Radovan Dluhý

14. 8. 2023

Vědci z různých zemí vyvíjejí „jedlé vakcíny“ také proti covidu-19

Konvenční vakcíny, které se používají injekčně, mají své limity. Vyžadují skladování v chladu a při jejich aplikaci je nutný zdravotnický personál. Vědci z různých částí světa vyvíjejí takzvané „jedlé vakcíny“ v ovoci či zelenině, které by uvedená „úskalí“ eliminovaly. Je to krok správným směrem?

Vědci z kalifornské univerzity v Riverside se snaží přeměnit rostliny salátu a špenátu na „továrny pro mRNA vakcíny“, jak přímo uvádějí na webových stránkách univerzity. Podle kanadských médií CTW News se o to pokouší i kanadská univerzita v Ottawě ve spolupráci s ottawskou nemocnicí.

Do rostlin zavádějí gen či úsek DNA s cílem replikovat u nich dostatečné množství mRNA. Ty pak „učí lidské buňky rozpoznat infekci virem SARS-CoV-2“. Množství očkovacích dávek v rostlinách musí být také dosaženo v takové míře, aby mohly „konkurovat“ injekčním vakcínám.

„Ideálně každá rostlina by měla vyprodukovat dostatečné množství mRNA pro očkování jedné osoby,“ tvrdí Juan Pablo Giraldo, přidružený profesor a výzkumník na Katedře botaniky a rostlinných věd na univerzitě v Riverside. A dodává, že by „pak farmáři mohli pěstovat tyto rostliny sami na polích“.

Univerzita v Riverside ve spolupráci s další kalifornskou univerzitou v San Diegu a univerzitou Carnegie Mellon používají nanotechnologie, pomocí kterých zavádějí genetický materiál do chloroplastů rostlin. „Naším záměrem je přeorientovat přirozeně existující nanočástice, a to rostlinné viry k tomu, aby fungovaly pro rostliny jako nosiče genů,“ říká profesorka Nicole Steinmetzová z univerzity v San Diegu.

Jedlé vakcíny se však nevyvíjejí pouze ve Spojených státech či Kanadě. Výzkumníci z Mexika či Uzbekistánu již po několik let geneticky upravují rajčata. Mexická média El Universal v červnu 2020 napsala, že během jednoho roku Autonomní univerzita Nuevo León „ukončí klinické testy a jedlé vakcíny proti covidu-19 budou připraveny k distribuci“.

Akademie věd Uzbekistánu letos publikovala studii, na které se podílel dvacetičlenný tým z Centra genomiky a bioinformatiky, Institutu imunologie a lidské genomiky a Centra pro pokročilé technologie. Studie podle autorů „demonstrovala účinnost geneticky modifikovaného rajčete Tomavac proti onemocnění covid-19“.

Během dvou měsíců tito výzkumníci testovali rajče s nově vloženým genem na pár desítkách myší, a posléze během tří týdnů ho testovali na čtrnácti dobrovolnících. Podle výzkumníků testy „nevedly k zásadním nežádoucím účinkům“. Jako vedlejší účinky konkrétně uvádějí „dvě mrtvé myši a krátkodobé břišní potíže dobrovolníků“. 

Vakcíny se běžně testují pět a více let, proto tyto několikaměsíční experimenty nyní ještě nemohou odhalit případné dlouhodobé nežádoucí účinky. Není také zatím jasné, jestli uzbecká vláda produkci jedlé vakcíny rajčete proti covidu-19 schválila či nikoliv.

Kdy se začalo s vývojem

Možná vás to překvapí, ale jedlé vakcíny se vyvíjejí již od konce osmdesátých let, kdy vědci formulovali principy postupu pro výrobu rostlinných vakcín. 

V roce 1989 američtí vědci použili DNA odvozenou z myší hybridomové mRNA k transformaci segmentů tabákových listů. A v roce 1990 americký rostlinný molekulární biolog, Dr. Arntzen, prý jako jeden z prvních, začal používat výraz „jedlé vakcíny“. 

Jak poznáte, že v ruce držíte geneticky modifikované rajče? (Roon Z | Pexels)

Kromě tabáku se od této doby experimentuje například s bramborami, rýží, banány či papájou. S klinickým testováním jedlých vakcín a jejich možnými dopady na člověka se však začíná až nyní.

Na základě dostupných informací zatím žádná z rozvinutých zemí „jedlé vakcíny“ neschválila k prodeji na trhu, či použití v lékařské praxi. Než se tomu tak stane, je potřeba brát v úvahu, že se jedná o typ geneticky modifikovaného organismu GMO, jehož využití je dlouhodobě mnoha odborníky vnímáno jako nebezpečné pro lidské zdraví a životní prostředí.

Rizika anti-covidových jedlých vakcín

Ohledně vývoje jedlých anti-covidových vakcín čelí vědci další výzvě kvůli zkušenostem s klasickými injekčními vakcínami proti covidu-19, zaznamenanými během posledních dvou let. 

Například studie amerických vědců z dubna 2022 publikována v časopise Potraviny a chemická toxikologie uvádí, že mRNA vakcíny negativně ovlivňují imunitu lidí a mohou zvýšit riziko infekčních chorob a rakoviny.

Další studie odborníků ze srpna 2022 (zdroj) ukazuje, že při klinickém testování mRNA vakcíny firmy Pfizer, skupina očkovaných byla celkem o 36 % více náchylná k různým onemocněním, jako například k poruchám srážlivosti krve, poškození ledvin, srdce – než skupina neočkovaných (zdroj: tab č.3). A další recenzovaná studie z tohoto měsíce potvrdila případy myokarditidy u jednoho z 35 očkovaných.

Výstražné otazníky

Otázkou je, jak rozeznáme rajče, které bylo takto geneticky modifikováno, od běžného přirozeně rostoucího rajčete? Jak zjistíte, že v ruce držíte geneticky modifikované rajče?

Není jasné, kdo a jak bude schopen zabezpečit, že budou tyto genetické experimenty a vývoj takovýchto vakcín vždy využity ku prospěchu lidstva, a nebudou využity jinak. A zda je v praxi možné něčeho takového dosahovat.

A konečně, bude se takové rajče schopné množit? Budete moci „zasadit vakcínu“ ve formě rajčete, a ono se bude dále množit semeny a bude další potomek té rostliny stále produkovat například „vakcinační plody“? Pokud ano, nebude možné kontrolovat výsev a šíření těchto geneticky modifikovaných rostlin a pro uživatele i farmáře časem nebude možné, aby zjistili, zda pěstují a jedí přirozené nebo geneticky modifikované rostliny.

Související články

Přečtěte si také

V Náměšti se při návratu z výcviku zřítil armádní vrtulník, zemřela vojákyně

Na 22. základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku se dnes po poledni zřítil vrtulník Venom s pěti vojáky na palubě, uvedla na síti X armáda. Jeden člověk pád nepřežil, sdělili ČTK záchranáři.

Byla Juchelkova exporadkyně ve střetu zájmů a způsobila ztrátu 64 milionů? „Čistá manipulace,“ ohradil se ministr

Juchelkova poradkyně, která byla na ministerstvu už za Jurečky, byla podle Seznam Zpráv ve střetu zájmů, ČR tak může přijít o 64 milionů. Ministr ztrátu odmítá, Rakušan podal trestní oznámení.

Několik dětí zemřelo, jiné onemocněly – případ dárce spermatu s geny zvyšujícími riziko nádorových onemocnění

Společně s návrhem na umožnění asistované reprodukce se diskutuje o problematice dárců spermatu. Jeden takový, který „má na kontě“ skoro 200 dětí, předal dál svou genetickou mutaci způsobující nádorová onemocnění.

Nejvyšší soud vymezil hranice mezi sexuálním útokem a znásilněním po novele zákoníku

Nejvyšší soud odmítl dovolání odsouzeného i nejvyšší státní zástupkyně ve věci závažného sexuálního jednání vůči dítěti a potvrdil tak pravomocný rozsudek Vrchního soudu v Praze, že jeho skutek je třeba podle nové právní úpravy posoudit jako trestný čin sexuálního útoku.

Španělští hasiči bojují s jedním z největších lesních požárů v historii země

Hasiči bojují ve Španělsku s jedním z největších lesních požárů v historii země. Napsala to dnes agentura AP, podle níž tento oheň už sežehl přes 320 kilometrů čtverečních území.

Prezident Pavel vetoval spornou novelu rozpočtových zákonů, podle Babiše je to nezodpovědné

Pavel ve svém odůvodnění uvedl, že zákon podstatně mění způsob, jakým stát, tedy současná i budoucí vlády, bude hospodařit s veřejnými penězi.

Brusel vyměřil Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise vyměřila americké internetové společnosti Google pokutu 890 milionů eur za porušení unijního nařízení o digitálních trzích.

Co průmyslové zpracování skutečně dělá s potravinami

Zdravotní rizika ultrazpracovaných potravin nesouvisí jen se složením. Roli může hrát i samotný způsob jejich výroby.

Přínosy astaxanthinu: Co skutečně ukazují vědecké poznatky

Skryté poklesy krevního cukru mohou u žen vyvolávat únavu, úzkost i chutě. Pomoci může pravidelná strava a dostatek bílkovin.