Conan Milner

18. 8. 2022

Štěstí se zdá být jednoduchou myšlenkou, dokud si neuvědomíte, že toto jediné slovo zahrnuje tak rozdílné pojmy, jako je klidná spokojenost a extatická radost.

To, jak definujeme štěstí, rozhoduje o tom, jak ho hledáme, a ne každé štěstí je stejné. Některé formy štěstí nám vlastně ani neprospívají. Některé cesty ke štěstí nás vedou k hluboké spokojenosti, jiné v nás zanechávají prchavý pocit, po kterém následuje hlad po dalším.

Pro naše předky byly vodítkem pro šťastný život příběhy a mudrci, kteří je učili, jak správně žít. Nyní se štěstím seriózně zabývá i moderní věda, která začíná pochopením toho, jak určujeme svůj pocit psychické pohody.

Jedním z velmi běžných způsobů, jak podle psychologů hodnotíme naši realitu, je něco, čemu se říká pravidlo vrcholu a konce.

Heuristika štěstí

Podle této teorie posuzujeme jakýkoli zážitek podle toho, jak jsme se cítili v jeho nejintenzivnějším bodě a jak jsme se cítili na jeho konci. Údajně nemáme tendenci zajímat se o celkové pocity v průběhu prožitku nebo o to, jak jsme se cítili v průměru.

Místo toho se soustředíme jen na to nejdůležitější: na nejlepší části, nejhorší části a konečné části. Okamžiky, které na nás během zážitku udělaly nejsilnější dojem, nám říkají, zda byl zážitek dobrý, nebo špatný, a jak dobrý či špatný byl.

Dr. Daniel Kahneman, nositel Nobelovy ceny, výzkumník a profesor psychologie na Princetonské univerzitě, pomohl v roce 1999 vymyslet pravidlo vrcholu a konce díky studiím, které prokazují jeho platnost. To je nicméně pouze část příběhu.

Skryté štěstí

V pozdější observační studii, kterou Kahneman a jeho tým provedli, byla skupina 800 žen dotazována na jejich spokojenost s každodenními činnostmi a také na specifický aspekt štěstí: spokojenost se životem.

Zatímco matky mohou zažívat méně hedonického štěstí, uvádějí vyšší míru životní spokojenosti plynoucí z pocitu naplnění a smysluplnosti. (Unsplash)

Čas strávený se svými dětmi uváděly mezi nejméně příjemné aktivity. Objevil se tu však rozpor. Když Kahneman analyzoval data, zjistil, že navzdory frustraci spojené s výchovou dětí matky uváděly vyšší úroveň spokojenosti se životem než ženy bez dětí.

Proč se zde pravidlo vrcholu a konce nepotvrdilo? Podle Dr. Talyi Miron-Shatzové, psycholožky, která pracovala po Kahnemanově boku, má toto pravidlo své limity. Jedním z nich je, že konec má vliv pouze na zkušenosti, které mají zřetelný konec. Druhým je, že pravidlo platí pouze pro jednu úroveň štěstí.

„Spokojenost se životem je vyšší pojem než štěstí, které je prožíváno na každodenní úrovni,“ napsala Miron-Shatzová. „Pokud jde o hodnocení životní spokojenosti, přemýšlíte o celku: kariéra, domov, manželství, rodina atd. Je to spíše činnost, při které se zaškrtávají políčka.“

Život na dvou úrovních

Při označování těchto dvou úrovní štěstí se psychologové inspirují starověkým Řeckem. Každodenní úroveň se nazývá hedonické štěstí a vyšší perspektiva se nazývá eudaimonické štěstí.

Hédonické štěstí (odvozené od řeckého slova „hedone“, což znamená „potěšení“) se vztahuje k pocitům, které nám přináší hmotné pohodlí. Je to radostné vzrušení, které přichází při koupi nových bot nebo při konzumaci dekadentního dezertu. Hédonické je vše, co je v daném okamžiku příjemné.

Eudaimonické štěstí naproti tomu naplňuje naši potřebu smysluplnosti a účelu. Aristoteles byl první, kdo popsal ctnostné snažení jako eudaimonie – slovo, které v překladu znamená být v souladu s dobrými bohy. Pozdější filozofové tuto myšlenku prosazovali jako nejvyšší cíl života.

K eudaimonii vede několik cest a není nic špatného ani na tom, když si člověk užívá některé hedonické chvíle (pokud nejsou nemorální nebo přehnané). Obě úrovně nám mohou přinášet radost, ale klíčové je, že nikdy nemůžeme nahradit jednu úroveň druhou.

„Pokud budu hledat štěstí v horké čokoládě, neposkytne mi uspokojení, které potřebuji na eudaimonické úrovni,“ vysvětluje Miron-Shatzová.

To nám však nebrání v tom, abychom se o to pokoušeli. Ve skutečnosti žijeme ve světě, v němž jsme k takové marnosti neustále povzbuzováni. Reklama nás láká ke koupi nejen výrobku, ale i k pocitu transcendence a sebeposílení, které nám žádná cetka nemůže poskytnout.

Nákupy nám přinášejí pomíjivý pocit potěšení, který často vyvolává touhu po něčem novém, abychom tento pocit znovu získali. (Unsplash)

Štěstí v nedohlednu

Z hlediska množství a intenzity hedonických zážitků, které máme k dispozici, nebyl život nikdy lepší. Máme snadný přístup k nejrůznějším požitkům, které byly nedosažitelné i pro největší krále minulosti. Proč tedy nejsme nejšťastnější kulturou v dějinách? Moderní malátnost, úzkost a deprese nesouvisí jen s nedostatkem eudaimonie. Je to také proto, že jsme vyčerpali hédonii.

Psychologové tomu říkají hedonický běžecký pás. Výraz popisuje potěšení, které vám zpočátku přináší určitá věc nebo činnost a které časem slábne. Nakonec si zvykneme, takže kdysi spolehlivý spouštěč štěstí nám už nepřináší radost. Jako na běžícím pásu běžíte za pocitem, kterého nikdy nedosáhnete. Ať už jde o drogy, sladké pochoutky, nebo nějakou jinou nutkavou věc, na kterou spoléháme kvůli pocitu pohody, princip je stejný.

A netýká se jen neřestí. Řekněme, že si pořídíte lépe placenou práci, větší dům nebo luxusnější auto. Tato vylepšení vám na chvíli udělají radost, ale pak se z nich stane nový normál. Už z nich nemáte uspokojivý pocit, protože naše vnímání je nastaveno na uchopení změn. Nezapomeňte, že vzpomínáme na vrcholné okamžiky, takže z pozitiv, která kdysi prokládala náš život, se nakonec stanou věci, které považujeme za samozřejmost.

Transcendentní snahy

Přesto existují vrcholy, které můžeme vyhledávat a které se ukázaly jako spolehlivě trvalé v potěšení, které z nich máme. Miron-Shatzová ve studii, kterou sama navrhla, požádala skupinu žen z Ohia, aby uvedly mimořádně vrcholné okamžiky svého dne. Když její tým analyzoval všechny vrcholy, které měli lidé společné, na prvních místech se umístily náboženské aktivity, modlitby a koníčky.

Duchovní činnost je pro člověka jedním z nejvydatnějších zdrojů štěstí. (Unsplash)

„Myslím, že je to proto, že vás tyto věci přesahují. Přenesou vás za hranice všedního dne. Další věc, kterou mají společnou, je, že jsou dobrovolné,“ popisuje Miron-Shatzová.

Mít pocit svobody se ve výzkumu štěstí řadí na přední místa. Možná proto je něco tak omezujícího jako dojíždění do práce na tak nízkém místě. V jedné z Kahnemanových studií bylo každodenní cestování do práce a zpět činností, kterou lidé podle svých slov nejvíce nenáviděli.

Dotírající negativita

Další věc, kterou vědci při zjišťování rovnice štěstí zjistili, je, že špatné prožitky mají ještě větší vliv na to, jak hodnotíme své zkušenosti, než ty dobré. Článek z roku 2001 v Review of General Psychology s názvem „Špatné je silnější než dobré“, který napsali profesoři psychologie z Case Western Reserve University, se touto zákonitostí zabývá.

„To neznamená, že špatné vždy zvítězí nad dobrým a znamená pro lidstvo zkázu a utrpení. Jen je to tak, že dobro může zvítězit nad zlem díky početní převaze: Mnoho dobrých událostí může překonat psychologické účinky jediné špatné události. Když je však stejný poměr dobrých a špatných událostí, psychologické účinky těch špatných převáží nad účinky těch dobrých,“ napsali vědci.

Někteří psychologové tento jev vysvětlují jako mechanismus přežití. Je příjemné cítit se dobře, ale naše pocity jsou více ovlivněny špatnými okamžiky, abychom si dávali pozor a v budoucnu se této bolesti vyhnuli.

Tento jev by také mohl souviset se sklonem k negativnímu myšlení namísto pozitivního. Tato dispozice může být silnější v obdobích vysoké úzkosti, deprese a konfliktů. Ať už je však příčina jakákoli, můžeme udělat něco pro to, abychom rovnici štěstí naklonili ve svůj prospěch.

Směr – štěstí

Důležitým prvkem je vděčnost. Miron-Shatz, který nyní vede online platformu pro osobní rozvoj Buddy&Soul, říká, že být vděčný za to, co máme, může skutečně pomoci rozjasnit den. Takže i když vás zasáhne něco špatného, vidina všeho dobrého ve vašem životě může bodnutí zmírnit.

Ale neobracejte se k vděčnosti jen v těžkých chvílích. Cvičením se můžeme naučit trvale posilovat své vnímání. „Pomocí deníku vděčnosti si podmiňujeme, že budeme hledat věci, za které jsme vděční, místo abychom hledali věci, na které si budeme stěžovat,“ řekla.

Dalším způsobem, kterým podle výzkumu můžeme snížit břemena vedoucí k pocitu nešťastnosti, je finanční zabezpečení. To se může na první pohled zdát v rozporu se starým rčením, že štěstí si za peníze nekoupíte, ovšem toto rčení se ve skutečnosti týká nekonečnosti hedonických nákupů. Skutečná síla bohatství spočívá v tom, že vám může pomoci vyhnout se stresu a těžkým časům, které mohou vaši náladu rozmělnit.

Vedení deníku vděčnosti může pomoci posílit vděčné myšlení a zvýšit tak pocit štěstí. (Unsplash)

Je příjemné koupit si něco malého, když se cítíte na dně. Pokud však máte méně peněz, musíte omezit luxus a impulzivní nákupy ve prospěch praktičtějších zálib. Budete-li schopni platit účty, aniž byste se ještě více zadlužili, budete z dlouhodobého hlediska šťastnější nebo alespoň méně nešťastní.

Třetím mocným nástrojem pro šťastnější život je naučit se lépe interpretovat průběh událostí. Máte-li například pocit, že máte zkažený den jen proto, že vám v restauraci přinesli nesprávné jídlo, prozkoumejte, jak jste k tomuto závěru dospěli. Je pravděpodobné, že záměna byla upřímnou chybou a nikoli osobním útokem, jak se vám může na první pohled zdát.

Může také pomoci zasadit negativní události do širšího kontextu. Například něco, co se nyní zdá být hrozné, jako náročný projekt v práci, se může v budoucnu stát zdrojem hrdosti. Nebo se nám trapná událost může zdát banální, když si uvědomíme, jak na ni budeme vzpomínat za rok.

Cílem tohoto nástroje není změnit realitu, pouze ji přeformulovat a zvážit svůj problém z jiného úhlu.

„Zeptejte se sami sebe: ,Mohl bych se na to podívat jinak?’ Pomůže vám, když to uděláte. Nemusíte to zlehčovat, ale to, jak vnímáte události kolem sebe, a jestli je brát zlehka, může mít velký vliv,“ říká Miron-Shatzová.

A nakonec nezanedbávejte eudaimonii. Snaha o smysluplnost, sounáležitost a konání správných věcí nám sice neposkytuje rychlá řešení a laciné vzrušení jako naše hedonické snahy, ale je to naplnění na vyšší úrovni, které skutečně povznáší našeho ducha.

Přeloženo z článku newyorské redakce deníku The Epoch Times.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka
Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka

Podle ministra dopravy Martina Kupky není třeba dotovat koupi elektromobilů, cestu na trh si najdou samy, jakmile spadnou ceny. Stát zainvestuje 5 miliard do dobíjecích stanic.

Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru
Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru

Bývalý prezident Donald Trump se ve středu večer v New Yorku setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou, přičemž dvojice diskutovala o zásadních mezinárodních otázkách, jako je situace na Ukrajině, Blízký východ a výdaje NATO.

„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví
„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví

Na téma Obezita, vliv prostředí a duševní zdraví se ve středu v Poslanecké Sněmovně konal kulatý stůl, kde se sešli a diskutovali spolu zástupci různých odvětví medicíny, kteří se problému obezity u dětí věnují.

„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti
„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti

Senátorka Daniela Kovářová iniciovala širší diskuzi o negativních dopadech nových médií a sociálních sítí na děti a eventuálně problematiku i legislativně omezit. Kolegové z podvýboru ji podpořili.

Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu
Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu

Vít Rakušan tvrdí, že z migračního paktu budeme mít výjimku kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků. Nebudeme prý muset přijímat migranty, ani platit pokutu půl milionu Kč za nepřevzatého migranta. Už v červenci 2023 jsem psal o tom, že s výjimkou pro Ukrajince v migračním paktu je to mnohem složitější.