Čína odmítla obnovit přímou vojenskou komunikaci s Washingtonem navzdory opakovaným snahám ministra zahraničí Antonyho Blinkena, uvedl 19. června nejvyšší americký diplomat krátce po setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem.
Americký ministr na závěr své dvoudenní cesty do Pekingu řekl novinářům, že i když „opakovaně nadhodil“ možnost zřízení krizové komunikační linky mezi americkou a čínskou armádou, „v tuto chvíli Čína nesouhlasila s tím, aby se v této věci pokročilo“.
„Myslím, že je to otázka, na které musíme dále pracovat,“ dodal. „Je velmi důležité, abychom tyto kanály obnovili. Pokud se shodneme na tom, že máme odpovědnost za zodpovědné řízení těchto vztahů, pokud se shodneme na tom, že je v našem společném zájmu zajistit, aby se konkurenční aspekty vztahů nezvrhly v konflikt, pak se jistě shodneme a uvidíme, že je třeba zajistit, aby komunikační kanály, o kterých jsme oba řekli, že jsou k tomu nezbytné, zahrnovaly i vojenské kanály.“
Napětí mezi oběma zeměmi již několik let roste. Od roku 2021 čínští představitelé odmítli nebo ignorovali více než tucet žádostí o diskuzi s Pentagonem a asi 10 pracovních pozvání ze strany USA, uvedla agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného vysokého představitele americké obrany.
Počátkem měsíce odmítl čínský ministr obrany Li Šang-fu pozvání na formální setkání s americkým ministrem obrany Lloydem Austinem na bezpečnostním fóru Shangri-La Dialogue v Singapuru.
Blinken je zatím nejvýše postaveným představitelem Bidenovy administrativy, který Čínu navštívil. V neděli jednal s čínským ministrem zahraničí Čchin Kangem a v pondělí nejvyšším pekingským diplomatem Wang Im. Krátce se setkal se Si Ťin-pchingem.
Na otázku, proč chce Washington pokračovat ve vztazích s Čínou i přes zjevnou neochotu druhé strany k otevřené vojenské komunikaci, Blinken uvedl, že takové úsilí je nezbytné, aby došlo ke změnám.
„Nebudeme mít úspěch ve všech vzájemných věcech v daný den, ale v celé řadě oblastí – v cílech, které jsme si stanovili pro tuto cestu – jsme dosáhli pokroku a postupujeme vpřed,“ řekl bez uvedení podrobností. „Ale znovu chci zdůraznit, že nic z toho se nevyřeší, nevyřeší jednou návštěvou, jednou cestou, jedním rozhovorem. Je to proces. A já doufám a očekávám, že se do něj zapojíme více.“
Brigádní generál amerického letectva ve výslužbě Robert Spalding, nyní vedoucí pracovník Hudsonova institutu, vidí situaci méně růžově.
Čínský režim podle něj využívá vojenský komunikační kanál „jako vyjednávací žeton, aby od Bidenovy administrativy získal další ústupky“, řekl pro NTD TV.
„Jsme to my, kdo o to žádá, a upřímně řečeno, jediný, kdo učiní nějaké vojenské rozhodnutí, je sám Si Ťin-pching,“ řekl.
„V podstatě si myslím, že jdeme po něčem, na čem Číňanům ve skutečnosti nezáleží, a proto to drží v ruce jako vyjednávací žeton za něco, na čem jim záleží.“
Na tiskovém brífinku 19. června označila tisková mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierre Blinkenovu návštěvu za „dobrý krok vpřed“.
„Setkání bylo konstruktivní, což je důležité – důležité pro zájem Američanů a důležité pro americký lid. Věříme, že je to dobrý krok kupředu, že ministr vedl konstruktivní rozhovor s prezidentem Si,“ řekla mluvčí.
Spalding však uvedl, že se domnívá, že Spojené státy ztratily smysl pro to, „co je v těchto vztazích důležité“.
„Čína se snaží americkou ekonomiku vytěžit a nic nenasvědčuje tomu, že bychom ji skutečně chtěli chránit,“ řekl dále.
Navrhl, že vyšší prioritou při řízení vztahů s Čínou by mělo být snížení závislosti amerického dodavatelského řetězce na Číně a obnova americké infrastruktury a průmyslové základny.
Mluvčí ministerstva zahraničí na dotaz ohledně Spaldingových výroků odkázal The Epoch Times na Blinkenovo prohlášení.
Překlad a redakční úprava původní zprávy americké redakce: Juraj Skovajsa
Oprava: původně uvedené dny Blinkenovy cesty (sobota a neděle) byly opraveny na neděli a pondělí.
