Zatímco vládní úředníci nadále tlačí na světové zemědělce, aby změnili své metody hospodaření tak, aby se přizpůsobili obavám ze změny klimatu, firmy a akademici prosazují geneticky modifikované plodiny jako zemědělské řešení změny klimatu.
Od roku 2019 došlo k znatelným změnám v pohledu na geneticky modifikované (GM) plodiny. Akademická periodika, výzkumné studie i společnosti investující do těchto plodin tvrdí, že jsou šetrnější k životnímu prostředí než jejich přirozené protějšky.
„Zemědělské využití půdy je klíčovou složkou obou stran rovnice nulových emisí … plodiny lze upravit tak, aby účinněji zachycovaly oxid uhličitý a přeměňovaly ho na kyslík nebo ho ukládaly do půdy,“ uvádí Světové ekonomické fórum na svých webových stránkách.
Vzhledem k intenzitě sucha, které postihuje klíčové zemědělské regiony po celém světě, a kontroverzím ohledně používání hnojiv některé vlády, které dlouhodobě zakazují pěstování geneticky modifikovaných plodin, přehodnocují svůj postoj.
V červenci Evropská komise provedla zkušební revizi pravidel pro používání geneticky modifikovaných organismů (GMO). Jeden z členů uvedl, že uvolnění přísných pravidel ohledně GMO tak, aby zahrnovala i některé rostliny vyšlechtěné pomocí modernějších technologií úpravy genů, by zemědělcům poskytlo odolnější plodiny.
V současné době jsou GMO zakázány částečně nebo zcela ve 26 zemích světa. Mnohé z nich jsou v Evropě včetně Francie, Německa nebo Itálie. Mezi další země se zákazem geneticky modifikovaných plodin patří Indie, Rusko a Čína. Podle nedávné analýzy zveřejněné v časopise GM Crops & Food zavedlo „významná omezení“ pro používání GMO také dalších 60 zemí. Stejná studie upozorňuje na „nedostatek důvěry veřejnosti v regulační procesy, které stojí za GMO“.
Příznivci ekologického zemědělství se však ozývají v souvislosti s rostoucím množstvím důkazů, které zpochybňují tvrzení zastánců geneticky modifikovaných plodin ohledně jejich schopnosti řešit klimatické problémy.
„Musíme být opatrní a nepovažovat GM plodiny za zázračné řešení všech aspektů vlivu zemědělství na změnu klimatu,“ řekl Zahid Adnan deníku The Epoch Times.
Adnan je zakladatelem organizace The Plant Bible, která propaguje ekologické zemědělství a zahradnické postupy. Je přesvědčen, že biozemědělství hraje zásadní roli při řešení problémů souvisejících s klimatem. Mezi tyto aspekty patří budování zdravé půdy, podpora biologické rozmanitosti a minimalizace vnějších zásahů.
Jsou GM plodiny odolnější vůči suchu?
Jedním z údajných argumentů pro zvýšení produkce geneticky modifikovaných plodin je, že modifikované rostliny lze upravit tak, aby potřebovaly méně vody.
Tato tvrzení se ve vědecké komunitě objevují již deset let, ale sucha v několika pěstitelských oblastech v posledních letech tato tvrzení prověřila. Podle některých odhadů potřebují geneticky modifikované plodiny ke svému růstu až o 25 % méně vody. Na první pohled je to skvělá zpráva. Zejména pro suchem postižené základní potraviny, jako je kukuřice a sója.
Má to ovšem jeden háček. GM plodiny jsou zatím drceny suchem stejně tvrdě jako jejich bio protějšky. Přibližně 94 % sóji a 92 % kukuřice vysázené ve Spojených státech jsou GM plodiny. Dlouhotrvající sucho si vybírá daň v obou těchto odvětvích.
V lednu americké ministerstvo zemědělství (USDA) snížilo odhad úrody kukuřice v roce 2022 o téměř čtvrt milionu bušlů a oproti roku 2021 byla úroda nižší o 9 %. Byl to údajně nejnižší odhad kukuřice od roku 2012.
To, co začalo jako optimistický výhled sklizně sóji v roce 2022, skončilo o 4 % níže než v předchozím roce. Tím však chmurné předpovědi sucha pro nejrozšířenější geneticky modifikované plodiny nekončí.
V červnu se 58 % amerického středozápadu potýkalo se středním nebo velkým suchem. V důsledku toho bylo podle USDA postiženo 64 % produkce kukuřice a 57 % sóji v této oblasti. Nejedná pouze o fenomén Spojených států, geneticky modifikované plodiny se snaží prokázat svou odolnost vůči suchu i v dalších zemědělsky zaměřených zemích.
V Argentině tvoří geneticky modifikované plodiny 63 % celkové výsadby. Současně je tato jihoamerická zemědělská velmoc také svědkem toho, jak její produkce GM kukuřice a sóji chřadne pod náporem historického sucha.
V důsledku toho USDA v březnu snížilo prognózy pěstování kukuřice a sóji v Argentině. Odhady pro sóju byly sníženy o 20 %, což představuje nejvýznamnější měsíční zásah do sójových bobů v zemi za více než 10 let. Zajímavé je, že na Argentinu připadá 13 % všech geneticky modifikovaných plodin na světě.
Adnan poznamenává, že na druhém konci spektra jsou ekologické plodiny a zemědělské postupy, které využívají časem prověřené metody šetření vodou. Podle něj není třeba chytat se opratí v podobě GM technologie. „Ekologické postupy, jako je mulčování a účinné zavlažovací techniky, přispívají k šetření vodou, což je v regionech, které se potýkají s nedostatkem vody v důsledku klimatických změn, životně důležité.“
Změna firemní značky
„Mnoho výzkumů naznačuje, že geneticky modifikované plodiny lze upravit tak, aby spotřebovávaly méně vody a vypouštěly méně skleníkových plynů než konvenční plodiny. Je však důležité si uvědomit, že ne všechny geneticky modifikované plodiny jsou stejné,“ řekl Kafi Sajjad deníku The Epoch Times.
Sajjad pracuje ve výzkumu ve společnosti Organic Foods Corner. Říká, že ne každá GM plodina může splnit rychle rostoucí seznam slibů šetrných ke klimatu. „Některé GM plodiny byly navrženy tak, aby odolávaly herbicidům, zatímco jiné byly navrženy tak, aby odolávaly škůdcům. Vliv GM plodin na životní prostředí se bude lišit v závislosti na konkrétní vlastnosti, která byla upravena.“
Podle něj nabízejí organické plodiny stejně, ne-li více, výhod šetrných k životnímu prostředí. „Organické plodiny se pěstují bez použití syntetických pesticidů a hnojiv, které mohou znečišťovat vodní toky a škodit volně žijícím živočichům. Kromě toho mohou organické plodiny přispět ke zlepšení stavu půdy, což pomáhá zachycovat uhlík a snižovat emise skleníkových plynů.“
Někteří zastánci geneticky modifikovaných plodin však tvrdí, že GMO potřebují méně hnojiv a chemikálií než bio plodiny. Bio plodiny se tradičně nepěstují s použitím pesticidů nebo syntetických hnojiv – v nejhorším případě se používá malé množství těchto chemikálií. Ve skutečnosti není většina syntetických pesticidů a hnojiv povolena pro žádnou plodinu nebo produkt s pečetí USDA pro ekologické zemědělství.
Korporátní zemědělské skupiny tvrdí, že velká část špatné pověsti, která obklopuje GMO v zemědělství, pramení z mylné představy o typech chemikálií používaných na plodinách. To připomíná celou kauzu Monsanto-Roundup, která začala v roce 1996.
Dnes již neexistující společnost Monsanto uvedla na trh geneticky modifikovanou sóju odolnou vůči domnělé rakovinotvorné chemické látce známé jako glyfosát. Jednalo se o významnou složku nechvalně proslulého herbicidu Roundup. Jen o několik let později společnost Monsanto vydala svou geneticky modifikovanou kukuřici odolnou vůči glyfosátu.
Po celá desetiletí používali zemědělci na svých polích Roundup, zejména u geneticky modifikovaných plodin. V roce 2020, dva roky poté, co společnost Monsanto koupil gigant Bayer, byl nový majitel nucen uhradit více než 100 tisíc soudních sporů za téměř 11 miliard dolarů ohledně rakoviny způsobené působením přípravku Roundup.
Společnost Monsanto přitom kdysi tvrdila, že Roundup je „bezpečnější než kuchyňská sůl“.
Zdravá půda zachycuje uhlík efektivně
To naráží na jádro protiargumentu, na který mnozí poukazovali: Korporátní inženýři geneticky modifikovaných plodin vědomě prodávali chemickou látku, která je po desetiletí spojována s rakovinou. Jak má tedy veřejnost důvěřovat ostatním hráčům ve velkém zemědělství?
No, nemusí věřit žádným jiným hráčům, protože Bayer je jedním z největších prodejců GM osiv na světě. K dalším významným hráčům na poli osiv upravených genovou metodou patří společnosti Corteva a Syngenta. První z nich mohou lidé znát jako slavný chemický gigant DuPont a druhá je součástí čínské státní společnosti ChemChina. Firmy Bayer a Corteva ovládají přibližně 40 % světového trhu s osivy.
„Je důležité pochopit širší souvislosti a dlouhodobé dopady spoléhání se na tyto [geneticky modifikované] plodiny při řešení úlohy zemědělství v oblasti změny klimatu,“ řekl pro The Epoch Times Robert Oates, který je výkonným ředitelem společnosti Arbtech, předního ekologického a arboristického poradce ve Velké Británii. Uvedl, že práce s ekologickými plodinami mu přinesla cenné poznatky v oblasti udržitelného zemědělství.
Hlavním z nich je potřeba toho, co nazval „kompletní strategií“, která zohledňuje faktory, jako je biologická rozmanitost a zdraví půdy.
Nedávné studie ukázaly, že zdravá půda je pro zachycování uhlíku nejdůležitější. „Kromě jiných výhod se ukázalo, že metody ekologického zemědělství, které kladou důraz na přírodní procesy a regionálně vhodné druhy plodin, zvyšují obsah uhlíku v půdě, snižují erozi a posilují populace opylovačů,“ podotýká Oates.
Pokud tedy tradiční ekologické zemědělství používá jen málo hnojiv nebo jiných chemikálií a geneticky modifikované plodiny se ukázaly jako neschopné vypořádat se s problémem sucha, zůstává otázka: Jaké jsou výhody používání GM plodin?
Někteří tvrdí, že k odpovědi na tuto otázku je třeba sledovat tok peněz. Existují vazby mezi výzkumem GM plodin, které prokazují údajně klimaticky příznivé vlastnosti, a velkými investory do GM osiv. Příkladem je Alliance for Science. Tato nadace od roku 2020 publikuje články, v nichž vychvaluje GM plodiny jako „významné ekologické benefity“, pokud jde o obavy z klimatických změn.
Hlavním sponzorem této organizace je Nadace Billa a Melindy Gatesových, která je významným investorem do GM plodin. V roce 2010 se nadace dostala pod palbu kritiky kvůli svým investicím do společnosti Monsanto.
To vyvolává představu starých reklam z televize a časopisů v první polovině 20. století, v nichž lékaři propagují své oblíbené značky cigaret. Podle dnešních měřítek je to zcela neslýchaná marketingová kampaň. Velký tabákový průmysl však po léta potlačoval nezávislé vědecké poznatky, které přesvědčivě spojovaly kouření cigaret s rakovinou.
Mezitím někteří zastánci ekologických plodin tvrdí, že ekologické plodiny a GMO se nemusí navzájem vylučovat. „Debata mezi bio a geneticky modifikovanými plodinami, pokud jde o jejich vliv na změnu klimatu, není jednoduchou dichotomií,“ říká Adnan.
Oba přístupy podle něj mají své přednosti a mohou přispět k udržitelnému zemědělství, ovšem argumentovat proti přírodnímu přístupu je těžké. „Zásady, na nichž je založeno ekologické zemědělství, se dobře shodují s cíli zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se jim. Naší úlohou jako odborníků je zkoumat inovativní způsoby, jak integrovat silné stránky různých zemědělských metod a vytvořit tak odolnější a udržitelnější potravinový systém pro budoucnost.“
Z původního článku americké redakce deníku The Epoch Times přeložila Kateřina Kudláčková ml.