Po dlouhé době byl podle mě pohádkový žánr v české kinematografii překročen, překonán a prodělal významné změny – k lepšímu. Nemyslím tím nějaké nové zvláštní efekty, ale mám na mysli promyšlený příběh, který nejenom vystihuje mnohé mechanismy lidského života, ale reaguje na současné otázky společnosti, potažmo lidstva. Je velice aktuální a také předjímá začátek jakési nové éry, kdy se lidé opět vrátí k téměř ztracené kultuře a tradicím. V tom je nový filmový počin zároveň vizionářský.
Ale zpět k příběhu. Tvůrci použili osvědčený scénář, který jsme mohli vidět například ve snímcích Na Hromnice o den více nebo Na hraně zítřka. Stále dokola se opakující den, který musí hlavní postava prožívat stále znova a znova a hledá klíč, jak vyřešit to, s čím se potkává, co nejlépe.
„Čas je teď tvým služebníkem, využij ho moudře.“
Opakující se cyklus připomíná každodenní rutiny, kterým čelíme. Opakující se situace, až do úmoru. Ale pozitivní na tom je, že se hlavní postava vyvíjí, učí se, dospívá a proměňuje. Musí vnitřně vyspět, aby dokázala prolomit kletbu, která obestírá ji i její království. To je archetyp zmiňovaných snímků. Jedinec musí najít řešení v sobě, zlepšit se, učit se a zdokonalovat.
Upoutávka k filmu
To, co se na začátku jeví jako prokletí opakujícího se dne, je později vnímáno jako dar času na přípravu pro velkou, konečnou zkoušku.
Vynikající snímek, herecké výkony, scénář i režie. Je mu jen máloco vytknout, a tak za sebe dávám plný počet.
Premiéra 17. září 2020, délka filmu 115 minut * ČSFD * IMDB * WEB
