Hororový snímek Čas, který právě běží v českých kinech, je adaptací grafického románu Sandcastle (Hrad z písku) z roku 2010, který je dílem spisovatele Pierra Oscara Lévyho a umělce Frederika Peeterse. Film obsahuje několik rozdílných poselství. Jedno je o tom, jak žít v přítomném okamžiku a být spokojený s tím, co mám. Druhé obsahuje silnou kritiku takových farmaceutických laboratoří, které už mají zvrácené uvažování o dobru a zlu.
Nevím, jestli je načasování snímku záměrné, ale v současné době bude zcela určitě rezonovat s hlasy kritiků velkých farmaceutických monopolů.
Snímek doslovně odhaluje zvrácené myšlení tajného výzkumného týmu, který uvažuje následovně: „Kvůli našemu výzkumu sice zemřely desítky lidí, ale léky, které díky nim vyvíjíme, pomohou milionům. Přinášíme dobro za cenu určitých obětí.“
Samozřejmě výzkumný tým ve filmu je smyšlený a neodkazuje na žádnou konkrétní skutečnou laboratoř nebo výzkum. Možná ale nebudu daleko od pravdy, když předpokládám, že se snímek stane symbolickým zpodobněním, zejména pro lidi, které slyšíme vykřikovat, že farmaceutické firmy vyvíjející vakcíny, vidí v současné době velkou příležitost, jak masivně navýšit kapitál a postrčit výzkum vakcín mílovými kroky dopředu.
Někteří lidé už si myslí, že právě takto uvažují: „Že pár tisíc lidí zemře, protože jednostranně tlačíme pouze na vakcinologické řešení epidemie? To je pouze malá oběť v porovnání s tím jaké „dobro“ budeme moci světu přinést díky „novým skokům kupředu“ v našem vědním oboru.“
Ano, tu už jsme v oblasti konspirací, obav a frustrací současné společnosti, ale i je snímek částečně reflektuje – možná neúmyslně. Ale jak sám režisér Shyamalan podotýká: „Nikdy jsem si nemyslel, že se celý svět uzavře, donedávna to byla nepraktická a nebezpečná myšlenka. Nevím, jak bude veřejnost reagovat na to, že uvidí toto zlé období vyprávěné na plátně.“
Film Čas je ale také o tom, jak velký a důležitý význam má rodina a čas, který nám byl dán. Snaží se divákovi ukázat, že je lepší odhodit maličkosti a malichernosti, kvůli kterým se neustále hádáme.
Jako by scénárista a režisér Night Shyamalan divákům říkal: Užijte si svůj čas, nehoňte se stále za něčím, postavte si hrad z písku, popovídejte si se svými blízkými.
Snímku bych vytknul malou nápaditost, protože tak 20-30 % situací se neustále opakuje a není to ke srozumitelnému vyprávění třeba. Úplně klidně to mohl režisér Shyamalan vystřihnout.
Film je pro mě v závěru určitým uměleckým ventilem a kritikou bezohlednosti, domýšlivosti a přílišné pýchy, která vede člověka k tak velké důvěře ve vědu a své schopnosti, že se cítí být roven Bohu. Ba dokonce se sám za Boha začne považovat.
Zajímavostí je, že nakonec Shyamalanův scénář jejich zvrácený podnik rozbije, nechá je zatknout a postaví je před spravedlnost.
Premiéra 22. července 2021, délka 110 minut * ČSFD * CinemArt *
Trailer
