Svoboda, finanční postavení demokracie Hongkongu jsou od převzetí moci Komunistickou stranou Číny (KS Číny) v roce 1997 stále narušovány, říká Simon Lee, ekonomický publicista a bývalý vedoucí pracovník dnes již neexistujících pro-demokratických novin Apple Daily.
„Nedělejte si tu velké naděje na změnu, protože Hongkong již není svobodná společnost,“ uvedl Lee v rozhovoru pro pořad American Thought Leaders naší EpochTV.
„Svobodná společnost, silná ekonomika, občanská společnost, právní stát, svoboda slova – většina lidí na ně pohlíží jako na samostatné a nezávislé instituce. Jenže ne všechny tyto věci jsou spolu v Hongkongu dobře propojeny. A je to jen jedna věc, ovšem různé tváře té samé svobodné společnosti, kterou jsme znali,“ míní Lee.
„Nemějte žádné zbožné přání, že se Čína změní k lepšímu, pokud ji něco zásadně nezmění,“ řekl žurnalista v rozhovoru a dodal: „Když se rozpadne jedna věc, rozpadne se všechno. A to je to, co se děje v Hongkongu.“
Potlačování svobody v Hongkongu
Lee řekl, že připomenutí masakru na náměstí Nebeského klidu při svíčkové vigilii je „měřítkem svobody v Hongkongu“.
Svíčková vigilie v hongkongském Victoria Parku byla v tomto mezinárodním přístavním městě významnou každoroční událostí. Po více než tři desetiletí přicházely do parku vždy 4. června desetitisíce lidí, aby pochmurně pozdvihly svíčku na památku pro-demokratických studentů a civilistů zabitých čínskou armádou na náměstí Nebeského klidu v roce 1989.
V loňském roce hongkongská vláda uzavřela centrální trávník a mnoho vstupů do parku. Letos park obsadily prorežimní skupiny, aby zde oslavily předání Hongkongu Čínské lidové republice. „Lidé v Hongkongu už teď ani nemají svobodu říci vládě ne,“ poznamenává Lee.
Jimmy Lai, zakladatel prodemokratického deníku Apple Daily, který byl zrušen, bude v září čelit soudu ze tří obvinění podle vágního zákona o národní bezpečnosti, včetně tajného spiknutí se zahraničními silami. Čelí také obvinění podle britského zákona o pobuřování z koloniální éry.
„Sláva Hongkongu“
„Sláva Hongkongu“ je ikonická protestní píseň za obyvatele Hongkongu, kteří ve městě během roku 2019 pořádali rozsáhlé protesty proti zákonu Číny o vydávání osob. Píseň vyjadřuje jejich naději na svobodu a demokracii a protestující ji považují za „národní hymnu Hongkongu“.
Lee v rozhovoru zmínil, že píseň se v posledních dvou letech znovu stala populární, když někteří pořadatelé mezinárodních sportovních akcí zahráli hymnu poté, co hongkongský rugby tým vyhrál soutěž. V listopadu 2022 však Sportovní federace a Olympijský výbor Hongkongu vydaly pokyny, které vyžadují, aby sportovci vyjádřili námitky, když se hraje „Sláva Hongkongu“.
Sportovní organizátoři hledali na internetu „hongkongskou národní hymnu“ a vyskočila jim tato píseň, vypráví Lee. Hongkongské úřady proto požádaly Google, aby zajistil, že nejlepším výsledkem vyhledávání pro určitá klíčová slova bude čínská státní hymna.
Od té doby se snaží hongkongská vláda pomocí soudního příkazu zakázat přehrávání nebo distribuci „Slávy Hongkongu“ v jakékoli formě na internetu a jiných kanálech. „Každý, kdo porušil rozhodnutí soudu tím, že ji nazval hongkongskou národní hymnou, se ve skutečnosti dopustil pohrdání soudem,“ řekl v rozhovoru publicista žijící v americkém exilu a dodal, že začátkem června byla píseň stažena i ze Spotify a Apple Music.
„Myslím, že to ukazuje něco o tom, co se stane v Hongkongu. To znamená, že pro lidi v Hongkongu nemusí být skladba dostupná na Spotify, Applu, ve vyhledávání Google. Ale pro zbytek světa tam stále je,“ podotýká Lee.
Rozpočtový deficit je „velmi nebezpečné znamení“
Jako ekonomický publicista Lee poznamenává, že hongkongská vláda se potýká s rozpočtovým deficitem, což „rozhodně není dobrá věc“. „Myslím, že je to velmi nebezpečné znamení, protože to znamená, že vláda neúnavně utrácí peníze jiných lidí. Vláda [která] nemá žádná omezení v tom, jak funguje a utrácí peníze, je vládou, která nemá žádná omezení ani v jiných aspektech.“
Hongkong má podle Leeho velmi odlišné institucionální uspořádání, protože má měnovou úpravu založenou na pravidlech, která je navázána na americký dolar, což z města udělalo globální finanční centrum. „Ale problém je, že jsou tam určité podmínky,“ vysvětluje a doplňuje: „Podmínka číslo 1: vláda musí hospodařit s přebytkovým nebo alespoň vyrovnaným rozpočtem.“
Jak poznamenává, v historii Hongkongu od roku 1842 nebylo více než deset let, kdy měla vláda rozpočtový deficit. Od roku 2019 se však vedení města „chová [více] jako čínská provincie nebo čínská centrální vláda hospodařící s rozpočtovým deficitem.“ Podle nejoptimističtější předpovědi hongkongské vlády bude Hongkong minimálně do roku 2028 nadále hospodařit s rozpočtovým deficitem.
„Bohužel, hongkongská vláda je špatným příkladem toho, jak se dobrá vláda, která má finanční omezení, dodržuje zásady právního státu a respektuje svobodu lidí, stává vládou, která utrácí peníze, jako by [nebylo] žádné zítra,“ komentuje publicista.
Režim „chce změnit globální ekonomický řád“
Lee připomněl, že svobodný svět, možná dokonce i Spojené státy, si uchovává iluzi, že „můžeme změnit Čínu, pokud jí poskytneme finanční prostředky a příležitosti k rozvoji a přístupu na kapitálové trhy“, ale zdá se, že to šlo opačně. „Místo toho jsme dali Číně příležitost vyzbrojit svou ekonomiku pomocí její kupní síly jako páky k ovlivnění zbytku světa.“
„Podívejte se na všechny ty velké korporace, které mění pravidla jen proto, aby vyhověly čínské vládě,“ říká Lee a poukazuje na firmu Apple. „Pamatuji si, že si na začátku tohoto roku někteří lidé v Hongkongu uvědomili, že když se pokusili vstoupit na určitou webovou stránku na Apple iPhone, byla zakázána. A později si uvědomili, že veškerý provoz, než byl nasměrován do konečného cíle, byl nejdříve přesměrován na Tencent, což je web čínského poskytovatele internetových služeb. Takže každá návštěva přes iPhone je filtrována a cenzurována touto čínskou internetovou společností,“ vysvětluje.
Když se Leeho ptají, jestli je Hongkong stále svobodný, odpovídá, že ne. „Hongkong stojí za tím ,velkým firewallem‘ vybudovaným Čínou. A Hongkong je nyní nedílnou součástí Číny.“
Lee varuje mezinárodní společenství, aby neočekávalo, že se komunistická Čína změní tím, že více integruje do globálního hospodářství. „Čína chce změnit globální ekonomický řád, ne být jeho součástí. Chce diktovat pravidla, i když netuší, jaká to můžou být. O KS Číny není známo, že by byla v tomto ohledu zásadová. Takže chtějí určovat agendu. … Pyšní se tím, že jsou takříkajíc pragmatičtí. Ale co to znamená? Znamená to, že čas od času říkají a dělají věci z popudu. Ve skutečnosti nemají žádné zásady, kromě vlastního přežití,“ míní bývalý žurnalista.
Z anglického originálu na The Epoch Times přeložil Ondřej Horecký.
