Výbor Evropského parlamentu pro ústavní záležitosti včera schválil návrhy na „reformu smluv EU“, která má vést k „posílení akceschopnosti EU“, ale zároveň oslabovat možnosti jednotlivých členských zemí, zejména těch menších, ve prospěch těch větších.
Na základě této zprávy, kterou předložili tři němečtí a jeden belgický europoslanec, má Evropský parlament provést takzvanou „revizi smluv Unie“.
Podle návrhu by se měla Unie posunout „směrem k dvoukomorovému, rozvinutějšímu a účinnějšímu legislativnímu systému Unie“ a orgány Unie by měly získat mnohem větší pravomoci ve vybraných oblastech politiky.
Zprávu obsahující návrh změn smluv EU členové výboru schválili (19 hlasů pro, 6 proti a jeden se zdržel). Legislativa s označením 2022/2051(INL) se zřejmě dostane k plenárnímu hlasování celého europarlamentu 20. listopadu.
Reakce a názory
Podle polského státního tajemníka ministerstva spravedlnosti Sebastiana Kalety vytvořila návrh na změnu smluv EU nová německá vláda, která si na podzim 2021 plán na tuto změnu smluv vepsala do koaliční smlouvy s heslem „Více odvahy k pokroku“.
Současnou německou vládu vede bývalý ministr financí Olaf Scholz. Tvoří ji Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) a koaliční partneři Svaz 90/Zelení (Zelení) a Svobodná demokratická strana (FDP). Jedná se o první koalici tohoto typu v německé historii, hodnocenou jako středolevou, ale některými také jako výrazně levicovou.
Změna smluv EU, které tato vláda dle Kaletyho navrhuje, bude podle některých pozorovatelů směřovat k „federalizaci EU“. Jinými slovy se Unie pohne směrem k superstátu, podobnému, jakým jsou Spojené státy Americké.
Podle polského státního tajemníka Kaletyho bude posílení pravomocí EU znamenat předání moci nad EU zemím, jako jsou Německo a Francie. „Prostřednictvím nových rozhodovacích nástrojů budou moci přijímat téměř všechna rozhodnutí v EU sami nebo v krajním případě po dohodě se starými státy EU,“ píše Kalety.
Schválený přípravný dokument podle tajemníka „výslovně navrhuje zrušit právo veta a dát EU více pravomocí, například v oblasti obrany, zahraniční politiky, energetiky a dalších“.
Další související vznesenou otázkou je, jak se bude Unie vyvíjet dál, po změně smlouvy. Pokud bude odstraněno právo veta, nebudou již muset další navrhované změny v určitých oblastech vyžadovat souhlas všech členských zemí, ale bude stačit schválení Evropské rady a Evropského parlamentu. Tedy například převod dalších pravomocí již nebude vyžadovat souhlas České republiky ani jiných zemí.
„Zrušení práva veta, které navrhuje Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu je z mého pohledu naprosto nepřijatelné,“ komentovala europoslankyně za ODS Veronika Vrecionová.
„Návrh počítá s výrazným přesunem národních pravomocí do Bruselu – a to včetně zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky, otázek klimatu a životního prostředí, energetiky, vzdělávání či práva a bezpečnosti. V podstatě by šlo o tvrdou centralizaci Evropské unie a cestu k tomu, jak z ní vytvořit superstát. A to je úplně špatně. Evropská unie byla založena na principu volného pohybu kapitálu, osob a zboží. Ne na tom, aby existovala v Bruselu centrální vláda,“ dodala.
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) reaguje prohlášením, že zrušení práva veta členským státům by „znamenalo obrovské posílení pravomocí Bruselu a zásadní oslabení menších členských států“.
Podle Knotka však návrh nebude právně závazný, pokud Evropským parlamentem projde. „Jedno je ale jisté, europoslanci ANO budou hlasovat proti,“ dodává Knotek.
Proti zrušení práva veta se vyslovila také strana Svobodní.
Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) vývoj událostí komentuje následovně: „Německo-francouzská snaha zrušit právo veta, přenést další pravomoci v oblasti zahraniční politiky, bezpečnosti a energetiky ze států na EU je dlouhodobá a začíná se psát její další dějství.“
Zrušení jednomyslnosti a hlasování kvalifikovanou většinou podle Skopečka „poškodí menší státy EU a posílí Německo s Francií“.
„Když vidím, jak se v oblasti zahraniční politiky, energetiky a migrace velké členské státy v poslední době fatálně mýlily, nepřeji si, aby měly ještě větší podíl na citlivých rozhodnutích, jejichž důsledky ponesou občané ČR,“ říká Skopeček.
Zatímco prezident Petr Pavel podpořil zrušení práva veta, před slovenskými volbami se proti zrušení ohradil Robert Fico, jehož strana Směr ve volbách nakonec zvítězila. Fico prohlásil, že se spojí s premiéry států, kteří budou proti zrušení veta a bude usilovat o zablokování iniciativy na jeho zrušení.
Šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že současná česká vládní koalice prosazuje, aby ČR ztratila právo veta v EU, a postoval právní názor ústavního právníka Zdeňka Koudelky. „Podle čl. 1 ústavy je ČR svrchovaný stát. Podstatou svrchovanosti je nebýt nikomu podřízen. Vzdát se veta znamená vzdát se svrchovanosti, protože kdo nemá veto, může být přehlasován. Vzdát se svrchovanosti se rovná velezradě ve smyslu čl. 65 odst. 2 ústavy,“ citoval právníka a někdejšího poradce prezidenta Václava Klause poslanec Okamura.
Zrušení veta neulehčí vstup nového státu do EU
„Právo veta, o jehož omezení se teď často diskutuje, vůbec nesouvisí s přistoupením jakékoliv další země do mezinárodní organizace, kterou Evropská unie je,“ píše advokát a senátor Zdeněk Hraba, který předsedá senátní komisi pro ústavu.
Tento proces se dle senátora řídí článkem 49 Smlouvy o EU, který výslovně stanovuje, že „podmínky přijetí a s ním spojené nezbytné následné úpravy smluv, na nichž je Evropská unie založena, jsou předmětem dohody mezi členskými státy a žadatelským státem. Tato dohoda vyžaduje ratifikaci všemi smluvními státy v souladu s jejich ústavními předpisy.“
Aby se tedy nějaká země mohla stát členem EU, musí o tom (kromě dalšího, jako je splnění mnoha politických podmínek) rozhodnout parlament každého stávajícího členského státu, dodává senátor Hraba.
