Cesta k dětské obezitě začíná ještě před narozením a komplikuje se s tím, jak se děti stávají cílem potravinářských firem, které slibují zábavné pochutnání se zpracovanými potravinami vyrobenými z pochybných a dokonce choroboplodných přísad.
Rodiče, z nichž mnozí jsou obětmi stejných vlivů, mohou jen doufat, že školy a vlády budou jejich děti vzdělávat a chránit, ale ve skutečnosti jsou na to rodiče z velké části sami. A to nemusí být špatně. Děti, které pochopí, co jim jídlo dělá s tělem a v čem je řada potravin, které se jim podávají, problematických, si mohou vypěstovat celoživotní návyk zdravého stravování. Odborníci tvrdí, že zapojení dětí do pěstování, nakupování, přípravy a vaření potravin poskytuje neocenitelné poznatky, které mohou pomoci v boji proti dětské obezitě.
„Pokud si vytvoří špatné návyky, je velmi těžké je změnit, když je jejich kultura posiluje. Tyto děti jsou obětí této situace. Musíme pochopit základní příčinu obezity, abychom ji mohli léčit, zvrátit a předcházet jí,“ uvedla pro The Epoch Times dr. Nadia Aliová, lékařka atestovaná v oboru interní a integrativní medicíny.
Tyto základní příčiny se do značné míry omezují na dva jednoduché a zřejmé faktory – strava a pohyb. Řešení těchto problémů však není vždy jednoduché. Významnou roli hrají i další faktory. Jedním z nich je střevní mikrobiom. Výzkumy spojují narušení tohoto souboru symbiotických mikrobů s obezitou a metabolickým syndromem. Potrava, kterou jíme, a další faktory určují, jaké mikroby podporujeme a zda našemu zdraví prospívají nebo mu ubližují.
Cena dětské obezity
Dr. Aliová si dala za cíl zvrátit trend dětské obezity. Jejím přístupem je připomínat lidem, že tento nákladný zabiják je epidemie, kterou můžeme překonat. Bohužel většina přístupů, včetně nových směrnic Americké pediatrické akademie, které zahrnují používání léků a bariatrickou chirurgii u dětí ve věku 13 let, jsou pouhou náplastí, říká lékařka. Jinými slovy, léčí příznaky obezity, ale ne její příčinu.
To je nešťastné a nákladné nedopatření. Podle výzkumu zveřejněného v časopise Obesity Reviews v listopadu 2022 se předpokládá, že kombinované přímé a nepřímé náklady na dětskou obezitu budou činit 13,62 miliardy dolarů v roce 2022 a 49,02 miliardy dolarů do roku 2050.
Dětská obezita je nejčastějším prediktorem obezity v dospělosti, která může vést k diabetu 2. typu, kardiovaskulárním onemocněním, zvýšené úmrtnosti, předčasnému úmrtí, invaliditě a zhoršenému duševnímu zdraví. Všechny tyto nemoci představují velkou zátěž pro národní zdravotnické systémy a obrovskou zátěž pro veřejné finance a zdraví obyvatelstva.
Léta se kritizují lékařské fakulty za to, že nenabízejí důkladné vzdělávání v oblasti výživy. Bez těchto znalostí se lékaři obvykle zaměřují spíše na léčbu nemocí, které vznikají v důsledku špatného stravování a obezity, než na obezitu samotnou.
Výživová negramotnost má za následek také systém zdravotní péče, který neposkytuje smysluplnou podporu, aby pomohl lidem lépe se stravovat a zhubnout, zatímco daňoví poplatníci financují obrovské dotace pro pěstitele kukuřice. Přitom kukuřice, včetně glukózového sirupu vyrobeného z kukuřice, je jednou z hlavních složek průmyslově zpracovaných potravin, které přispívají k obezitě.
Mámy na tažení proti nezdravému jídlu
Zábavné a věkově přiměřené informace jsou jedním z klíčových způsobů, jak dětem umožnit, aby si vybíraly potraviny ve vlastním zájmu a zdraví. A zatímco vláda do značné míry nechává rodiny, aby se samy bránily potravinářským společnostem, které prodávají lákavé výrobky, jež jsou levné, snadno dostupné a plné problematických přísad, někteří rodiče se snaží vzdělávací mezeru zaplnit.
Liz Haselmayerová, otrávená a frustrovaná nedostatečnými informacemi o výživě ve školách, nejprve napsala pracovní sešit pro své vlastní děti a zveřejnila ho, aniž by věděla, zda o skutečné vzdělávání v oblasti výživy stojí i jiné rodiny. Prodej během prvního měsíce překonal rodinné prognózy na jeden rok. Nyní Homegrown Education nabízí několik produktů a má vlastní podcast.
„Existuje tolik vzdělávacích materiálů, které je matoucí. Pokud je to matoucí pro dospělé, jak to proboha nemá být matoucí pro naše děti,“ míní Haselmayerová, která v dospívání trpěla bulimií. Své děti učí, co se jim odehrává v těle, když jedí ultrazpracované potraviny, a proč se takovým potravinám těžko odolává.
„Proč byste se měli zabývat nemocí, která je z velké části způsobena potravinami, které konzumujeme, a vůbec nebrat v potaz potraviny jako řešení,“ říká Haselmayerová a dodává: „Musíte na ni zaútočit z více různých úhlů.“
Další maminka, Lindsey Garvinová, se inspirovala k napsání knihy pro malé děti The Army Inside You (Armáda v tobě), která se zabývá střevní mikroflórou. Garvinová nejprve hledala v systému veřejné knihovny v Seattlu něco, co by mohla svým dětem přečíst o zdraví střev, ale našla pouze knihu určenou pro starší děti. Jako bývalá učitelka ve škole o mikrobiomu léta mluvila jazykem, kterému její děti rozuměly. Upravila svou dysbiózu, nerovnováhu střevních bakterií, a vyléčila se ze tří chronických onemocnění.
„První obrannou linií je vybudování zdravého mikrobiomu v těle. Příběh mikrobiomu je neuvěřitelný. Naše mikroorganismy mají moc a mohou ovlivňovat téměř každý systém v našem těle. V našem těle žije úžasný svět bakterií, který má větší vliv na naše zdraví než lidské buňky. Přesto o tom s dětmi nikdo nemluví,“ podotýká Garvinová.
Mikrobiom neovlivňuje jen metabolismus, ale také imunitu a duševní zdraví a nabízí pohled na to, jak se může vyvíjet dětská obezita. Lidské tělo má několik mikrobiomů, včetně společenství mikrobů ve střevech, které nejvíce souvisí s trávením a imunitou. Mnoho studií spojuje dysbiózu s obezitou.
Raný vývoj
Mikrobiom je plánem zdraví a jeho počátky jsou v době porodu, v ideálním případě se vyseje z matčiny pochvy během porodu. Mateřská flóra je vedlejším produktem stravy maminky, takže pokud se stravuje standardní americkou stravou, přispívá to k tomu, že se v imunitním systému dítěte tvoří horší kolonie bakterií a hub.
„Než začnete uvažovat o početí, musíte se zamyslet nad tím, jaké prostředí chcete svým dětem dopřát. S tím je třeba začít ještě předtím, než žena otěhotní,“ upozorňuje Dr. Aliová.
Dalšími významnými vlivy jsou prostředí, ve kterém se dítě nachází, to, co jí, a ono zdánlivě nevyhnutelné první antibiotikum. Děti mají tendenci všude možně lézt a strkat si všechno do pusy, takže je jistě pravděpodobné, že tímto způsobem nějaké mikroby pochytí. Některé maminky možná chtějí své děti chránit před mikroby tím, že sterilizují vše, co je v dosahu, ale škodlivé chemikálie z mnoha čisticích prostředků mohou být často větším problémem než pár mikrobů.
Pokud jde o zachycení užitečných mikrobů, má kojení přednost před umělým mlékem, ale vzhledem k tomu, že se stále více matek vrací krátce po narození dítěte do práce, je krmení umělým mlékem čím dál častější, uvádí dr. Aliová.
Přestože se antibiotika na začátku běžných dětských onemocnění, jako jsou záněty uší, nedoporučují, rodiče na nich často trvají a většina lékařů je předepisuje. To je pro nezbytné mikroby dítěte problém. Antibiotika nezabíjejí jen patogenní bakterie, ale také ty dobré, které s mikroby bojují. To ohrožuje imunitní systém dítěte a může ho také předurčovat k obezitě.
Rodičovské chyby ve stravování
Rodiče až příliš často dělají z těch nejhorších potravin, které mohou jejich děti jíst, ty nejžádanější potraviny tím, že je používají jako odměny za chování. Sladkosti, jako jsou sušenky, bonbony a zmrzlina, mění mikrobiální rovnováhu, způsobují řadu dalších problémů a živí celoživotní návyk na cukr.
„To je počátek toho, čemu říkáme emocionální stravování. Musíme přestat používat jídlo jako odměnu. To je velmi důležité. Máme kontrolu nad tím, co bude v našich spižírnách a ledničkách. Pokud si koupíte nezdravé jídlo, budete jíst nezdravé jídlo,“ komentuje dr. Aliová.
I když může být obtížné přimět děti, aby se dobrovolně zdržely nezdravých potravin určených k polaskání jejich chuťových pohárků, rodiče mohou učinit mnoho pro to, aby je lépe připravili na budoucí pokušení.
Jedním z návrhů je zapojit děti do každého kroku jejich stravování, včetně zahradničení, plánování jídla, nakupování a vaření. Mluvte s nimi o tom, že jídlo neplní jen naše žaludky, ale slouží k mnoha účelům.
Pokud děti pochopí, že některé potraviny mohou přispívat k onemocnění a jiné potraviny jim mohou dodat pocit lehkosti a štěstí, začnou si vytvářet zdravější asociace týkající se jídla. Můžete je poučit i o různých složkách. To vše se jim může hodit, až se jim budou velké potravinářské firmy snažit prodat nezdravé potraviny.
Haselmayerová i Garvinová používají u malých dětí slovo „trik“, když jde o obaly potravin a marketing. Když si děti Garvinové všimnou nějakého lákavého balení, hned pátrají ve složení, co výrobek obsahuje. „To je staví do stejného týmu jako mámu. Říkají si: ,Ne, tímhle se nenechám napálit‘,“ říká matka.
Strava ve škole
Navzdory opakovaným pokusům nutričních odborníků a rodičů o úpravu jídelníčku ve školních jídelnách je podle dr. Aliové v této oblasti co dohánět. Pro některé děti jsou školní obědy jediným jídlem, které jedí, což udržuje systémové, cyklické problémy týkající se chudoby a dětské obezity.
„Školy jsou místem, kde se to může zastavit,“ míní dr. Aliová. Jídelníčky často obsahují potraviny smažené na nezdravých olejích, průmyslově upravené potraviny, nebezpečné potraviny, potraviny s nízkým obsahem živin a dokonce i nezdravé potraviny. A pak jsou tu potraviny kontaminované.
V září organizace Moms Across America oznámila výsledky celostátního projektu, v jehož rámci bylo testováno 43 školních obědů ve státních školách 15 amerických států na obsah pesticidů, těžkých kovů, veterinárních léčiv, hormonů a živin.
„Tyto výsledky testů školních obědů nám ukazují, že máme na krku celonárodní krizi,“ uvedla ředitelka Moms Across America Zen Honeycuttová v tiskové zprávě a dodala: „Vláda dovoluje, aby byly naše děti otravovány šokujícím množstvím toxinů, které přispívají k různým zdravotním problémům, problémům s chováním a učením. Kromě toho je objem živin v potravinách téměř zcela nedostatečná, takže těla našich dětí trpí nedostatkem živin, nemohou se správně vyvíjet a chybí jim živiny, které jejich mozek potřebuje k učení a správnému rozhodování.“
Mezi výsledky studie patří:
- Víc než 95 % výrobků obsahovalo detekovatelné množství glyfosátu, nejpoužívanějšího herbicidu na světě.
- Více než 65 % vzorků obsahovalo pšeničné složky a všechny pšeničné výrobky byly pozitivně testovány na glyfosát, v průměru 42,09 nanogramů na gram (ng/g) potraviny.
- Průměrná hladina glyfosátu v pizze byla 154,51 ng/g.
V několika položkách byla hladina glyfosátu vyšší než 25 ng/g, což je podle studií na zvířatech při soustavné konzumaci s dalšími položkami s glyfosátem škodlivé. Bylo prokázáno, že glyfosát je karcinogenní, narušuje endokrinní systém a poškozuje spermie a reprodukční orgány. Důkazy také ukazují, že glyfosát narušuje mikrobiom člověka.
Školní obědy mohou pro rodiče představovat obtížnou situaci. Dítěti, které se snaží ve škole dobře jíst, může připadat nespravedlivé, že je obklopeno vrstevníky, kteří se tak nechovají a zdá se, že mají atraktivnější svačiny a jídla. Pokud jsou tyto potraviny dodávány školou, může to vést ke konfliktní výchově k jídlu.
Podle dr. Aliové by to měli být rodiče, kdo tlačí na školu a její vedení, aby jídelní menu pro děti změnilo. „Rodiče mají velkou moc, ale nevyužívají ji,“ říká.
Politické návrhy
Existují snahy o řešení problému školních obědových programů. Na předchozím zasedání amerického Kongresu bylo předloženo několik návrhů zákonů zaměřených na lepší obědové programy a zřizování školních zahrad. Bohužel všechny skončily ve výborech.
Změny jsou potřebné i mimo školy. Dr. Aliová vysvětluje, že mezi takové změny patří uvádění všech složek na jídelních lístcích restaurací, včetně rychlého občerstvení, a přidání varování o „nebezpečnosti“ na vysoce kalorické položky jídelních lístků, podobně jako je tomu na cigaretách.
„Není důvod, proč to neudělat,“ podotýká a dodává, že velikost porcí rychlého občerstvení a dezertů je třeba snížit na polovinu. Jenže kola změn se otáčejí pomalu vzhledem k tomu, že dětská obezita je již několik let považována za epidemii.
„Pokud máme co do činění s epidemií, proč se na ni nepohlíží jako na epidemii? Mělo by existovat poradenství a mělo by se o tom mluvit, aby si všichni znovu a znovu uvědomovali, že je to důležité a je třeba tomu věnovat pozornost,“ uzavírá lékařka.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet stanoviska The Epoch Times.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
