

Finská delegace se s prezidentkou Cchaj Jing-wen setkala v úterý 7. února. Tak jako u Švýcarska, hlava země poukázala na společné hodnoty svobody a demokracie a vyzdvihla fakt, že ekonomické vztahy mezi oběma stranami uspokojivě rostou.

„V posledních letech došlo k významnému pokroku ve výměně mezi Tchaj-wanem a Finskem v mnoha oblastech. V roce 2021 vzrostl oboustranný obchod o pozoruhodných 30 % ve srovnání s předchozím rokem,“ poznamenala politička.

Předseda Parlamentní skupiny finsko-tchajwanského přátelství, která má plných 27 členů, Mikko Kärnä, prezidentku ujistil, že Finsko podporuje účast Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích. Zároveň odsoudil čínskou agresi vůči Tchaj-wanu, přičemž vyzdvihl hodnotu silných vazeb.

„Bezpečnostní prostředí je stále nebezpečnější, ale zároveň se utužují přátelská pouta. Finsko brzy vstoupí do NATO. Spojené státy velmi jasně vyjádřily Tchaj-wanu neochvějnou podporu. Tam, kde dříve panovala strategická nejasnost, je nyní strategická jasnost,“ prohlásil Kärnä.

Finsko bylo do roku 2017 považováno za příklad vzorových vztahů s Čínou a spolehlivého spojence. Po roce 2017 nastal v politice vůči Číně obrat, kdy byla jásavá rétorika vůči Pekingu nahrazena nejprve realističtějším a obezřetnějším pohledem, aby se následně proměnila na vnímání režimu jako „sobeckého hráče, který vykořisťuje systémové zranitelnosti liberálních demokracií a jejich otevřených ekonomik“, jak to charakterizuje časopis The Diplomat.

V té době se již otevřeně hovořilo o čínské špionáži a narušování národní bezpečnosti. S nástupem ruské agrese se Finsko ještě více přiklonilo ke svým západním partnerům v EU, vyhlíží členství v NATO a na Čínu pohlíží jako na ruského spojence.

Popuzená Čína

Když se vloni v srpnu uskutečnila na Tchaj-wanu historická návštěva americké předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, čínský režim šílel. Pelosiová se stala nejvýše postaveným americkým představitelem, který Tchaj-wan za posledních 25 let navštívil. Jako odvetu čínský režim zahájil vojenské cvičení, kdy v blízkosti ostrova s 22 miliony obyvatel létaly stíhačky a bombardéry a do moře padaly rakety.

I v případě malých globálních hráčů vyvolává podpora Tchaj-wanu u ČLR protesty, výhrůžky a odsouzení, byť v menším měřítku. Objevily se i v roce 2020, kdy na ostrov odletěl předseda Senátu Miloš Vystrčil, objevily se i letos poté, co nově zvolený prezident Petr Pavel telefonicky hovořil s Cchaj Jing-wen, a objevují se i při plánované cestě na Tchaj-wan předsedkyně Poslanecké sněmovny, Markéty Pekarové Adamové, která má proběhnout v březnu.