ČTK

15. 10. 2023

Laureátem Ceny Neuron za celoživotní přínos je letos chemik František Švec, spolu s oceněním získal 1,5 milionu korun. Nadace Neuron ocenila i sedm nadějných vědců, mezi nimi například expertku na počítačové vidění Zuzanu Kúkelovou, psycholožku Sylvii Graf nebo chemika Tomáše Slaninu. Každý z mladých vědců získal s oceněním půl milionu korun, celkem rozdala nadace vědcům pět milionů korun. Vědci převzali ceny dnes v Národním muzeu v Praze.

Švec vyvinul speciální materiál pro separaci a analýzu chemických látek, který se využívá například při kontrole znečištění vody nebo při výrobě léků a vakcín. Pokročilé polymerní materiály kombinují velké propustné póry pro snadný přenos hmoty a malé póry pro interakce důležité například právě v separacích.

Slanina, který získal cenu pro nadějné vědce za chemii, ve svém výzkumu řeší, jak vyrobit, uložit a uvolnit sluneční elektrickou energii. V roce 2022 získal prestižní ERC Starting Grant na svůj projekt SOLBATT, který se zaměřuje na studium ukládání energie elektronů do chemických vazeb a vývoj molekulárních solárních baterií.

Vztahy mezi lidmi, kteří patří do různých společenských skupin studuje Graf, která získala cenu za společenské vědy. Zkoumá, jak je možné ovlivnit předsudky a diskriminaci prostřednictvím vzájemného kontaktu mezi lidmi ze znepřátelených skupin. Cílem její práce je mimo jiné snižovat napětí ve společnostech, které prošly konfliktem.

Kateřina Rohlenová získala cenu za medicínu, zkoumá metabolismus zdravých a nádorových buněk a jejich komunikaci. Cílem tohoto projektu, který podpořil i prestižní ERC Grant, je identifikovat slabá místa rakovinových buněk a umožnit tak vývoj inovativních terapeutických přístupů.

Cenu za fyziku získal Martin Kozák, který hledá cestu k tomu, jak pomocí mikroskopů natáčet videa pohybu elektronů. Zkoumá interakce mezi elektrony a světelnými vlnami a vyvinul techniky pro kontrolu elektronových pulzů v mikroskopu s velmi přesnými časy a tvarování elektronových vln.

Efektivními způsoby, jak řešit složité matematické rovnice, které robotům a počítačům pomáhají lépe vidět a orientovat se v prostoru, se zabývá Kúkelová. Zaměřuje se na takzvanou geometrii kamer, výsledky jejího výzkumu najdou podle Neuronu využití například v autonomním řízení, 3D rekonstrukcích nebo ve smíšené realitě.

Vliv bakterií na růst mláďat savců zkoumá biolog Martin Schwarzer, který je laureátem za biologii. Se svým týmem jako první ukázal, že střevní bakterie jsou nezbytné pro optimální růst v raném věku. Jeho objev může podle Neuronu zásadně pomoci v boji s podvýživou u dětí.

Cenu za matematiku získala Lenka Slavíková, která se věnuje funkcionální analýze. To je matematická disciplína, která studuje lineární prostory, obvykle nekonečné dimenze, a zobrazení mezi nimi.

Za transfer patentované metody pro záchyt rakoviny slinivky získala cenu za propojení vědy a byznysu spin-off firma Lipidica, kterou vytvořila Univerzita Pardubice se společností Fons JK Group. Tým Michala Holčapka vyvinul metodu, díky které je schopný včas odhalit rakovinu slinivky z kapky krve. Pokud firma uspěje s klinickou studií, mohla by se metoda využívat v praxi k screeningu osob s vysokým rizikem tohoto typu onemocnění. S touto udělenou cenou se nepojí žádná finanční odměna. Holčapek za objev získal nedávno i cenu Rudolfa Lukeše.

Ceny Neuron letos poprvé udělovala Nadace Neuron, která navazuje na činnost Nadačního fondu Neuron. Na slavnostním vyhlášení letošních laureátů cen Neuron v Národním muzeu v Praze to dnes řekli zakladatelé nadace. Do svého jmění zároveň nadace přijala první dar 100 milionů korun, který věnoval jeden ze zakladatelů, podnikatel a mecenáš Dalibor Dědek.

Nadace navazuje na činnost nadačního fondu Neuron, i nadále bude podporovat rozvoj české vědy, oceňovat vědce Cenami Neuron a hledat nové vědecké talenty. Pokračovat budou i studentské stáže či financování výzkumu v terénu v rámci Expedic Neuron.

“Nadační fond ve své podstatě fungoval tak, že jsme vybrali peníze, a ty jsme potom věnovali nebo darovali laureátům, část pokryla náklady fondu. Nikdy jsme ale netvořili žádné nadační jmění. Tuto formu umožňuje nadace,” řekla ČTK jedna ze zakladatelek Nadace Neuron Monika Vondráková. Na rozdíl od nadačního fondu má nadace dlouhodobý charakter a složitější organizační strukturu. “My si převezmeme veškeré aktivity z nadačního fondu do nadace a budeme se snažit ty aktivity ještě více prohlubovat,” řekla.

“Naším cílem je vytvořit nadaci, která bude dlouhodobě posilovat vliv vědy a excelence k rozvoji společnosti. Bude stát na pevných finančních i organizačních základech, aby mohla kontinuálně podporovat českou vědu i v době, kdy už tady jako zakladatelé nebudeme,” řekla Vondráková.

Kromě Vondrákové a Dědka jsou zakladateli nadace Eduard Kučera, Libor Winkler, Václav Dejčmar, Ondřej Bartoš a Jaroslav Řasa. Podle Vondrákové si zakladatelé dlouhodobě zavázali nadaci finančně podporovat a tím z části pokrýt její náklady.