Vědci z různých zemí vyvíjejí „jedlé vakcíny“ také proti covidu-19
Konvenční vakcíny, které se používají injekčně, mají své limity. Vyžadují skladování v chladu a při jejich aplikaci je nutný zdravotnický personál. Vědci z různých částí světa vyvíjejí takzvané „jedlé vakcíny“ v ovoci či zelenině, které by uvedená „úskalí“ eliminovaly. Je to krok správným směrem?
Vědci z kalifornské univerzity v Riverside se snaží přeměnit rostliny salátu a špenátu na „továrny pro mRNA vakcíny“, jak přímo uvádějí na webových stránkách univerzity. Podle kanadských médií CTW News se o to pokouší i kanadská univerzita v Ottawě ve spolupráci s ottawskou nemocnicí.
Do rostlin zavádějí gen či úsek DNA s cílem replikovat u nich dostatečné množství mRNA. Ty pak „učí lidské buňky rozpoznat infekci virem SARS-CoV-2“. Množství očkovacích dávek v rostlinách musí být také dosaženo v takové míře, aby mohly „konkurovat“ injekčním vakcínám.
„Ideálně každá rostlina by měla vyprodukovat dostatečné množství mRNA pro očkování jedné osoby,“ tvrdí Juan Pablo Giraldo, přidružený profesor a výzkumník na Katedře botaniky a rostlinných věd na univerzitě v Riverside. A dodává, že by „pak farmáři mohli pěstovat tyto rostliny sami na polích“.
Univerzita v Riverside ve spolupráci s další kalifornskou univerzitou v San Diegu a univerzitou Carnegie Mellon používají nanotechnologie, pomocí kterých zavádějí genetický materiál do chloroplastů rostlin. „Naším záměrem je přeorientovat přirozeně existující nanočástice, a to rostlinné viry k tomu, aby fungovaly pro rostliny jako nosiče genů,“ říká profesorka Nicole Steinmetzová z univerzity v San Diegu.
Jedlé vakcíny se však nevyvíjejí pouze ve Spojených státech či Kanadě. Výzkumníci z Mexika či Uzbekistánu již po několik let geneticky upravují rajčata. Mexická média El Universal v červnu 2020 napsala, že během jednoho roku Autonomní univerzita Nuevo León „ukončí klinické testy a jedlé vakcíny proti covidu-19 budou připraveny k distribuci“.
Akademie věd Uzbekistánu letos publikovala studii, na které se podílel dvacetičlenný tým z Centra genomiky a bioinformatiky, Institutu imunologie a lidské genomiky a Centra pro pokročilé technologie. Studie podle autorů „demonstrovala účinnost geneticky modifikovaného rajčete Tomavac proti onemocnění covid-19“.
Během dvou měsíců tito výzkumníci testovali rajče s nově vloženým genem na pár desítkách myší, a posléze během tří týdnů ho testovali na čtrnácti dobrovolnících. Podle výzkumníků testy „nevedly k zásadním nežádoucím účinkům“. Jako vedlejší účinky konkrétně uvádějí „dvě mrtvé myši a krátkodobé břišní potíže dobrovolníků“.
Vakcíny se běžně testují pět a více let, proto tyto několikaměsíční experimenty nyní ještě nemohou odhalit případné dlouhodobé nežádoucí účinky. Není také zatím jasné, jestli uzbecká vláda produkci jedlé vakcíny rajčete proti covidu-19 schválila či nikoliv.
Kdy se začalo s vývojem
Možná vás to překvapí, ale jedlé vakcíny se vyvíjejí již od konce osmdesátých let, kdy vědci formulovali principy postupu pro výrobu rostlinných vakcín.
V roce 1989 američtí vědci použili DNA odvozenou z myší hybridomové mRNA k transformaci segmentů tabákových listů. A v roce 1990 americký rostlinný molekulární biolog, Dr. Arntzen, prý jako jeden z prvních, začal používat výraz „jedlé vakcíny“.
Kromě tabáku se od této doby experimentuje například s bramborami, rýží, banány či papájou. S klinickým testováním jedlých vakcín a jejich možnými dopady na člověka se však začíná až nyní.
Na základě dostupných informací zatím žádná z rozvinutých zemí „jedlé vakcíny“ neschválila k prodeji na trhu, či použití v lékařské praxi. Než se tomu tak stane, je potřeba brát v úvahu, že se jedná o typ geneticky modifikovaného organismu GMO, jehož využití je dlouhodobě mnoha odborníky vnímáno jako nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí.
Rizika anti-covidových jedlých vakcín
Ohledně vývoje jedlých anti-covidových vakcín čelí vědci další výzvě kvůli zkušenostem s klasickými injekčními vakcínami proti covidu-19, zaznamenanými během posledních dvou let.
Například studie amerických vědců z dubna 2022 publikována v časopise Potraviny a chemická toxikologie uvádí, že mRNA vakcíny negativně ovlivňují imunitu lidí a mohou zvýšit riziko infekčních chorob a rakoviny.
Další studie odborníků ze srpna 2022 (zdroj) ukazuje, že při klinickém testování mRNA vakcíny firmy Pfizer, skupina očkovaných byla celkem o 36 % více náchylná k různým onemocněním, jako například k poruchám srážlivosti krve, poškození ledvin, srdce – než skupina neočkovaných (zdroj: tab č.3). A další recenzovaná studie z tohoto měsíce potvrdila případy myokarditidy u jednoho z 35 očkovaných.
Výstražné otazníky
Otázkou je, jak rozeznáme rajče, které bylo takto geneticky modifikováno, od běžného přirozeně rostoucího rajčete? Jak zjistíte, že v ruce držíte geneticky modifikované rajče?
Není jasné, kdo a jak bude schopen zabezpečit, že budou tyto genetické experimenty a vývoj takovýchto vakcín vždy využity ku prospěchu lidstva, a nebudou využity jinak. A zda je v praxi možné něčeho takového dosahovat.
A konečně, bude se takové rajče schopné množit? Budete moci „zasadit vakcínu“ ve formě rajčete, a ono se bude dále množit semeny a bude další potomek té rostliny stále produkovat například „vakcinační plody“? Pokud ano, nebude možné kontrolovat výsev a šíření těchto geneticky modifikovaných rostlin a pro uživatele i farmáře časem nebude možné, aby zjistili, zda pěstují a jedí přirozené nebo geneticky modifikované rostliny.
