Nová studie ze Státní univerzity v Severní Karolíně odhalila souvislost mezi široce používaným sladidlem a chemickou sloučeninou, o níž je známo, že způsobuje poškození DNA. Studie zjistila, že tato chemická látka vzniká při trávení sladidla a její stopové množství se nachází i v samotném sladidle.
Sukralóza je široce rozšířena pod obchodním názvem Splenda nebo označením E955. Toto sladidlo je obsaženo také v mnoha potravinářských výrobcích, jako jsou proteinové tyčinky, koktejly a energetické nápoje. Jednou z chemických sloučenin obsažených v sukralóze je sukralosa-6-acetát.
„Naše nová práce prokázala, že sukralóza-6-acetát je genotoxický,“ uvedla Susan Schiffmanová, autorka studie. Genotoxický znamená, že rozbíjí DNA, jak uvádí Medical Express, který o studii informoval.
Shiffmanová, která je rovněž odbornou asistentkou na společném oddělení biomedicínského inženýrství na Státní univerzitě v Severní Karolíně a na Univerzitě Severní Karolíny v Chapel Hill, dodala, že stopová množství sukralosa-6-acetátu lze nalézt i v běžně prodávané sukralóze, a to ještě předtím, než je zkonzumována a metabolizována.
Překročení prahové hodnoty
Evropský úřad pro bezpečnost potravin stanovil práh toxikologického rizika pro všechny genotoxické látky na 0,15 mikrogramu na osobu a den.
„Naše práce ukazuje, že stopové množství sukralosa-6-acetátu v jednom denním nápoji slazeném sukralózou tento práh překračuje. A to ani nezohledňujeme množství sukralosa-6-acetátu, které vzniká jako metabolity poté, co lidé sukralózu zkonzumují,“ podotkla Schiffmanová.
Studie zahrnovala řadu pokusů in vitro, při nichž byly lidské krevní buňky vystaveny sukralosa-6-acetátu. U buněk byly následně sledovány známky genotoxicity. Výsledky ukázaly, že chemická látka účinně rozbíjí DNA v buňkách, které jí byly vystaveny.
Obavy o zdraví střev
Byly provedeny také testy in vitro, při nichž byly lidské střevní tkáně vystaveny sukralosa-6-acetátu. „Jiné studie zjistily, že sukralóza může nepříznivě ovlivnit zdraví střev, takže jsme chtěli zjistit, co se tam může dít,“ vysvětlila Schiffmanová.
„Když jsme sukralózu a sukralosa-6-acetát vystavili působení střevních epiteliálních tkání (tkáně, která vystýlá střevní stěnu), zjistili jsme, že obě chemikálie způsobují ,propustné střevo‘. V podstatě způsobují, že stěna střeva je propustnější. Chemikálie poškozují ,těsné spoje‘ neboli rozhraní, kde se buňky střevní stěny navzájem spojují,“ dodala. Zvýšená propustnost střeva znamená, že věci, které tělo normálně vylučuje, unikají ze střeva ven a vstřebávají se do krevního oběhu.
Tým také zkoumal genetickou aktivitu střevních buněk, když byly vystaveny přítomnosti sukralosa-6-acetátu. „Zjistili jsme, že střevní buňky vystavené sukralosa-6-acetátu měly zvýšenou aktivitu v genech souvisejících s oxidačním stresem, zánětem a karcinogenitou,“ uvedla.
Podle Schiffmanové to vyvolává řadu obav ohledně možných zdravotních účinků spojených se sukralózou a jejími metabolity. „Je načase přehodnotit bezpečnost a regulační status sukralózy, protože přibývá důkazů, že s sebou nese významná rizika. Když už nic jiného, doporučuji lidem, aby se výrobkům obsahujícím sukralózu vyhýbali. Je to něco, co byste neměli jíst.“
Rozšířená po celém světě
Sukralóza je chlorované umělé sladidlo používané po celém světě jako náhražka cukru v tisících potravin, nápojů a farmaceutických výrobků. Její sladká chuť byla objevena na Queen Elizabeth College v Londýně v rámci programu chemické úpravy sacharózy (stolního cukru) pro možné průmyslové využití, uvádí usrtk.org.
Sladivost sukralózy se liší v závislosti na konkrétním použití, ale v průměru je 400-650krát vyšší než u stolního cukru.
Předchozí studie
Kontroverze kolem tohoto sladidla nejsou nové. Studie z roku 2016, která zkoumala karcinogenní účinky sukralózy na myších, dospěla k závěru, že „v závislosti na dávce se významně zvýšil výskyt samců nesoucích zhoubné nádory“, což je podle autorů studie publikované v časopise Taylor & Francis Online v rozporu s předchozími údaji, že sladidlo je biologicky inertní.
Jiná studie z roku 2022, kterou zveřejnil server MDPI, ukazuje, že „množství sukralózy, mnohem nižší než navrhovaný přijatelný denní příjem, mění rovnováhu střevního mikrobiomu a zároveň je spojeno s významným zvýšením hladiny glukózy a sérového inzulínu v reakci na zátěž glukózou“.
V roce 2018 navíc vědci ve studii zveřejněné v časopise IBD zjistili, že umělé sladidlo sukralóza podávané po dobu šesti týdnů zhoršilo u myší střevní zánět do té míry, že se u nich vyvinula Crohnova choroba.
Obavy WHO
Obavy se neomezují pouze na používání sukralózy. Kontroverze vyvolávají i další umělá sladidla na základě nepříznivých účinků na zdraví.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala minulý měsíc nový soubor pokynů, v němž nedoporučuje používat necukerná sladidla (NSS) ke snižování tělesné hmotnosti ani ke snížení rizika neinfekčních onemocnění (NCD).
WHO uvádí, že používání necukerných sladidel dlouhodobě nepomáhá při udržování hmotnosti, a doporučuje používat přírodní alternativy cukru, jako je ovoce, nebo konzumovat neslazené potraviny a nápoje.
„Doporučení vychází ze závěrů systematické analýzy dostupných důkazů, které naznačují, že používání NSS nepřináší žádný dlouhodobý přínos při snižování tělesného tuku u dospělých nebo dětí,“ uvedla WHO.
„Výsledky analýzy rovněž naznačují, že dlouhodobé užívání NSS může mít potenciální nežádoucí účinky, jako je zvýšené riziko diabetu 2. typu, kardiovaskulárních onemocnění a úmrtnosti u dospělých.“
Převzato ze zprávy naší partnerské televize NTD.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
