V České republice bude do šesti až sedmi let chybět až 12 000 zdravotních sester, což je 15 procent současného stavu. ČTK to řekla členka krajské rady Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OS) Simona Kocová, sestra ze Stodské nemocnice na Plzeňsku. Podle celorepublikové předsedkyně svazu Dagmar Žitníkové jich už teď chybí 3 000 až 5000 a k tomu je nutné připočíst dalších asi 11 000 zdravotníků, jimž je nad 60 let a půjdou do důchodu. Celkově je zdravotních sester v Česku přes 80 000, na jejich nedostatek odbory upozorňují dlouhodobě.
Pro jejich udržení by podle odborářek bylo třeba zvýšit základní mzdy a podobně jako u lékařů zvýšit i počty žáků na zdravotnických školách. U chybějícího pomocného personálu a nižších zdravotnických kategorií by se měla podle Žitníkové vytvořit společensky prospěšná místa, na něž by v první fázi přispívaly úřady práce a následně by to řešila bonifikace zdravotních pojišťoven. „Počty absolventů zdravotnických škol jsou vyšší než v minulých letech. Ale problémem je, že když pak vidí, jak to v praxi vypadá, tak ve většině odejdou jinam,“ uvedla Žitníková. Po absolutoriu jich nastoupí 30 procent a po jednom roce práce tam z nich zůstane opět pouze 30 procent, řekla.
Dodala, že je zvýšit řešit kromě řádného odměňování také benefity. „Do republiky jezdí na veletrhy (práce) zástupci nemocnic z Německa, Rakouska, arabských emirátů, z Anglie, Ameriky a nabízejí daleko lepší podmínky. Kromě vyšších základních platů další dovolenou, příspěvek na dopravu domů, ubytování, školky pro děti, uplatnění pro jejich partnery a další. A tady jsme mi zaspali,“ dodala.
Odborový svaz chce jít podle Žitníkové cestou zvyšování tarifů, ne zvyšováním přesčasových hodin, jejichž objemy jsou ve zdravotnictví enormní. „Novela zákoníku práce teď (od 1. října) umožňuje, aby zdravotníci odpracovali 832 hodin ročně přesčasů, dvojnásobek než dosud. Počítá se to jako běžný standard, a to je jeden z důvodů, proč (sestry) v nemocnicích nejsou,“ řekla. Na záchranných službách mohou dokonce odpracovat až 2,5násobek, tedy přes 1 000 hodin ročně, což je polovina ročního fondu pracovní doby.
Zaměstnanci v sociálních službách patří podle Žitníkové k nejhůře odměňovaným profesím v celé ČR. „Chybějí sestry, pečovatelky a další. Přitom suplujeme chirurgii, internu a psychiatrii a je to práce velmi náročná, zaměstnanci jsou přetěžovaní,“ řekla ČTK Helena Kurcová z Městského ústavu sociálních služeb města Plzeň. „Velmi citelně chybí také nezdravotníci. Nemáme kuchaře a pomocný personál. Kdyby tam nebyly Ukrajinky, tak ho nemáme vůbec,“ uvedl František Kuneš z Rokycanské nemocnice. „Péče začíná být neúnosná a těžká a děvčata by si zasloužila větší odměnu za svou práci, a to včetně uklízeček, kuchařek a údržbářů. Bez nich to nebude fungovat,“ dodala odborářka z Domova sociálních služeb Liblín na Rokycansku Pavlína Škubalová. Podle Žitníkové je třeba nástupní mzda pečovatelů a sanitářů zhruba 20.000 Kč.
„Chtěli bychom mít slušnou výplatu bez nároků na sociální dávky, a to za základní penzum pracovní doby, tak jako je všude jinde,“ řekla předsedkyně krajské rady odborového svazu Miroslava Jordánová z horažďovické nemocnice následné péče. Podle Žitníkové pobírá mnoho zaměstnanců v sociálních službách kvůli nízkým mzdám sociální dávky.
Odborový svaz také opět apeluje na to, aby zdravotníci ve všech typech nemocnic v ČR byli odměňováni stejně. Dnes jsou například rozdíly mezi měsíčními výplatami sester ve státních fakultních nemocnicích a v krajských zařízeních 10 000 korun i víc.
