Spotřebitelský časopis dTest provedl test kolových nápojů na českém trhu, aby si posvítil na obsah jednotlivých složek a zda odpovídají deklarovaným hodnotám.
Coca Cola, Pepsi Cola a jejich napodobeniny jsou mezi lidmi oblíbené nápoje, které jsou často kritizovány kvůli vysokému obsahu cukru. Toho je v kolových nápojích opravdu hodně, nicméně mezi jednotlivými značkami panují rozdíly. Kromě cukru jsou klasickými přísadami kolových limonád také extrakt z kolových ořechů, kofein a kyselina fosforečná.
dTest do laboratoře poslal celkem 15 vzorků kolových limonád, přičemž u Coca Coly a Pepsi Coly prověřil i výrobky prodávané v Německu a Polsku, aby srovnal, jestli se jejich hodnoty liší. Tyto značky si totiž vyrábí své nápoje v každé zemi zvlášť. Laboratorní pracovníci se u testů zaměřili zejména na obsah cukru, kofeinu a kyseliny fosforečné.
Kolik cukru je v kole?
Kolové limonády a slazené nápoje obecně jsou dnes jedním z hlavních zdrojů přidaného cukru v jídelníčku průměrného člověka a tudíž i nadměrných kalorií. Podle harvardské studie z roku 2011 nejsou slazené nápoje tak vydatné jako pevná strava, což způsobuje, že lidé mají i po jejich vypití stále hlad, i když do sebe dostali značné množství kalorií.
Cukr je v kole zastoupen bohatě, typicky kolem 9 kostek cukru na půl litru nápoje. Nejnižší množství cukru měla z testovaných vzorků Pepsi Cola koupená v Česku (6,7 g cukru/100 ml), naopak nejvyšší pak Royal Crown Cola 1905 (11,4 g/100 ml).
Jak poznamenává dTest, WHO považuje za ideální denní porci cukru 25 gramů, přičemž příjem volných cukrů by neměl přesáhnout 50 gramů. „Jedna 200ml sklenka kolového nápoje tak průměrně pokryje více než třetinu maximální dospělé dávky. Tyto nápoje tak můžeme považovat za jedny z nejvydatnějších skrytých zdrojů cukru v jídelníčku, a neměli bychom na nich stavět pravidelný pitný režim,“ upozorňuje Hoffmannová.
Ani alternativy v podobě umělých sladidel nejsou bez rizika. WHO nedávno označila aspartam za rakovinotvornou látku a také sukralóza je označována vědci za látku, která může poškozovat DNA.
Obsah kofeinu
Kolové nápoje jsou typické také použitím kofeinu, který v nápojích slouží především jako aroma, což znamená, že jej výrobci přidávají v dávkách nepřekračujících 150 mg/l, zjistil dTest. Použití kofeinu musí být vždy zmíněno v seznamu složek. Nápoje s vysokým obsahem kofeinu (s více než 150 mg/l) pak musejí navíc nést upozornění, že nejsou vhodné pro těhotné a kojící ženy a děti.
Kyselina fosforečná
Na typické chuti kolových nápojů se podílí i kyselina fosforečná (E 338). Tato diskutabilní ingredience, která ve vyšších dávkách může vést k chronickému onemocnění ledvin a vzniku ledvinových kamenů, je proto regulována Evropskou unií. Testy dTestu naštěstí ukázaly, že ani jeden vzorek evropské limity nepřekročil. Limonáda Bohemsca v souladu s bio deklarací neobsahovala E 338 vůbec.
Nedeklarovaný konzervant
Přestože Bohemsca Bio Cola neobsahuje kyselinu fosforečnou, technici zjistili, že v sobě má poměrně vysokou koncentraci (204 mg/kg) konzervantu sorbanu draselného (E 202), který však nemá v bio potravinách co dělat. „Jde o dvojnásobný problém – etiketa použití konzervantů nezmiňovala a navíc tyto látky nejsou pro výrobu bio potravin povoleny. Na námi zjištěné porušení pravidel jsme tak upozornili kontrolní orgány,“ uvedla Hoffmannová.
Sorban draselný obsahovaly všechny testované kolové nápoje s výjimkou koly ZON.
Testované vzorky
Testované byly následující nápoje: Bohemsco Bio Cola, Zon Cola, RC Cola, Lidl/Freeway Cola, Billa Cola, Look Cola, Royal Crown Cola 1905, Dr. Pepper, Penny/Tanja Naše česká kola, Coca-Cola Original Taste, Coca-Cola Original Taste (Německo), Coca-Cola Original Taste (Polsko), Pepsi Cola, Pepsi Cola (Německo), Pepsi Cola (Polsko).
A co kofola?
Česká verze koly je sice v našich končinách favoritem, nicméně nejde o kolový nápoj, protože jí chybí některé charakteristické znaky kol, a tudíž nebyla kofola v testu zahrnuta. „Se zbytkem vzorků by byla neporovnatelná, protože neobsahuje ani extrakt z kolových ořechů, ani kyselinu fosforečnou,“ vysvětlila v tiskovém prohlášení Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.
Kompletní výsledky testu najdete na stránkách dTestu (ZDE), dostupné jsou ovšem jen registrovaným uživatelům.
