O geneticky modifikovaných komárech se stále častěji uvažuje jako o nástroji pro potlačení nemocí.
Například Nadace Gatesových před několika lety finančně podpořila britskou firmu Oxitec, která ve Spojených státech a Brazílii vypustila stovky miliónů geneticky modifikovaných komárů s cílem omezit druhy komárů, jež přenášejí různé nebezpečné choroby.
Také výzkumníci ze Světového programu proti komárům (World Mosquito Program) začali ve 14 zemích světa vypouštět „komáří drony“, aby zamezily rozšíření horečky dengue. Jeden ze sponzorů organizace je opět Nadace Gatesových.
V poslední době se rozšiřují výzkumy, jejichž záměrem je využít geneticky modifikovaných komárů jako létajících vakcín.
Takové komáry se před několika lety snažili vyvinout například vědci z Univerzity ve Washingtonu. Na „komáří výzkum“ přispěla nadace Gatesových i zde.
Podobné pokusy nyní realizují i evropští vědci.
Mají létající vakcíny budoucnost?
Tým holandských vědců z Leidenského univerzitního lékařského centra (LUMC) upravil komáry tak, aby obsahovali geneticky modifikovaného parazitického prvoka Zimničku tropickou (Plasmodium falciparum).
Takto modifikovaný parazit má mít omezenou vývojovou schopnost. Za tu dobu je podle vědců schopný podráždit imunitní systém a povzbudit ho k budování obrany.
Během pokusů vystavili vědci z LUMC tři různé skupiny padesáti bodnutím od komárů ve třech sériích po 28 dnech. V první skupině o deseti lidech se jednalo o komáry s parazity, kteří přežili v těle člověka 24 hodin po bodnutí (komáři GA1). Ve druhé skupině o deseti lidech šlo o komáry s parazity, jejichž životnost byla až šest dnů (komáři GA2). Třetí skupina v počtu tří účastníků fungovala jako placebo, čili komáři neobsahovali žádné modifikované parazity.
Po třech týdnech obdržely všechny tři skupiny pět bodnutí od komárů, kteří byli infikovány malárií Pf3D7.
Vědci zjistili, že u první skupiny GA1 se malárií nakazilo 87 % lidí, u druhé skupiny GA2 11 % lidí. V placebo skupině se nakazili malárií všichni tři účastníci.
Vědci věří, že se tato metoda může stát alternativou ke klasickému očkování proti malárii injekční stříkačkou.
Výzkum nebyl úplně bez problémů
Vědci zaznamenali během výzkumu u zúčastněných „běžné“ nežádoucí účinky (například zarudnutí a svědění kůže, bolení břicha či hlavy). Dvě osoby ale také vykazovaly zvýšené hladiny troponinu T (18 a 19 ng na mililitr, maximální hodnota je 14 ng na mililitr). Troponin je jeden z příznaků poškození srdečního svalu.
Autoři studie odmítli možné souvislosti zvýšené hladiny troponinu T s jejich výzkumem. Nicméně protokol výzkumu upozorňuje na to, že v minulosti pokusy s vakcínami proti malárii doprovázely také případy srdečních onemocnění.
Ačkoliv tento konkrétní výzkum LUMC nebyl Nadací Gatese přímo podpořen, v listopadu 2024 věnovala Nadace Gatesových LUMC na vývoj nové generace vakcín proti malárii 2 287 871 dolarů. Jednalo se o druhý grant tomuto lékařskému centru. V roce 2023 podpořila Nadace Gatesových LUMC 1 578 317 dolary s cílem zkoumat reakce na vakcínu proti malárii v endemických oblastech.
