Elektronickou petici na podporu stávky zaměstnanců ve vysokém školství podepsalo dosud zhruba 990 lidí, zvláště studentů českých univerzit. Autory petice jsou studenti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Celodenní stávka akademiků na této fakultě a dalších třech v zemi se bude konat v úterý 17. října. Hodinovou výstražnou stávku téhož dne od 14:00 do 15:00 vyhlásil Vysokoškolský odborový svaz.
Cílem stávky je „upozornit na dlouhodobé a strukturální podfinancování vysokého školství, které zvlášť tíživě dopadá na humanitní a společenskovědní obory, ale týká se i všech ostatních“. Cílem petice je vyjádřit solidaritu s pedagogy i dalšími zaměstnanci a zaměstnankyněmi, kteří se zapojují do stávky, sdělili studenti bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, kteří jsou autory petice.
Signatáři upozorňují rovněž na to, že vysokoškolští učitelé kvůli nízkým výdělkům opouštějí české univerzity, což má negativní dopad na studenty. „Neutěšená finanční situace našich vysokých škol pak dopadá i na nás, studenty a studentky. Jsme to my, kdo přichází o své vyučující, jsou to naše obory, které jsou často existenčně ohroženy, a je to naše vzdělání, které přestane být v mezinárodním měřítku konkurenceschopné. Přicházíme tak o vlastní budoucnost,“ uvedli autoři petice.
Podle dat Rady vysokých škol (RVŠ) za rok 2022 měli z odborných asistentů na veřejných vysokých školách nejnižší průměrnou mzdu ti, kteří působili na filozofických, humanitních a teologických fakultách. Průměr hrubé měsíční mzdy těchto vysokoškolských učitelů, kteří zpravidla mají doktorský titul, činil 44.500 korun.
Negativně petice hodnotí také to, že dosud nebyla přijatá novela vysokoškolského zákona, která má mimo jiné zlepšit ekonomické, pracovněprávní a sociální podmínky studujících doktorského studia. „V současnosti doktorandky a doktorandi pobírají často směšně nízká stipendia, z nichž není vůbec možné vyžít a soustředit se na výzkumnou práci. Pokud se ani zde situace nezmění, připraví se stát o talentované vědkyně a vědce, neboť doktorské studium zůstane vyhrazeno jen těm, kdo si mohou dovolit bádat zadarmo,“ míní petenti.
První verzi novely vysokoškolského zákona představilo ministerstvo školství v únoru. Tehdejší návrh počítal s tím, že se výše stipendia doktorandů bude počítat podle minimální mzdy. Nyní resort na stipendium pro jednoho doktoranda přispívá 11.250 korunami. Příprava se ale zdržela novými náměty. VŠ by si podle nového návrhu mohly volit, zda studentům doktorského studia budou za jejich práci na univerzitě dávat mzdu, nebo jako doposud stipendia.
Rozpočet pro vysoké školství má být v roce 2024 stejný jako letos, tedy 30,9 miliardy korun. Podle předsednictva RVŠ činí aktuální podfinancování univerzit asi 11 miliard korun.
