Leonardo Vintini

9. 8. 2022

Každý touží po štěstí, ale zdá se, že se jedná o skrytý poklad uvnitř naší mysli.

Tak či onak – vědomě či nevědomě, přímo či nepřímo – vše, co děláme, každá naše naděje, souvisí s hlubokou touhou po štěstí.

Francouzský buddhistický mnich Matthieu Ricard, autor knihy Štěstí: Průvodce rozvíjením nejdůležitější životní dovednosti, si upevnil 256 elektrod na vyholenou hlavu a vykouzlil přirozený úsměv pouze vlastním přičiněním, bez potřeby něčeho vnějšího. Takový úsměv ho doprovází, kamkoli se vydá.

Jeho levý prefrontální kortex, zóna mozku aktivní zejména u pozitivně smýšlejících osob, vykazovala aktivitu přesahující jakýkoli parametr normality.

Matthieu Ricard je nejenom buddhistickým mnichem, ale svojí profesí také molekulárním biologem a uznává výsledky, které poskytuje magnetická mozková rezonance. Podle vědy by jeho duševní stav mohl odpovídat pouze duševnímu stavu nejšťastnějšího člověka na planetě. Přesto pocit štěstí nezískal honbou za materiálem, ale kultivací mysli, meditací a praktikováním soucitu.

Šťastný mozek

Léta studií přivedla vědce k přesnému zjištění, že aktivita levé prefrontální oblasti mozkové kůry je silně spojena s pocitem pohody, zatímco negativní emoční stavy zanechávají svůj dojem v pravé prefrontální oblasti.

K jejich překvapení studie odhalily jasný vzorec u osob, které disponovaly „šťastným mozkem“. Z demografického hlediska se nejednalo o ekonomicky či materiálně nejúspěšnější lidi, ale o zcela odlišnou skupinu – tibetské mnichy a dlouhodobě meditující.

Skupina dlouholetých meditujících, kteří se věnovali meditaci zaměřené na soucit, byla podrobena vyčerpávajícímu experimentu se snímáním mozku, při kterém se anatomie mozku překvapivě měnila po dlouhodobém praktikování meditace.

Zvýšila se u nich hladina pozitivních emocí, což bylo pozorováno v levé prefrontální kůře. Zároveň snížili aktivitu v pravém prefrontálním laloku související s depresí, omezili aktivitu amygdaly (oblasti mozku související se strachem a hněvem) a zvýšili trvání a hloubku své pozornosti (soustředění).

Vědci dospěli k závěru, že soucit vyvolaný určitými druhy meditace způsobuje, že mozek je klidný a dosahuje stavu pohody. Štěstí meditujících se projevovalo stavem zahrnujícím absenci strachu a naprostou kontrolou nad emocemi.

Štěstí není podle vědeckých poznatků stav dosažitelný materiálními prostředky. (Alec Aiello | Pexels)

Podobně lidé během určitých fází intelektuálního nebo fyzického cvičení zažívají takzvaný stav přirozeného plynutí, nebo pocit štěstí, který mysl rozradostní, když je plně zajedno s tím, co dělá. Tedy skutečně dělá to, co chce dělat, a věří, že je to dobré.

Podle Dr. Daniela Golemana, mezinárodně uznávaného odborníka v oblasti psychologie, je stav plynutí spontánním pocitem radosti a příjemného překvapení.

V souladu s Golemanovou hypotézou jsou lidé ve stavu plynutí natolik pohlceni, že jejich pozornost a vědomí splývají s jejich činností.

Je to však odlišný stav, než když se soustředěná mysl věnuje nějakému úkolu. Ve stavu plynutí mozek produkuje méně aktivity. Zdá se, že je v něm méně „neuronového šumu“, který pozorujeme, když mysl bloudí. Je to stav podobný soustředěné práci, i když více neuchopitelný, a dosahují ho zejména ti, kteří často meditují.

Štěstí tedy není podle vědeckých poznatků stav dosažitelný materiálními prostředky. Je spíše výsledkem toho, že člověk není ovládán emocemi a není jimi spoután, k čemuž pravděpodobně přispívá soucitné rozjímání.

Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil P. M. Upravil M. K.

Meditování v parku, meditační praxe Falun Gong. (fofg.org)

Matthieu Ricard je buddhistický mnich, autor, překladatel a fotograf.

O Matthieuovi Ricardovi

Matthieu Ricard je buddhistický mnich, autor, překladatel a fotograf. Více než čtyřicet let žije, studuje a pracuje v himálajské oblasti. Je synem francouzského filozofa Jeana-Françoise Revela a umělkyně Yahne Le Toumelin. Narodil se v roce 1946 ve Francii a vyrůstal mezi osobnostmi a myšlenkami pařížských intelektuálních a uměleckých kruhů. Doktorát z buněčné genetiky získal na proslulém Pasteurově institutu u nositele Nobelovy ceny Francoise Jacoba.

V roce 1967 odcestoval do Indie, aby se setkal s velkými duchovními mistry z Tibetu. Po dokončení doktorské práce v roce 1972 se rozhodl soustředit na buddhistická studia a praxi. Od té doby žil v Indii, Bhútánu a Nepálu a studoval u největších učitelů této tradice. Je autorem několika knih, mimo jiné: Mnich a filosof, dialogu se svým otcem; Kvantum a lotos, dialogu s astrofyzikem Trinh Xuan Thuanem; Štěstí: průvodce rozvíjením nejdůležitější životní dovednosti; a Proč meditovat? Jeho knihy byly přeloženy do více než dvaceti jazyků. (zdroj)

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka
Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka

Podle ministra dopravy Martina Kupky není třeba dotovat koupi elektromobilů, cestu na trh si najdou samy, jakmile spadnou ceny. Stát zainvestuje 5 miliard do dobíjecích stanic.

Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru
Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru

Bývalý prezident Donald Trump se ve středu večer v New Yorku setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou, přičemž dvojice diskutovala o zásadních mezinárodních otázkách, jako je situace na Ukrajině, Blízký východ a výdaje NATO.

„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví
„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví

Na téma Obezita, vliv prostředí a duševní zdraví se ve středu v Poslanecké Sněmovně konal kulatý stůl, kde se sešli a diskutovali spolu zástupci různých odvětví medicíny, kteří se problému obezity u dětí věnují.

„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti
„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti

Senátorka Daniela Kovářová iniciovala širší diskuzi o negativních dopadech nových médií a sociálních sítí na děti a eventuálně problematiku i legislativně omezit. Kolegové z podvýboru ji podpořili.

Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu
Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu

Vít Rakušan tvrdí, že z migračního paktu budeme mít výjimku kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků. Nebudeme prý muset přijímat migranty, ani platit pokutu půl milionu Kč za nepřevzatého migranta. Už v červenci 2023 jsem psal o tom, že s výjimkou pro Ukrajince v migračním paktu je to mnohem složitější.