Mezinárodní vědecký průzkum zjistil, že většina zdravotních tvrzení na baleních kojenecké výživy je podložena jen chabými či žádnými vědeckými důkazy. Vědci proto vyzývají k přísnějším pravidlům pro marketing těchto produktů.
Vědci z Imperial College London uvedli, že předpisy musí lépe chránit před škodami spojenými s agresivním marketingem výrobců kojenecké výživy. Tvrdí, že zdravotní tvrzení jsou kontroverzní, protože mohou podkopávat kojení kvůli údajným větším výhodám umělé výživy oproti kojení.
Daniel Munblit, čestný docent na Imperial College London a spoluautor studie, upozornil, že nevedou „křížovou výpravu“ proti kojenecké výživě, která by měla zůstat dostupná pro matky, jež kojit nemohou.
„Jsme však velmi proti nevhodnému marketingu kojenecké výživy, který poskytuje zavádějící tvrzení nepodložená solidními důkazy,“ řekl Munblit agentuře AFP.
Studie zveřejněná 15. února v časopise British Medical Journal zkoumala obaly výrobků umělé výživy a jejich zdravotní tvrzení v Austrálii, Kanadě, Německu, Indii, Itálii, Japonsku, Nigérii, Norsku, Pákistánu, Rusku, Saúdské Arábii, Jihoafrické republice, Španělsku, Velké Británii a Spojených státech amerických, a to v letech 2020–22.
Tvrzení výrobců nejsou podložena vědeckými poznatky
Nejčastěji inzerovaná tvrzení se týkají podpory vývoje mozku, imunity a růstu, ale téměř u tří čtvrtin výrobků uvádějících konkrétní zdravotní tvrzení nebyl uveden žádný vědecký odkaz. Polovina výrobků navíc uváděla tvrzení bez odkazu na konkrétní složku výživy.
Pokud byly odkazy uvedeny, více než polovina z nich sice byly klinické studie, avšak zbytek tvořily recenze, stanoviska nebo jiné výzkumné práce, včetně studií na zvířatech. Nicméně i samotné odkazy na klinické studie byly problematické, protože pouze 14 % z nich bylo prospektivně registrovaných, což znamená, že metodika a průběh plánovaných studií jsou zveřejněny už před nabíráním účastníků studie.
Navíc 90 % tvrzení, která citovala registrované klinické studie, neslo vysoké riziko zkreslení, zjistili výzkumníci.
„Tato zjištění podporují volání po revizi regulačního rámce pro náhražky mateřského mléka, který by lépe chránil spotřebitele a zabránil škodám spojeným s agresivním marketingem těchto výrobků,“ uvedli vědci.
Kojení novorozenců je nejlepší volbou
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje u nově narozených dětí výlučně kojení po dobu přibližně šesti měsíců, pokud je to možné. Podle záznamů WHO je však výlučně kojeno pouze 44 % kojenců do šesti měsíců věku.
„Mateřské mléko je pro kojence ideální potravou. Je bezpečné, čisté a obsahuje protilátky, které pomáhají chránit před mnoha běžnými dětskými nemocemi,“ uvádí organizace na svých internetových stránkách.
„Kojené děti dosahují lepších výsledků v testech inteligence, je u nich menší pravděpodobnost nadváhy nebo obezity a v pozdějším věku jsou méně náchylné k cukrovce. U kojících žen se také snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků,“ píše dále WHO.
Podle organizace podkopává zavádějící marketing náhražek mateřského mléka „snahy o zlepšení míry a délky kojení na celém světě“. Zpráva z roku 2022 zjistila, že těhotné ženy v Číně, Vietnamu a Velké Británii jsou vystaveny reklamám na kojeneckou výživu, které porušují celosvětové marketingové směrnice pro umělé mléko.
Zpráva, kterou sepsaly WHO, UNICEF a M&C Saatchi, uvádí, že tyto „agresivní“ marketingové techniky mohou ženy od kojení odradit. Autoři sice uznávají, že dětská výživa je důležitá pro ženy, které nemohou nebo nechtějí kojit, ale zdůrazňují, že marketingové praktiky jsou hlavní příčinou nízké míry kojení na celém světě.
Jiná studie zjistila, že umělé mléko obsahuje v jedné porci dvakrát více cukru než sklenice nealkoholického nápoje. Vědci poznamenali, že mateřské mléko je sice také sladké a má vysoký obsah energie, ale obsah cukru je „specifický pro potřeby rostoucího dítěte“.
„Naopak umělá kojenecká výživa má standardizované složení a obsahuje přidané cukry, jako je kukuřičný sirup, které se přidávají při výrobě a v mateřském mléce se nevyskytují,“ napsala v článku pro The Epoch Times vedoucí výzkumná pracovnice Gemma Bridgeová z Leeds Beckett University.
Uvedla, že sice existují kodexy, které omezují uvádění výrobků dětské výživy na trh, ale jsou většinou dobrovolné a výrobci je nemusí dodržovat. „Zjistili jsme, že na mnoha umělých výživách byly etikety s obrázky kojenců nebo roztomilých zvířecích hraček, které měly pravděpodobně nalákat rodiče ke koupi,“ uvedla Bridgeová.
„Taková zjištění nejsou překvapivá, protože existují důkazy, že výrobci kojenecké výživy a pokračovacího mléka škodlivé marketingové strategie hojně využívají,“ dodala vědkyně.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
