geneticky modifikované organismy
Jurský park se stává skutečností. Genetickou modifikací americká společnost vrátila k životu vyhynulé pravlky obrovské
Americká společnost Colossal Biosciences dnes oznámila nový průlom ve své misi oživit vyhynulá zvířata. S pomocí genetické modifikace a DNA získané z prastarých fosilií se společnosti podařilo přivést na svět tři pravlky obrovské.
„Létající vakcíny“ zkoumají i holandští vědci
Holandští vědci upravili komáry geneticky modifikovanými parazity s cílem zabránit onemocnění malárií. Podobných výzkumů ve světě přibývá. Létající vakcíny by se mohly stát alternativou k běžnému očkování injekční stříkačkou.
Výzkumníci vypouští „komáří drony“, aby omezili výskyt horečky dengue
Světový program proti komárům infikuje komáry bakterií Wolbachia a vypouští je pomocí dronů. Cílem těchto pokusů je omezit šíření horečky dengue. Účinnost byla testována i na ostrově Fidži.
Recenze filmu Vetřelec: Romulus – hororové varování před genovým inženýrstvím a umělou inteligencí
Otázky robotiky a lidskosti posouvá Romulus do nových dimenzí. Kromě toho, že nový díl přirozeně čerpá z hlavního námětu, otevírá řadu hlubokých otázek, které předchozí díly neřešily.
Vědci geneticky upravují komáry pro dříve neuvěřitelná využití. Některé druhy již byly vypuštěny v USA nebo Brazílii
Genetickou modifikaci komárů zkoumají vědci v USA i v Evropě. Vlády Spojených států či Brazílie již vypustily miliony geneticky modifikovaných komárů. S jakou genetikou si vědci hrají, jaký má být výsledek, a co se už uvedlo do praxe?
Jsou geneticky modifikované plodiny zemědělským řešením klimatických změn?
Geneticky modifikované plodiny jsou zkoumány jako možný způsob, jak řešit změnu klimatu, a tento přístup vyvolává kontroverze. Některé země začínají přehodnocovat své zákazy týkající se GM plodin, zatímco ekologičtí zemědělci zdůrazňují důležitost tradičního ekologického zemědělství při řešení klimatických problémů.
Vědci z různých zemí se snaží geneticky modifikovat rostliny, aby fungovaly jako „jedlé vakcíny“
Vědci z různých zemí vyvíjejí „vakcíny“, které by se vytvářely přímo uvnitř rostlin, jako jsou rajčata, salát nebo špenát. „Ideálně každá rostlina by měla vyprodukovat dostatečné množství mRNA pro očkování jedné osoby,“ tvrdí Juan Pablo Giraldo, profesor a výzkumník na Katedře botaniky a rostlinných věd na univerzitě v Riverside.