V hnízdě sršní asijských, objeveném v neděli večer v Plzni, bylo asi 100 trubců a pět královen, které ještě nebyly schopné vyletět z hnízda a zazimovat. Je velmi pravděpodobné, že žádné královny nevylétly. ČTK to řekl Zdeněk Myslík z plzeňské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) na základě zjištění Západočeského muzea. Jiné hnízdo se nenašlo. Jde podle něj o dobrou zprávu. Tento invazní druh hmyzu se specializuje na lov včel.
Zhruba osmikilogramové hnízdo, větší než lidská hlava, vytrasovali přírodovědci s pomocí občanů v 15 metrech na akátu v Předních Skvrňanech. Hasiči pak ze žebříku hmyz otrávili speciálním plynem. Šlo o první potvrzený nález tohoto hmyzu v ČR. Podle přírodovědců se sršeň asijská do ČR dostala zřejmě kamionem s ovocem ze Španělska.
V hnízdě mohlo být podle Myslíka minimálně 6000 sršní v různých vývojových stadiích, nejvíce larev byly dělnice. „Biolog Jan Walter ze Západočeského muzea v Plzni hnízdo prozkoumal. Zjistil, že v něm bylo zhruba 100 samců a pět královen, které ještě nebyly uzpůsobené vylétnout,“ řekl. Hnízdo nejprve vytváří trubce, kteří vylétávají, a až po nich královny. „V současné době přecházeli ze stadia trubců na královny, ale je opravdu velká pravděpodobnost, že nevylétly žádné královny, takže by to mělo být dobré,“ uvedl.
Přírodovědci čekali víc než pět královen. Dospělá královna po páření vyletí a snaží se co nejrychleji zazimovat, aby ztratila co nejméně energie, kterou potřebuje na zimu a jaro. Pokud přežije, tak na jaře po prohřátí půdy vylétá a založí základní hnízdo. Vychová desítky dělnic, které pak poblíž založí jiné sekundární hnízdo, takové se našlo v Plzni. To rychle roste a královna tam snáší vajíčka.
„Máme naději, že v místě už sršně asijské příští rok nebudou, ale samozřejmě to budeme sledovat,“ uvedl Myslík. Přírodovědci budou ještě v okolí prohlížet kvetoucí břečťany, jestli tam neobjeví nějaké jedince, kteří by lovili včely a odnášeli je pro larvy do jiného hnízda. Odborníci doufají, že v ČR je krátká vegetační sezona na to, aby hnízdo začalo produkovat královny, na rozdíl třeba od Francie a Španělska.
Ochránci přírody stále sbírají stovky podnětů od lidí, ty závažné ověřují. „Ale nakonec se ukáže, že to bylo něco jiného, nebo že to byla naše sršeň,“ uvedl Myslík. Podle něj je třeba zabránit panice, aby lidé ve volné přírodě nelikvidovali hnízda sršní obecných, kteří mají nezastupitelnou úlohu, protože loví vosy a škůdce. „Aby nebyla zbytečná hysterie,“ řekl.
Přírodovědci z muzea teď hnízdo vypreparují a budou ho ukazovat. „Chtěli ho jednak kvůli vědě, napíší o tom článek. A dále bude takové první hnízdo u nás atraktivní také na nějaké výstavy,“ dodal Myslík.
