Podle článku na Aktuálně začíná mezi poslanci vládní koalice převažovat názor, že je sice potřeba bojovat proti dezinformacím, ale ne samostatným zákonem. Zastavení jeho přípravy připouští např. poslanec a místopředseda STAN Lukáš Vlček, který vede sněmovní Stálou komisi pro hybridní hrozby. „Podobně jako poslanec Vlček jsou skeptičtí k zákonu proti dezinformacím také předsedové koaličních poslaneckých klubů Marek Benda (ODS) a Marek Výborný (KDU-ČSL). I oni říkají, že rozhodnutí o zastavení příprav zákona ještě nepadlo, ale osobně jej také nepodporují.“
„Na dezinformace není třeba zákon. Obecně je vidět při pohledu na mnoho zákonů, že jsme přeregulovaným státem. Pokud nějaký zákon nemusí nutně vznikat, ať nevzniká, a věc řešíme v rámci stávající legislativy.“
„Dezinformace byly, jsou a budou. Proti nesmyslům se má bojovat v první řadě pravdou. To je nejdůležitější. K tomu máme minimálně tři veřejnoprávní média… Jejich úkolem by mělo mj. být, aby upozorňovala na zjevné nesmysly a uváděla je na pravou míru.“
„Pokud už by nějaký zákon měl vzniknout, tak by podle Bendy a některých dalších vládních politiků měl cílit na zahraniční weby, které by šířením lží podkopávaly bezpečnost Česka. Vedeme debatu, jestli mít nějakou právní úpravu, která by vypnula otevřeně nepřátelský web jiné země. Zatím nevím, jak tato debata dopadne, ale jsem spíše skeptický, protože se relativně špatně rozpoznává, co je skutečně nepřátelský web. Ale nevylučuji, že taková úprava vznikne.“
Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara „pojem dezinformace je sám o sobě troch u zavádějící – není jasně definovaný a každý si pod tím představuje něco jiného. A potom se špatně definuje i boj proti nim.“
Za tento rozumný a střízlivý přístup si výše zmínění poslanci zaslouží poděkování. Doufejme, že legislativní záměr na určování míry pravdivosti veřejných projevů nebo dotování spřízněných médií je definitivně pohřben. Nicméně ostražití bychom měli stále být ke snahám uzákonit pro vládu a bezpečnostní složky možnost blokovat weby pod záminkou „ohrožení národní bezpečnosti“. K něčemu takovému by musely být přesně definovány výjimečné podmínky, aby legislativa nemohla být zneužita k zavedení cenzury nepohodlných názorů.
21. března se Daniel Vávra za SOSP zúčastnil televizní debaty na CNN Prima News o nové legislativě, která má posvětit blokování webů (od času 1:41). Proti záměru se kromě něho postavil též právník Ondřej Dostál a politolog Jan Kubáček. Zákon obhajuje Martin Exner (STAN), podle něhož již nastala k návrhu zákona politická shoda (!) a bude probíhat mezirezortní řízení. Podívejme se, jak vágně jsou definovány podmínky, kdy k takovému razantnímu cenzurnímu zásahu může dojít. Nebyl by k tomu potřeba ani válečný stav nebo stav ohrožení země.
(1) Předmětem omezení služby může být pouze informační obsah online, který je způsobilý ohrozit svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy ČR nebo značnou měrou ohrozit vnitřní pořádek a bezpečnost České republiky (dále „chráněné zájmy“) a může chráněným zájmům způsobit újmu, která je
a) bezprostředně hrozící,
b) založena na konkrétních skutečnostech a
c) zvláště závažná
(dále „omezovaný obsah“).
(2) Újma je zvláště závažná zejména,
a) je-li obsah vytvořen nebo šířen osobou nebo státem, na které se vztahují mezinárodní sankce podle zvláštního právního předpisu, nebo subjektem pod kontrolou takové osoby nebo státu, nebo se s takovým obsahem v podstatné míře shoduje,
b) jde o zveřejňování velkého rozsahu, nebo
c) je zveřejňování takového obsahu podstatným účelem služby.
Zdroj: SOSP.cz
Názory a postoje vyjádřené v tomto článku jsou názory autora článku a nemusejí se shodovat s postoji deníku The Epoch Times.
