Otázky robotiky a lidskosti posouvá Romulus do nových dimenzí.
Sága o vetřelcích se v předcházejících filmových zpracováních neproslavila jako horor nebo akční střílečka. I když děsivost a akce tvoří ve vetřelcích množství filmové stopáže, překvapuje série spíše ztvárněním lidské odvahy a schopnosti přežít. Pracuje s obavami a strachem, které nakonec překonává lidská vůle.
Charakteristický bod nebo moment ságy stojí na robotech, kteří jsou zkonstruováni jako napodobeniny člověka. Vizuálně se od lidí neliší. V prvním díle Vetřelce dokonce filmaři po velmi dlouhou dobu neprozrazují, že jeden z členů posádky je robot, dokud mu Ripleyová v hádce neurazí hlavu a neukáží se drátěné obvody namísto kostí a masa.
Robotická otázka na diváky působí ve chvílích, kdy humanoidi projevují nelidskost. Takové okamžiky podněcují k zamyšlení, v čem vlastně lidskost spočívá a čím se liší od nelidskosti robotů. Inspiruje k přemítání nad hranicemi lidskosti.
Roboti ve Vetřelcích přemýšlejí analyticky a chápou řečená slova doslovně. Například v díle Prometheus vidíme, jak je jednání robota z pohledu lidskosti hrozivé, děsivé. Vypadá jako člověk, ale nemá soucit, nezvažuje utrpení druhých na základě svědomí nebo duše.
Premiéra: 15. srpna 2024 | Délka: 119 minut * ČSFD * IMDB *
Díl Romulus jako silné varování před genovým inženýrstvím a AI
Kromě toho, že nový díl přirozeně čerpá z hlavního námětu, tedy z existence mimozemského stvoření, které postrádá krásu i přítulnost a jeho hlavním rysem je nebezpečnost a predátorský instinkt, otevírá řadu hlubokých otázek, které předchozí díly neřešily.
Robotické otázky posouvá Romulus do nových dimenzí prostřednictvím humanoida Andyho a programu, podle kterého funguje. První program vložili do jeho „mozku“ rodiče hlavní hrdinky Rain, aby ji ochraňoval a doprovázel. Tento program je symbolem lásky rodičů k dítěti.
Druhý program, který musejí lidé lapení v pasti vesmírné lodi v nouzi vložit do mozku robota, je napsaný obchodní korporací. Od té chvíle začíná humanoid jevit známky vypočítavosti, kalkuluje lidské životy jako šachové figurky, pro dosažení cílů korporace.
Hlavním rysem hrdinky Rain není síla nebo drsnost, ale lidskost, což je výjimečné a sympatické. Přežívá díky morálním rozhodnutím a co více, nedůvěřuje genetickým preparátům korporace, které vyvinula umělá inteligence za účelem „zdokonalení člověka“.
Silné memento vysílají filmoví tvůrci skrze postavu těhotné dívky, která v nouzi použije zmiňovaný genetický preparát. V naději, že jí pomůže zachránit život, si látku vpíchne do těla. Během několika hodin porodí zmutované dítě, které narůstá do obřích rozměrů. Nechutně děsivý, nelidský, hrůzný zabiják démonického vzezření.
Touha po genetickém „vylepšování člověka“ na „superčlověka“ je, zdá se, podle filmových tvůrců cestou do hororového pekla.
Zamysleme se také nad tím, že tuto genetickou modifikaci ve filmu vyvíjela umělá inteligence (AI). To čemu říká „zdokonalený člověk“, je poměřováno lidstvím jako zdegenerovaná stvůra, které se obává i její matka.
Závěrem
Pokud odmyslím ona morální poselství, musím říci, že snímek ze mě doslova vysával energii. Dvě hodiny napětí, strachu, přerývaného dýchání a často nechutně brutálních scén.
Filmaři stupňují už tak tísnivou atmosféru ubývajícím časem, který systém lodi odpočítává do srážky s asteroidy, a klasickými triky, kdy poklidné a tiché záběry prořezávají nečekané výkřiky děsivé hudby.
Co lze za mě vyzdvihnout, je chování hlavní hrdinky, které scénáristé dali do vínku, aby všem kolem sebe upřímně pomáhala a projevovala srdce vrátit se pro ty, které miluje, navzdory hrozícímu nebezpečí. Vítězí díky tomu, že neopouští lidskost. Vítězí díky dobrosrdečnosti a také díky robotovi, kterého naprogramovali její rodiče.
Programy, které se střídají v mozku robota, mohou také znamenat metaforu, kterou lze vztáhnout i na člověka – uvažujeme ve prospěch jednotlivých lidí nebo ve prospěch „korporace“? Hodnotíme věci na základě „programu“ (hodnot), které nás vedou uvažovat nad lidmi jen jako nad dílčímy figurkami k dosažení „hlavních cílů“ nebo je vidíme jako vnímající bytosti, které si zaslouží náš soucit?
Pokud filmoví tvůrci uvádějí, že film není vhodný pro mládež do12 let, sám za sebe tvrdím, že bych na to děti do patnácti let vůbec neposílal a i potom bych velmi zvažoval, co dobrého jim snímek může přinést. Kromě navození silného strachu a depresí z extrémních situací a vražd prováděných nechutnými netvory, jaký z filmu boudou mít prospěch pro svou psychiku a každodenní život?
Hodnocení: 70%
